Výstava vysvětluje podhoubí letošních oslav 770 let od první zmínky o městě. Nejistého zůstává po staletích dost.
„Nejstarší počátky Náchoda jsou velmi staré a přesahují za první zmínku z roku 1254. Výročí tak připadá na letošek souhrou různých náhod, nepochybně existovaly i starší prameny. Ten nejstarší zachovaný vznikl jen proto, že se jakýsi mnich rozhodl, že si opíše listiny břevnovského kláštera, mezi nimi i zakládací listinu vesnice Nízké Srbské, tehdy Velké Srbské. Je tam zmínka, že jakýsi Útěcha má založit vesnici na potoce Srbská, který tvoří hranici panství břevnovských benediktinů na Policku a panství pana Hrona z Náchoda,“ popisuje historik a archeolog Jan Tůma.
Král Václav I. nejspíš pokládal Hrona z rodu Načeraticů za spolehlivého, proto ho pověřil kolonizací těžko prostupného pohraničního hvozdu na střední Metuji a nechal ho střežit průsmyk na významné staré obchodní stezce z vnitrozemí směrem do Kladska. Jméno Náchod se tak vykládá jako vstup do země, zemská brána.
Hron kolem poloviny 13. století založil farní kostel sv. Jana Křtitele v nedalekém Starém Městě nad Metují a opodál měl zřejmě tvrz.
Pro osadu patrně získal privilegia, takže se stala tržní. Místo však bylo osídleno už dříve, kolonizační keramika nalezená při stavbě Bartoňovy přádelny pochází z 12. století. Předpokládá se, že Hron ve Starém Městě sídlil nejdřív a teprve pak se přemístil na budovaný hrad na ostrohu nad metujským údolím.
„Náchod byl jen hrad nad námi“
Historik vyvrací také některé starší přešlapy. Rok 1254 není letopočtem založení Náchoda a ani se netýká současného středu města.
Sobota ve středověkuMezinárodní den archeologie oslaví rodiče s dětmi v sobotu 19. října od 10 do 17 hodin v Muzeu Náchodska. Bezplatný program se koná na Masarykově náměstí v Náchodě. K vyzkoušení bude odlévání kachlí, práce s tesařskými nástroji, tvorba knižních iluminací, střelba z luku či středověké deskové hry. Odpoledne spolek Doba Karlova představí výzbroj a výstroj. Od 11 hodin Petr Hejhal z Univerzity Hradec Králové přednáší o zakládání středověkých měst. Od 14 hodin Pavel Gregor z České numismatické společnosti pojedná o mincovnictví v českých zemích ve středověku. V Broučkově domě je k vidění výstava Náchod 1254. |
„Tvrdit se dá jedině, že místo zvané Náchod bylo tehdy hradem nad námi. Ten se začal stavět krátce předtím, snad ho dokonce začal stavět sám král Václav I., ale svěřil ho Hronovi, který ho dostavěl. Podle hradu se také sám začal psát jako Hron z Náchoda,“ vysvětluje historik.
„To, že místo zvané Náchod nezaložil Hron, dokládá jedna věc – nepojmenoval ho po sobě. Víme to podle Hronova, městečka, které Hron založil. Náchod tu tedy byl dříve, Hron ho zřejmě získal ne do dědičného dědictví, ale jako léno, král mu ho mohl kdykoli odebrat, což se pak stalo jeho synovi i vnukovi,“ vypráví.
Postavu pana Hrona, který je zmiňován mezi lety 1241 až 1289 a jenž udělal kariéru na dvoře jako králův poradce a důvěrník, se muzejníci pokusili zrekonstruovat v plné zbroji.
Navlékli mu prošívanici, návleky i kuklu, hrncovou přilbu a kroužkovou zbroj, na níž má vlněný varkoč v heraldických barvách, odvozených z jeho erbu se zlatým štítem s černým lvem. Jeho tvář však zůstává skryta.
„Tak nějak by mohl pan Hron vypadat v době, kdy získával Náchod. Schválně jsme zvolili trochu archaičtější věci, než všichni znají. Přilbu má z doby do poloviny 13. století, meč podobně. Návrh Mikoláše Alše, podle nějž vznikla socha na nároží nové radnice, je trošku romantická představa ve stylu svatého Václava. Busta od již zesnulého sochaře Jindřicha Roubíčka pro město Hronov ukazuje Hrona zase jako směs Jana Žižky s Koldou ze Žampachu, což také asi není příliš reálné. Pokud by pan Hron v plné zbroji jel na turnaj či do bitvy – i když on spíše proslul jako diplomat než válečník – vypadal by nejspíš takto,“ ukazuje historik.
Hronovi potomci o Náchod přišli
Na královském dvoře dosáhl významného postavení už Hronův otec Pakoslav, jemuž se přičítá založení Staré Paky. Zatímco Hron kolonizoval oblasti kolem Náchoda, jeho bratr Načerat podobně činil na území severozápadně od Jičína.
Hronův syn Ješek i stejnojmenný vnuk se však museli Náchoda vzdát v roce 1316, Jan Lucemburský je donutil směnit Náchod za Kostelec nad Černými lesy, které pánové Kostelečtí z Náchoda drželi do roku 1415. Od 14. století měli také panství Březník u Náměšti nad Oslavou, podle kterého se psali jako Březničtí z Náchoda. Moravská větev nakonec vymřela v roce 1672.
Jak vypadal Hronův gotický hrad nad městem až do 16. století, než nastaly renesanční přestavby, ukazuje na výstavě model. Některé prvky jsou dosud k vidění i na dnešním zámku.
„Byla tam hlavní útočištná věž česky zvaná nebojsa, častěji však bergfrit. Obránci se mohli schovat do její vysoké brány, spálili padací most a dole ve věži měli zásoby a čekali na posily. Věž byla obehnána hradbou ve tvaru hrušky, v nejužším místě zakončenou zvláštní budovou s branou. Tato Hronova brána je tam zazděná, kousek je jí vidět i dnes vedle kaple v omítce. Vzadu v nejskrytějším místě hradní dispozice se nacházel obytný palác,“ přibližuje historik.
Zlomek Krajské brány
Výstava přibližuje i všednodenní život ve středověkém městě. Vstupuje se do něj symbolicky skrz kašírovanou bránu s padací mříží. Síň lemují hradby, děti nahlédnou střílnou až do náměstí. Ukazují tu spodní část ostění Krajské brány, které se našlo při vykopávkách v Tyršově ulici. Je v něm vidět vodicí žlábek, kterým se mříž spouštěla. Vedle leží pískovcová koule obepnutá železnými pláty, která sloužila v 15. až 16. století jako protizávaží k mříži.
K vidění jsou i keramické hrnce, tyglík či sací nádobka pro kojence. Je tu i poklad 1 224 pražských grošů, které si kdosi ukryl po roce 1390, patrně za husitských válek. Peníze se našly v roce 1928 při budování základů městské spořitelny.
Městskou samosprávu připomíná odznak rychtáře, ručka svírající dýku, jejíž některé původní části pocházejí z 15. století. Je tu i faksimile nejstarší náchodské listiny z roku 1402, kde se prvně zmiňuje městská rada, i nejstarší zdejší pečetidlo z počátku 14. století, kde už je vyobrazena brána, jaká se později dostala do znaku města.
2. června 2023 |
Nechybí ani audiovizuální projekce o vývoji města a zvětšená veduta Náchoda od Matthiase Gerunga z roku 1537. Malíř domy ve městě zpodobnil tak, jak je znal ze svého domácího prostředí v Alpách, a do jediného obrazu zakomponoval dokonce dva různé pohledy na náchodský hrad, byť jeden popsal jako nedalekou Homoli, podotýká historik.
Z reprodukcí Gerungových vedut tu navíc sestavili celou kupeckou stezku, jaká vedla z Prahy do Krakova. Zájemci si v expozici vyzkouší dobové oblečení či mučírnu. Oblíbenou atrakcí nejen dětí je ražba brakteátů, jednostranných mincí z tenkého plíšku.