„Přišla k nám paní s tím, že by se někde v Thermalu měl pohybovat její manžel, který u sebe měl její telefon. Z našeho mu poslala zprávu, že čeká u stánku. Pán byl za dvě minuty na místě,“ líčí brigádnice Lucie Pavlíková úsměvný moment, který prý s nadsázkou brali i jeho hlavní aktéři. „Když kolem nás po pár minutách manželé procházeli, zvesela nám mávali,“ doplňuje.
Krabice ztrát a nálezů, kterou mají slečny od pultu za zády, se tak postupně plní zapomenutými věcmi. „Je jich ale méně, než v minulých ročnících,“ říká při pohledu na obsah krabice Natálie Ševčíková, která ve festivalovém infostánku brigádničí už počtvrté.
Vedle brýlí, deštníků či čepic se mezi ztracenými věcmi občas objeví i drahé kousky. „Zrovna včera si u nás paní vyzvedávala ztracené hodinky. Když jsme jí je dávali, plakala. Asi byly drahé,“ říká o jednom z momentů festivalového dění Lucie Pavlíková.
Se ztracenými či zapomenutými věcmi se o festivalu častěji setkávají i strážníci karlovarské městské policie. Případy, které zatím evidují, dopadly dobře. Podařilo se například vypátrat majitelku kabelky zapomenuté na lavičce na Staré louce.
Lidé přinesli do ztrát a nálezů nožní protézu i kus auta se značkou |
„V neděli kolem páté hodiny odpolední se pak na operační středisko obrátil muž. Jeho prosba o pomoc spočívala v tom, že při odjezdu z dolního nádraží zapomnělo jedno z jeho dětí na zastávce batoh ukrývající důležité léky. Vzhledem k tomu, že se momentálně neměl jak na místo ztráty dostat, požádal o pomoc městské strážníky. Ti batoh na nástupišti našli a odvezli ho na služebnu, kde byl předán do správných rukou,“ popisuje další z příběhů se šťastným koncem Nikola Záhorová, mluvčí karlovarských strážníků.
Hodinu před půlnocí chtěla opravit mobil
Hlavní náplní práce osazenstva festivalového infocentra, které stojí v koridoru hotelu Thermal, je ovšem odpovídat na dotazy návštěvníků. Ty se prakticky nemění. Hodně se jich týká hvězdných festivalových hostů. „Často se nás ptají, kde jsou ubytovaní nebo kde se s nimi mohou potkat,“ naznačuje Nikola Ševčíková.
Některé z otázek jsou i úsměvné. „Pán se nás například ptal, jak že se dostane k červenému koberci,“ pokračuje Lucie Pavlíková. Odpověď by mu přitom dal letmý pohled vlevo. Stánek totiž stojí těsně vedle něj.
A pak jsou otázky, na které slečny odpověď neznají. „V takovém případě tazatele odkazujeme třeba na pokladny, produkci festivalu nebo na hotelovou recepci,“ doplňují slečny z infostánku. Nedokázaly pak poradit ani ženě, která chtěla opravit svůj mobil. V jedenáct hodin večer.
