Státní ochránci přírody proto děkovali návštěvníkům skal, že se podřídili dočasným zákazům vstupu do blízkosti hnízd a ptáky nerušili. Uzávěra platila tentokrát pouze na stolové hoře Ostaš.
„Příkladná byla i spolupráce s horolezci, sami nám nahlásili hnízdo, o kterém jsme nevěděli. Letos jsme ale nezaznamenali hnízdění na tradičním místě v Teplických skalách, sokolí pár loni uhynul na ptačí chřipku a noví ptáci se s lokalitou teprve seznamovali,“ popisuje zoolog Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Na úspěšné hnízdění mají vliv predace, povětrnostní vlivy, vnitrodruhová konkurence a také zejména klidný průběh hnízdění ze strany člověka. Hnízda hlídali strážci přírody.
„Podle kroužku se nám podařilo identifikovat jednu samici původem z Jeseníků. To je v posledních letech naprosto dominantní oblast, odkud se sokoli na Broumovsko vydávají. V Jeseníkách loni sokoli vyvedli 42 mláďat,“ doplňuje Petr Kafka.
Snímky z letošních hnízd agentura neposkytla, pořízené fotografie mají totiž pouze dokumentační charakter. Podle zoologa budou patrně kvalitnější záběry až z fotopasti, ke které teprve někdo vyleze.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Sokol si hnízdo nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli během hnízdění rušeni, mnohdy hnízdo opustí. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů. Sokoli, kteří se u nás vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří u nás hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do naší krajiny díky důsledné ochraně vracejí a v České republice hnízdí každoročně více než stovka párů.
Takto hnízdili sokoli na komíně teplárny v Děčíně na jaře 2016:
25. května 2016 |
