Vyhlášení Kopce svatého Jana na Novém Hradci přírodní památkou schválila v srpnu rada kraje, nařízení platí od 24. září.
Území, které má 3,2 hektaru, se tak zařadilo například mezi chráněné lokality Na Plachtě, Černou stráň nebo rybníky a slatinné louky Datlík a Roudnička. Na dohled je jmenování památkou i dalšího blízkého unikátu, měly by přibýt Březhradské písčiny.
Exkurze do této nepříliš poznamenané divočiny rozhodně vyžaduje dobrou obuv, dlouhé kalhoty i rukávy. Sice se rozkládá v sousedství nejkrásnější vyhlídky v Hradci Králové – na kopci Rozárka – ale zdejší prales k vycházkám neláká. A vlastně je to dobře.
Ochranáři i zoologové považují návrší mezi Kopcem svatého Jana podél kostela a novohradeckého vodojemu až po svah Rozárka za naprosto unikátní. Jsou tu biotopy pralesa, travnatých ploch a rovněž pozůstatky slunného ovocného sadu.
Výčet zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin je dlouhý. Namátkou: na lučních stanovištích a v hercynských dubohabřinách se daří plchu velkému, netopýrům rezavým i dlouhouchým, jsou tu i krahujci, užovky nebo ropuchy.
Naprostým unikátem je výskyt obaleče totenového a modrásků bahenního a očkovaného, o nichž se přírodovědci donedávna domnívali, že z Hradce zmizeli. Tito motýli mají tu smůlu, že se rozmnožují pouze v souhře dvou důležitých podmínek: na louce, kde kvete rostlina krvavec toten a kde zároveň žijí určité druhy mravenců, v jejichž mraveništích mohou larvy motýla žít a parazitovat. Celkem se tu našlo dalších 468 druhů hmyzu, z toho 328 druhů motýlů.
Vyzdržovaná rezidence
Kdyby se kopec nestal přírodní památkou, bez specializované péče by tomuto přírodnímu ráji hrozil zánik. Tím spíš, že na místě někdejší barokní příměstské vily hned vedle zvonice kostela sv. Jana měl vyrůst čtyřpatrový bytový dům. Adresa je to skutečně výjimečná. Do města pár minut autem, přitom stranou od všech sousedů, a k tomu výhled na Hradec i s Krkonošemi.
Podle informací MF DNES je projekt nerealizovatelný nejen kvůli přírodní památce, ale i kvůli kolizi s územním plánem. Nepodporují jej památkáři ani komise místní samosprávy (KMS) Nový Hradec Králové.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Ten záměr se podařilo vyzdržovat. A přírodní památka je řekněme posledním hřebíčkem do rakve celé stavby domu, který na tom místě nemá co dělat,“ řekl hradecký zastupitel, který si nepřál být jmenován.
Město jedná o odkupu
Pozemky pod někdejším barokním Zámečkem pocházejícím z roku 1721, který v roce 1978 musel být odstřelen, však stále patří investorovi. Město už údajně přišlo s nabídkou na odkup, ale obě strany se nemohou shodnout na ceně.
„Negativní vliv by stavba měla především kvůli osvětlení. Umělé osvětlení v nočním prostředí chování živočichů výrazně ovlivňuje. Může narušovat přirozené chování a životní cykly u mnoha organismů. V některých případech může dojít až k lokálnímu vyhynutí dotyčného druhu. Celé návrší je dosud málo poznamenané světelným znečištěním a životní prostor tu nachází mnoho živočišných druhů, které se jinde v Hradci nevyskytují. Důsledky neuváženého a nešetrného osvětlování jsou mnohem hlubší, než by se mohlo na první pohled zdát,“ vysvětlila bioložka Blanka Mikátová.
„Je pitomost tu cokoli stavět. Prosazujeme, aby se tu zachovaly pozemky v přírodním stavu. Máme projekt Central park Hradec Králové, jehož podstatou je, aby se současný, byť zanedbávaný lesopark rozšířil na pozemky na Kopec svatého Jana a byl ponechán v současném stavu. My totiž sledujeme sílící úsilí více developerů si z toho území něco ukousnout. Dokonce žádají o spolupráci i nás, že by se později revanšovali. To ale nepřipadá v úvahu,“ přidal se předseda KMS Nový Hradec Pavel Dusil.
Schvalování nejnovější hradecké přírodní památky trvalo přes čtyři roky. Teď je na řadě mechanizace a razítka.
„Je tam moc pěkná louka, zaniklý sad a les, který má charakter až pralesní. Stav lesní části je velmi dobrý, ale louky jsou v kritickém stavu. První opatření bude vyřezání náletových dřevin a kosení. Vedení města nyní jedná s vlastníky pozemků v přírodní památce o možnosti je vykoupit. Jednak za účelem ochrany přírody, ale i kvůli sanaci sesuvu vedlejší silnice a sesouvající se zdi hřbitova,“ uvedl krajský zastupitel a současně ochranář Martin Hanousek (Pro krajinu – Změna a Zelení).
Na řadě je Březhrad
Na krajském úřadě zároveň pokračuje proces na vyhlášení další přírodní památky. Dočkat by se měly Březhradské písčiny, tedy 47 tisíc metrů čtverečních mezi bytovkami, hlavní hradubickou tratí a bývalým masokombinátem Salma v Březhradě. Právě tady se před lety mělo stavět překladiště oceli. Přitom je to další unikátní lokalita, kde se zabydlela v Česku téměř padesát let nezvěstná vosa žahalka.
Také Březhradské písčiny rychle zarůstají vegetací a kromě bezdomovců sem nejčastěji chodí venčit pejskaři. Vyhlášení přírodní památky je jen otázkou času.
„Vše je patrně ve fázi odvolání vlastníka k ministerstvu životního prostředí. Očekávám, že přírodní památka bude připravena k vyhlášení do půl roku. I tady existuje vůle města jednat s vlastníky o směně pozemků za jiné určené pro zemědělství. Bylo by fajn, kdyby se písčiny opět staly nejen přírodní památkou, ale i místem pro procházky a přírodním parkem,“ řekl Hanousek.
