Malotřídka nemá daleko k uzavření, radnice v Hronově se ji ještě pokusí zachránit.
„Do 15. května hledáme nejvhodnější uchazeče na pozici učitele, počet učitelů bude záležet na počtu dětí na prvním stupni. Nyní jsme poprosili rodiče o trpělivost a shovívavost,“ řekl starosta Hronova Petr Koleta (ANO) po schůzce s rodiči na konci dubna. Podle něj dosavadní učitelky oznámily, že výpovědi podají během května.
Město nyní potřebuje sehnat aspoň dva kantory.
„O to je to složitější, když personál není. Máme dvě alternativy. Čekali jsme na zápisy, udržitelné to je, vedení radnice se snaží zajistit učitele. Přesný počet dětí po zápisu zatím sdělovat nechci, záleží ještě na rodičích, jak se rozhodnou,“ uvedl radní a ředitel Základní školy a Mateřské školy Hronov Petr Málek (bezp. za Rozvoj města).
Nejistá situace školy, která působí ve vsi od roku 1794, rezonovala na posledním zastupitelstvu. Opoziční zastupitelka Markéta Machová (bezp. za STAN) kritizovala, že školka ve vesnici je sice naplněná, ale na první stupeň dost dětí nepokračuje, za sedm let tam klesl počet z padesáti na polovinu.
„Proč jsme se nepokusili udělat školu něčím zvláštní, a tím přitáhnout děti z okolí?“ ptala se Machová.
Nečinnost vyčetla nynějšímu vedení bývalá starostka Hana Nedvědová. Za příklad dávala podobnou situaci před devatenácti lety ve Zbečníku, kde také hrozilo škole uzavření, ale po různých jednáních s rodiči i dalšími se školu podařilo udržet sloučením s hronovskou. Loni měla přes šedesát žáků, hronovská škola přes čtyři sta.
„Hodilo se to na nás“
Před zastupiteli vystoupila i matka jedné z učitelek, která ve škole působí čtrnáct let. „Učitelky neměly žádnou informaci o budoucnosti školy. Z obavy o zaměstnání začaly řešit svou existenci,“ prohlásila Olga Čápová.
Jedna z kantorek oslovených MF DNES potvrdila, že výpověď teprve podá. O důvodech mluvit nechce. „Všechno se hodilo na nás, důvody nemá cenu vysvětlovat,“ řekla.
Radní však odmítají, že by školu nechali osudu. Inzerovali volná místa a informovali i mezi pedagogy. Od krajských úředníků zjistili, že v problémech se ocitá víc malých škol. S rodiči prý mluvili o horšící se situaci už před dvěma třemi lety. Odkazovali i na to, že rodiče si mohou školu zvolit svobodně a že ani určené školské obvody nepřimějí některé rodiče, aby nechali děti v malotřídce.
Na sloučení apeloval před zastupiteli starosta. „Víte, co obnáší provoz školy po finanční stránce a co se nyní kolem školství děje, takže ani systém nám nepomáhá, nepomáhal ani těm učitelům. Oni to slyší kolem sebe. Tam, kde je žáků polovina, učitelky mohly uvažovat, že dosud byly tři a teď jich může být potřeba méně. Neznám jejich důvody. Do toho slyší z televize, že doplácet bude třeba město. O tom se nyní nebavíme, to se pak rozhodneme, zaplatíme třeba i školu s deseti žáky, ale umíte si představit, co by to stálo a kam to vede. Všichni chceme zachránit školu, sloučení je jediné správné řešení a pak se uvidí co dál,“ řekl starosta.
Zastupitelé poté sedmnácti hlasy odsouhlasili, že se malotřídka sloučí s hronovskou školou od září, dva se zdrželi.
Rodiče ještě doufají
Rodiče jsou se školou spokojeni. Jsou rádi, že ještě je nějaká naděje. Neviní ani město, že by nic nedělalo.
„Není pravda, že by tolik rodičů dávalo děti jinam. Spíš už tady žije jen starší generace, mnoho dětí tady teď není,“ shoduje se skupinka rodičů po schůzce se starostou. O potížích školy se dozvěděli až v dubnu.
Zatímco dřevíčská školka se drží na počtech kolem 35 dětí, malotřídka mívala až do roku 2020 asi padesát žáků. Podstatný propad nastal v posledních čtyřech letech.
Malotřídních škol je v republice asi třetina ze všech základních škol, v kraji v minulém školním roce provozovalo jen první stupeň 107 z 270 základních škol. Bonusem je individuální přístup, ministerstvo školství se však i na malotřídkách chystá šetřit.
V potížích je více škol. Místní akční plán rozvoje vzdělávání na Náchodsku do roku 2028 se zabývá regionem kolem Náchoda coby obce s rozšířenou působností. Dokládá, že obsazenost kapacity klesla mezi lety 2013 až 2021 ve Studnici o 30 procent, ve Velkém Dřevíči o 26 procent, v Dolní Radechové o 19 procent. Naopak skoro o třetinu vzrostla obsazenost málotřídky v Bukovici, o 23 procent v Suchém Dole. Dokument podle údajů demografů předvídá, že porodnost bude klesat v kraji až do roku 2030, poté do roku 2044 drobně poroste. Žáků bude ubývat.
27. dubna 2023 |