Odpůrci léčebny poukazovali mimo jiné na to, že když vedení vsi loni v listopadu projekt na zastupitelstvu představilo, Terapeutické centrum Harmonie, které si chtělo budovu pronajmout, ještě ani neexistovalo.
Poté, co zastupitelé na tehdejším zasedání odmítli návrh občanů vypsat o osudu budovy referendum, vznikl v obci přípravný výbor, který o něj oficiálně požádal.
„Oni nám tady tvrdí, že tam budou bulimičky, ale jejich společnost byla zřízená za účelem léčby lidí s duševní nebo návykovou poruchou. V nájemní smlouvě však stálo jen sociální služba, zdravotní služba a případně pobytová. To je velikánský pojem. Měli jsme obavy, že se v tom může skrývat cokoliv. Tady může být třicet děcek, ale i dospělých s jakoukoliv poruchou,“ vysvětluje důvody k vyvolání referenda zmocněnec výboru Pavel Tomášek.
Obavy části obyvatel měly na konci května rozptýlit samy autorky projektu. Na mimořádném zastupitelstvu však byla vysloveně bojová nálada. Nespokojení občané jejich vystoupení několikrát přerušili. Padla i řada obvinění.
„Na zasedání bohužel přišlo několik lidí, kteří nejvíce křičí. Mrzí mě, jak to tady vypadalo,“ říká místostarosta Pavel Zajíc (Sdružení obce).
Projekt v trezoru
Bývalého starostu a lídra opozice obvinily zástupkyně ústavu z poškozování dobrého jména a dalších činů. Šlo o to, že exstarosta Miroslav Vojtíšek (SNK Třebnouševes, Ostrov a Vinice) si měl pořídit na mobil kopii projektu, který jinak dostali zastupitelé pouze k nahlédnutí. Místostarosta ho poté uzamkl do obecního trezoru.
Právě tajnosti kolem záměru místní kritizují. Na jednání se ukázalo, že obec připravovala spolupráci s lékařkou Ditou Mlynářovou a zakladatelkou ústavu Pavlínou Kuncovou více než rok.
„My jsme se až na té schůzi v listopadu dozvěděli, o co se jedná. Říkali jsme, že to obci nepřinese nic, že se nám to nelíbí,“ vzpomíná Vojtíšek. Opozice už dříve navrhovala, aby obec v bývalé škole vybudovala pět nájemních bytů. Podobně postupovala před čtyřmi lety nedaleká Bašnice, kde radnice na přestavbu získala přes šest milionů korun, zhruba dvě třetiny nákladů.
„Řekli jsme: pojďme udělat něco pro občany. I kdyby dotace pokryla 60 procent, z nájmu se nám vrátí 600 tisíc za rok. Navíc nám noví obyvatelé budou platit daně. Oni však řekli, že jich je pět a že ozdravovnu chtějí,“ naráží Vojtíšek na letitý problém Třebnouševsi.
Ve vedení obce se střídají dva tábory s těsnou většinou jednoho hlasu. Vesnice už dvakrát zažila i mimořádné volby, když opoziční zastupitelé složili mandáty a tím obec ochromili.
Exkluzivní záměr?
„Škola je 46 let opuštěná. Každá dotace má nějaké podmínky a není jisté, že by se byty do budovy podařilo umístit. Už dříve jsme tu chtěli alzheimer centrum, ale protože oni odstoupili, zaniklo zastupitelstvo a investor šel jinam. Buď nám ten barák spadne na hlavu, nebo tam uděláme muzeum plísně,“ říká zoufale Pavel Zajíc, podle kterého byl současný záměr „exkluzivní“.
Do obce ho přivedl právě Zajíc, který pracuje jako řidič na záchrance. Na výjezdech se potkává s lékařkou Mlynářovou. Ta spolu s kolegyní nosí v hlavě myšlenku léčebny pro dívky s bulimií už roky.
„Reakce místních mě překvapila moc, protože to bylo nečekané. Skutečně jsme tu chtěli mít jen ozdravovnu pro dívky. Obec jsme si vybrali pro klid tohoto místa. Abychom se mohli věnovat terapii, potřebujeme děvčata vytrhnout z jejich světa a odvézt je někam, kde je klid a pohoda. Tady je hodně starších lidí, kteří mají jiný pohled na svět. Jsou tu lesy, místa, kde chovají koně. Hodně pomáhá i to, když člověk něco fyzicky dělá,“ vysvětluje bývalá ředitelka nemocnic v Městci Králové a Čáslavi Dita Mlynářová, proč si vybrala právě Třebnouševes.
Jako bonus místním nabízela ordinaci praktického lékaře i pediatra nebo obědy z ozdravovny pro seniory. Když však viděla reakce místních, raději se sama budovy vzdala.
„Když nás tady nechcete, tak my to zkusíme jinde,“ řekla na jednání a s kolegyní odešly ze sálu.
Zcela zaplněný sál hospůdky na hřišti během zasedání zastupitelstva, na kterém lékařka Dita Mlynářová (uprostřed) vzdala projekt a opustila místnost.
„Je nám to líto, protože jsme sem chtěli převést i sídlo, aby šly daně do rozpočtu obce. Opravdu se nám tady líbí,“ doplňuje Kuncová.
„Já bych byl pro byty. Lidi se báli, aby tady nebyla nějaká verbež,“ říká starší muž, který právě vyšel ze sálu.
Školu by opravili
Dvojice lákala obec především na opravu zanedbané budovy. Ústav měl v plánu do přestavby bývalé školy a souvisejícího pozemku investovat zhruba 55 milionů korun.
Objekt měl být zcela bezbariérový a disponovat kuchyní až pro 150 obědů. Vzniknout mělo 30 lůžek v jedno a dvoulůžkových pokojích, terapeutická místnost, ordinace lékaře či společenský sál, který měl být k dispozici i obci. Navíc by zařízení zaměstnalo nejméně deset lidí v kuchyni, údržbě či úklidu. Za pronájem na 25 let měl ústav platit podle smlouvy 500 korun ročně.
„My bychom si tu investici takzvaně odbydleli,“ říká Mlynářová.
Jenže podle projektového záměru předloženého zastupitelům měla ozdravovna při obsazení všech 30 lůžek generovat čistý zisk před zdaněním 36,3 miliony korun a při poloviční obložnosti 11 milionů ročně.
