Není památkou, pro místní je to však malý „Karlův most“. Stavba z roku 1819 na katastru Hejtmánkovic, po níž míří veškerá doprava do Broumova, má namále. Silničáři Královéhradeckého kraje se rozhodli původní most přes Liščí potok zdemolovat a nahradit novým. Je projekt, začalo stavební řízení, dotčené instituce včetně samosprávy daly souhlas. Málokdo v regionu to však tušil.
Pod tlakem petice se však do tří týdnů dalo vše do pohybu. Krajský hejtman se sešel s petenty i zástupci Hejtmánkovic a Broumova a bourání oddálil.
„Řešili jsme věcný obsah petice, jestli pokračovat variantou výstavby nového mostu, nebo zda neexistuje možnost podívat se na to ještě jednou z hlediska stavebně technického stavu. Vnímám oprávněné požadavky i dotazy petentů. Nařídil jsem Údržbě silnic, aby provedla podrobný technický průzkum zaměřený nejen na technický stav a nejlepší způsob rekonstrukce nebo nahrazení novým mostem, ale i výhled do budoucna, zda most snese dole přidání cyklostezky. Sundal by se i dosavadní betonový plášť,“ říká hejtman Martin Červíček (ODS).
Silničáři od půli června odstraňují betonový nástřik. Restaurátorka v prvních dnech předběžně hodnotila, že pískovec působí soudržně, ale podle silničářů se tam již našly trhliny.
„Trhliny se nacházejí podélně, souběžně s vozovkou. Nyní se odstraňuje torkret, betonový nástřik. Poté budou následovat vývrty do pískovce i betonových částí, v laboratoři se provedou zkoušky pevnosti. Pak teprve projektant a statik spočítají únosnost a vytvoří statický model mostu. Předběžné výsledky očekávám až v listopadu či prosinci,“ popisuje koncem června technicko-obchodní náměstek ředitele krajské Údržby silnic Jiří Koutník.
Podle výsledku nastane buď demolice mostu, nebo hejtman rozhodne o rekonstrukci. Odmítl však, že by v přípravách, jež trvají od roku 2018, někdo pochybil.
Klasicismus dává tvář
Na blížící se demolici upozornil regionální badatel Petr Bergmann. Před měsícem se na něj obrátil kdosi ze stavební firmy, že kvůli dokumentaci hejtmánkovického mostu shání historické materiály, protože se bude bourat. Dozvěděl se, že už existuje koordinované stanovisko dotčených orgánů a letos nebo příští rok v létě nastane bourání. Od úředníků si vyslechl, že veřejnost nemá do krajské investice co mluvit, proto sáhl k petici. A podal na ministerstvo kultury návrh na prohlášení mostu za kulturní památku.
Dvousetletý most zapadá mezi další klasicistní stavby, které dávají Broumovsku tvář víc než známé baroko. Jde hlavně o statky broumovského typu i klasicistní městskou zástavbu.
Dvouobloukový most z pískovcových kvádrů se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého s vročením 1819 přitom není jediný. Další dva vybudované asi stejnou firmou a původně zdobené sochami sv. Jana Nepomuckého jsou v Meziměstí a Jetřichově, oba vznikly na říčce Stěnavě a sochy z nich zmizely po nehodách v 60. a 70. letech, ale mohly by se zase vrátit. Meziměstský most je v terénu takřka neviditelný, svědčí o něm jen kovové zábradlí podél silnice, řeka pod ním už neteče, protože si v roce 1929 vyrazila jiné koryto. Most už je však památkově chráněný a silničáři chystají jeho opravu.
Tři klasicistní mosty se dochovaly na Broumovsku – v Meziměstí (červená značka), Jetřichově (modrá značka) a v Hejtmánkovicích (šedá značka):
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Obrat, který nastal po hejtmanově návštěvě, aktivista vítá. Svolal veřejnou debatu se zástupcem památkářů i silničářů, ta se odehrála v poklidu. Petice posbírala asi 500 podpisů.
„Zájem o tuto problematiku je značný, netýká se to jen mostu, ale i přístupu k památkám i toho, jak se řeší takové realizace. Někdo v Hradci od stolu rozhodne, že se zbourá most. Kdybychom rychle nereagovali, bez mrknutí oka už mohl být zbourán. Není jediný listinný důkaz, že most je ve špatném stavu. Není technická zkouška, statický posudek, chemická zkouška, nic,“ míní Petr Bergmann.
O údajně špatném stavu mostu nesvědčí ani žádná dopravní omezení, jezdí přes něj nákladní auta i autobusy.
Krajští silničáři zdůvodňovali, že demolice vyplynula z hlavní mostní prohlídky před půldruhým rokem. Ta upozornila na některé trhliny či nefunkční izolaci, kvůli níž do mostu zatéká. Problematický je torkret, tedy betonový nástřik na spodní části provedený za minulého režimu. Ten uzavřel vlhké pískovcové kameny, takže mohou být už narušeny. Dále silničáři zmiňují, že kotvy, kterými se upevňovaly ocelové sítě pro nástřik, byly provedeny nejspíš neodborně. Problém je i s nosníky z předpjatého a prefabrikovaného železobetonu, které se k mostu přidávaly kvůli chodníku.
Kvůli necitlivým zásahům z minulosti proto kraj napřed odmítl, že by se dalo mluvit o zachované hodnotné památce. Opravu označili za neekonomickou, navíc by prý nezajistila normy ani životnost.
Most má potenciál
Památkář Jiří Balský potvrdil, že Národní památkový ústav se mostem zásadně nezabýval, nevytipoval jej ani pro vlastní návrhovou komisi. Připouští, že se památkáři spolehli na vyhodnocení silničářů.
„Podle toho, co napsal Petr Bergmann, most zjevně své památkové hodnoty má. Je jeden z několika, zároveň jeden z mála a má historickou hodnotu. V tom je potenciál, aby se most stal kulturní památkou. Teď je potřeba zjistit, zda je opravitelný a do jakého stavu, a podle toho by mělo uvažovat ministerstvo kultury, my i vlastník,“ říká ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově.
Balský zmiňuje jako příklad prvorepublikový železobetonový most přes Čistou v Hostinném, kterému také hrozila demolice. Návrh na prohlášení za památku podali přímo památkáři, znovu se posuzoval stav a kraj jej poté opravil tak, aby dostačoval provozu.
Pro Broumov jde o klíčový most, i když je na sousedním katastru. S jeho demolicí souhlasilo bývalé vedení Broumova. Starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna) se zdráhal demolici kritizovat, když stavba už byla připravena. „Škoda, že se to neřešilo už v minulosti,“ říká starosta.
I když se na příjezdu do Broumova plánuje část obchvatu od benzinky k autoškole, který by historický most míjel, podle starosty se krajská investice rýsuje do patnácti let. Kraj už opravil některé části průtahu, zbývá třeba přetížená křižovatka pod nemocnicí.
Novostavba obci nevadila, žádali návrat soch
Hejtmánkovický starosta tvrdí, že památková ochrana mostu se mohla řešit řadu let. Odmítá, že by samospráva byla málo informovaná, jak se píše v petici. Obec odsouhlasila projektovou dokumentaci i technickou zprávu, vymohla si však návrat soch na budoucí most.
„Uvidíme, jak dopadne technické posouzení. Samozřejmě nikdo nechce most za každou cenu bourat,“ říká starosta Václav Harasevič (Za hezčí Hejtmánkovice).
Návrh novostavby mostu působí podle vizualizací hodně výrazně. Dostane železobetonový monolitický rám, obejde se bez středového pilíře, klenba bude jen opticky. Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko si vymohla na pohledových částech obklady z místního pískovce, podle aktivistů to však není v regionu obvyklé. Kritizují i to, že sochy se odstěhují na okraje mostu. Kraj původně odhadl, že se stavba odhadem za 30 milionů korun dostane na řadu v roce 2026.