„Jde o největší investici od zprovoznění stanice. Rozšířili jsme technologii, abychom mohli bioplyn vyčistit a vytvořit z něj biometan, což je prakticky zemní plyn,“ vysvětluje jednatel Petr Krogman.
Zemědělci dosud vyráběli z kejdy a zemědělských zbytků bioplyn, který obsahuje 50 až 70 procent metanu. Ten spalovali v kogenerační jednotce, která vyrábí elektřinu a teplo. Jako vedlejší produkt vzniká také hnojivo.
Nová technologie jim umožňuje dosáhnout obsahu metanu přes 95 procent, což je podmínka pro připojení do plynárenské soustavy. Tento biometan má shodné vlastnosti jako zemní plyn a je s ním mísitelný.
Modernizace trvala téměř dva roky. V Královéhradeckém kraji jde o první stanici, která může dodávat biometan do sítě. V regionu je přitom asi 46 bioplynových stanic, většina z nich má však výrazně nižší kapacitu.
Pro čtyři tisíce domácností
Roční produkce biometanu v Dobrušce je až 30 tisíc MWh energie, tedy přes 2,8 milionu kubíků plynu. To stačí přibližně pro čtyři tisíce domácností.
„V současné době běží výroba na poloviční kapacitu, což souvisí s postupným náběhem stanice, laděním provozu a aktuální ekonomickou výhodností produkce biometanu. Ze zbývajícího bioplynu zatím stále vyrábíme teplo a elektřinu. Pevně však věříme, že v příštím roce výrobu biometanu zdvojnásobíme,“ říká ředitel společnosti ZD Dobruška Ladislav Kocourek.
Ani po dosažení plného výkonu stanice nepřestane vyrábět vedle biometanu elektřinu a teplo. Asi pětinu produkce musí i nadále spalovat, aby zajistila především teplo pro ohřívání fermentorů, kde se z biomasy uvolňuje metan. Ty potřebují teplotu 50 stupňů Celsia. Kromě toho slouží odpadní teplo také k sušení sena a vytápění dalších provozů.
Podle Krogmana byla motivací pro investici také snaha podpořit větší energetickou nezávislost České republiky, především na plynu z Ruska. Ekonomicky je totiž v současné době výhodnější z bioplynu vyrábět elektřinu než biometan.
„Výkup zelené elektřiny je státem podporovaný, zatímco plyn prodáváme za běžnou tržní cenu. Stát má sice program na výkup biometanu, ale tržní cena je nyní vyšší. Kvůli tomu je produkce elektřiny zhruba o deset procent výhodnější,“ upozorňuje na paradox trhu Petr Krogman.
„Důležité je však zahrnout i jiné aspekty jako společenskou odpovědnost nebo energetickou bezpečnost. Zatímco elektřiny je celkem dost a dá se vyrobit z více zdrojů, plyn z ničeho nevyrobíte. Jediný podstatnější zdroj je kromě dovozu bioplyn z farem,“ říká Krogman.
Cílem je pětina spotřeby
V Česku nyní funguje 11 stanic na výrobu biometanu. Osm z nich je v největší distribuční síti GasNet. Za loňský rok dodaly do soustavy 57 tisíc MWh „zeleného“ plynu. Stanice v Dobrušce je z dosud připojených zdrojů druhá největší. V letošním roce distributor plánuje připojení dalších stanic.
„Připojovací proces výroben biometanu jsme plně standardizovali a podíl tohoto obnovitelného plynu v naší síti neustále roste,“ vysvětluje generální ředitel skupiny GasNet Andrzej Martynek.
V současnosti funguje v Česku více než 500 bioplynových stanic, které spalují bioplyn v kogeneračních jednotkách. Podle vládního plánu by do roku 2030 měla produkce biometanu stoupnout na půl miliardy kubíků za rok.
„Je nutné nastavit takové prostředí, které bude investory motivovat ke konverzi na biometan. Věřím, že přibližně polovina stanic se může přestavět na výrobu biometanu,“ míní Martynek. Podle něj by obnovitelný plyn mohl pokrýt až pětinu současné spotřeby v republice.
