Před dvěma lety se v horské vesničce se 157 stálými obyvateli otevřel nejvýše položený kinosál v České republice, nyní přišla na řadu multimediální expozice s příběhy legend ženského lyžování a snowboardingu.
Zchátralý hotel v nadmořské výšce 1050 metrů koupila v roce 2020 firma Skimu podnikatele Martina Kulíka, která vlastní zdejší skiareál. Od té doby ho opravuje a vymýšlí pro sto let starou dřevostavbu novou náplň.
„Snažíme se, aby lyžování v Malé Úpě bylo perfektní, ale myslíme si, že to není všechno. Chceme, aby se sem návštěvníci vraceli, aby tady kromě lyžování měli něco navíc a měli pořád co dělat, i když je špatné počasí. Pokud by tady nebyly sjezdovky, provozovat kino samo o sobě by nedávalo smysl,“ vysvětluje ředitel Skimu Martin Buček.
Poslední velká rekonstrukce třípodlažního hotelu se uskutečnila v polovině 80. let. Z původní budovy zůstaly pouze obvodové zdi a nosné konstrukce, nová je fasáda, střecha, okna a kompletní proměnou prošel interiér.
Rekreanti míří do kina
Jako první vznikla ve vybourané kotelně půjčovna lyží a vybavení, v roce 2022 následovala kavárna s obchodem s lokálními výrobky a suvenýry, o rok později se v přízemí otevřelo kino s padesáti místy.
„Technologie, kvalita obrazu a zvuk jsou srovnatelné s jakýmkoli velkým kinem. Sedačkami se dá zajet až ke stěně a vznikne tak sál pro 150 až 200 lidí. Měli jsme tu už několik koncertů,“ říká projektový manažer Skimu Jiří Martinka. Drží tablet, kterým veškeré technologie ovládá. Jedním kliknutím spustí na mírně vyvýšeném pódiu promítací plátno.
Kino vzniklo v místech, kde byl hotelový sál. Konaly se tam obecní plesy a zábavy. Staré časy připomínají už jen renovované parkety. V zimní sezoně kino promítá třikrát týdně odpoledne pro děti, večerní film běží v týdnu alespoň jednou.
Drtivou většinu návštěvníků tvoří rekreanti. Malá Úpa se dlouhodobě zaměřuje na rodiny s dětmi. „Kino je v provozu celoročně, v létě promítá méně často. Největší zájem je o dětské filmy, hlavně v době jarních prázdnin,“ poznamenává Martinka.
Z hotelových pokojů je galerie
Nejnovějším přírůstkem v centru Hořec je multimediální galerie, která vznikla v prvním patře na místě někdejších hotelových pokojů. Vybavena je osmnácti projektory, třiceti projekčními skly a soustavou 35 reproduktorů zabudovaných ve stropních panelech. Projektory přenášejí fotografie a videa na skla potažená speciální mléčnou fólií i na šedý koberec.
Na jednom ze skel právě běží záběry akrobatických lyžařů, v další místnosti je k vidění hodinový dokument o Andrzeji Bargielovi z Polska, jenž jako první na světě sjel na lyžích obávanou osmitisícovku K2. Projektory na další skla a podlahu promítají sportovní fotografie Herberta Slavíka.
„Největší benefit tohoto konceptu je v tom, že výstavy budeme moci velmi rychle měnit. Třeba i během jediného dne můžeme nabídnout dvě výstavy,“ připomíná Jiří Martinka.
Součástí expozice jsou dva interaktivní stoly s galeriemi fotografií, videí a s hrami pro děti. Mozkem galerie je velín s několika IT rozvaděči.
Variantou je klasická galerie
Majitel budovy zachoval původní dispozice dvanácti hotelových pokojů včetně stěn z dřevěných trámů. V některých místech je zpevňuje ocelová konstrukce. Posuvná skla je možné instalovat do různých pozic. Když se dvě téměř centimetr silná skla spojí, vznikne projekční plocha o rozměrech 320 na 215 centimetrů.
Okna jsou zakryta dřevěnými okenicemi. „Pokud je otevřeme a dovnitř pustíme denní světlo, můžeme zde zavěsit obrazy nebo grafiky a prostor bude sloužit jako klasická galerie,“ podotýká projektový manažer.
Rekonstrukce začala před dvěma lety. Multimediální galerie je pro návštěvníky k vidění od 1. března v době provozu kavárny.
„Zpočátku expozice bude přístupná zdarma. Potřebujeme si to tu vyzkoušet, abychom věděli, co všechno to umí a jaký bude zájem návštěvníků,“ plánoval začátkem února ředitel Skimu Martin Buček.
Přemýšlejí o mapě Krkonoš
Přestavba centra Hořec tím nekončí. Další expozice má vzniknout ve druhém patře, kde by kromě trojrozměrných předmětů mohla být interaktivní mapa východních Krkonoš.
„Na mapu by se mohla promítat historie této oblasti za posledních sto let, projektory budou na reliéf přenášet třeba proměnu lesa nebo to, jak vznikaly a zanikaly stavby. Stále se o tom bavíme a dolaďujeme to,“ naznačuje Buček.