Nedávno se josefovskou pevností prohnal jeden z nejúspěšnějších ročníků festivalu Brutal Assault. Mezi hradbami bylo skoro 20 tisíc fanoušků, na 150 kapel i stovky dobrovolníků. Počítačový mozek Brutalu, zázemí pro produkci, sklady a další místa nezbytná pro konání přehlídky jsou však v sousedství v obrovských čtvercových kasárnách.
Sice je milují filmaři, kteří tu bez počítačových triků mohou točit válečné i hororové snímky, ale smutné je, že budovy z konce 18. století nutně potřebují stamiliony korun, aby nespadly. Záchrana je na cestě, dokonce už začala sanace krovů napadených brouky i dřevokaznými houbami. Tyto práce však paradoxně přinášejí také těžkosti a ty s neklidem pozorují organizátoři festivalu, který boří hranice mezi metalem a symfonickým orchestrem či jazzem.
 |
Případné vystěhování z kasáren by podle nich existenci festivalu v Josefově vážné ohrozilo. Říkají, že sice umí improvizovat a objevovat další, nové prostory, ale budovy potřebují.
Kasárny nejsou zrovna útulné a už vůbec nepřipomínají technologické centrum a festivalové zázemí z 21. století. Jenže brutalisté nejsou nároční a zápory umějí měnit na klady.
Například v těsném sousedství kasáren byla dehtová kotelna, která vypadala, jako by v ní před několika desetiletími explodovaly kotle, a protože nikomu nechyběla, byla ponechána na pospas zlodějům i přírodě. Ale teď je z ní stylová občerstvovna pro tým dobrovolníků.
A svépomocí si Brutal vykopal ze země i kasárny, které patřily jezdectvu, dělostřelcům, poté pěchotě a jimž definitivní ránu dala sovětská armáda.
Starosta: Fandové metalu se nemusí obávat
Obavy fanoušků o budoucnost festivalu zesílily po komunálních volbách a výměně politického vedení Jaroměře, kam Josefov spadá, v roce 2022. Snaha státu o záchranu nejen kasáren, ale i vojenské nemocnice naplňuje památkáře, kraj i město nadějí, současně však zneklidňuje fandy Brutalu.
Strach z nepřízně radnice se nakonec ukázal jako zbytečný. Starosta Jan Borůvka (ANO) věří, že metal se zatím nemusí bát.
„Pracujeme na tom, abychom během rekonstrukce celý objekt kasáren nemuseli uzavřít. Stejně to kvůli obrovské rozloze nelze udělat najednou, ale musí to být po etapách. A kdyby práce měly příští rok kolidovat s pořádáním festivalu, určitě bychom se pokusili najít prostory i pro pořadatele Brutalu,“ slíbil.
Podle Borůvky se už pracuje na prastarých krovech kasáren i vojenské nemocnice. Díky programu ministerstva pro místní rozvoj začala i projektová příprava na záchranu střech a komínů, před jejichž zhroucením nedávno varoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Musíme doufat, říkají pořadatelé
Pokaždé, když úzkou bránou kasáren projíždí dodávka s proviantem nebo technikou, někteří lidé z produkce festivalu raději zavírají oči. Jde o boj o centimetry, o fasádu i zrcátka. I přes mnoho podobných maličkostí by Brutal Assault rád v kasárnách zůstal.
„Jsou tu dva úhly pohledu. My bychom samozřejmě byli moc rádi, kdybychom v kasárnách mohli zůstat. Na druhou stranu objekt musí mít přes rok smysluplné užití. Pokud se najde, ale nebude v souladu s festivalem, budeme muset vyklidit pozice. Umím si představit, že by to Brutal přežil, ale samozřejmě by nám to obrovským způsobem zkomplikovalo logistiku a hodně festivalových procesů,“ uvažuje šéf festivalu a jeden z jeho zakladatelů Tomáš Fiala.
Uvědomuje si, jak těžké musí být najít účel pro tak rozsáhlou budovu. „Máme štěstí, že město s námi chce spolupracovat, a třeba budeme společně hledat i možnosti, jak bychom to udělali, kdyby čtvercák nebyl. Musíme doufat,“ říká.
Comeback armády? Zatím ne
Pořadatelé metalfestu se však chtě nechtě musí připravovat na dobu, o které mluví ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Chceme Josefovu vdechnout nový život. V revitalizovaných prostorách můžou vzniknout třeba byty, školky, zdravotnická zařízení nebo obchody,” řekl o pevnostním městě. V nepříliš vzdálené budoucnosti se tak může stát, že ve zrevitalizovaných kasárnách se už místo pro Brutal nenajde.
„Když jsem zaslechl, že armáda poptává objekty, které opustila, nakoplo mě to a napsal jsem ministryni obrany. Během dvou týdnů přijela asi dvacetičlenná delegace z generálního štábu včetně stavařů i velitelů vojsk a náramně se jim to líbilo. Asi do měsíce přišla odpověď, že armáda prozatím nemá zájem, ale já bych tu myšlenku na návrat vojáků nezatracoval. My chceme, aby ta budova měla využití, a sami se na tom budeme finančně podílet, protože nepotřebujeme mít prázdnou schránku. Každopádně bychom i od kraje rádi věděli, na čem jsme,“ řekl starosta Borůvka.
Sám si dovede představit i sociálně-zdravotnické využití zchátralé vojenské nemocnice. K optimismu jej pohání 120 milionů korun ročně ze systémového programu obnovy a rozvoje pevnostních měst. Do roku 2034 to představuje až 1,2 miliardy korun a k tomu dalších 30 procent z rozpočtů krajů a měst.