Unikátní mokřad u Hradce vyschl, viník zůstal neodhalen. Obnova se blíží - regiony.impuls.cz

Unikátní mokřad u Hradce vyschl, viník zůstal neodhalen. Obnova se blíží

  7:44,  aktualizováno  7:44
Až do večera 5. července 2012 byl mokřad Na Haltýři plný vody, dařilo se tu rozsáhlé populaci vzácných žábronožek sněžních a kvetl tu ohrožený ďáblík bahenní. Jenže v ten den se přímo nad Hradcem Králové srazila dvě bouřková pásma a několikaminutová smršť nastartovala zničení lokality, která u Svinar vznikala mnoho desítek let.
Vyschlý mokřad Na Haltýři v Hradci čeká obnova | (0:38) | video: iDNES.tv

Tehdy vichřice nejenže porazila nevídaných 74 tisíc kubíků dřeva v hradeckých lesích a přetrhala koncert hvězdné kapely Faith no More na letišti, ale načala naprostou pohromu pro lesní mokřad ukrytý jen malý kousek od současného stánku U Pytláka.

Po téměř třinácti letech už nikdo nezjistí viníka, který měl zajistit, aby lesní společenství nezůstalo roky odříznuto od vody přitékající z Bělečského potoka. Každopádně hradecká bažina takřka zanikla.

V roce 2020 se začala rýsovat záchrana, ale až o pět let později se konečně začíná dít něco hmatatelného: radnice pořídí projektovou dokumentaci na obnovu mokřadu a tůní, které byly domovem ohrožených skupin živočichů a rostlin.

Kdo zastavil vodu?

„Mokřady Na Haltýři jsou poměrně staré. Když se tu v roce 2012 prohnala vichřice, byl přerušen nátok z Bělečského potoka, takže mokřady už jsou opravdu dlouhou dobu bez větší dotace vody. Naším cílem je obnovit jejich kvalitu,“ řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Adam Záruba (Změna).

„Musíme zásadně zlepšit životní podmínky pro ohrožené druhy a kromě toho samozřejmě realizovat opatření pro zadržení vody v krajině. To by zároveň mělo zlepšit kvalitu vody v Bělečském potoce, který vodou zásobuje i Stříbrný rybník,“ zmínil oblíbený rekreační areál náměstek Záruba.

Očekává náklady v milionech korun, ale věří, že se městu podaří získat dotaci. Když ekologové po bouři zaznamenali, že mokřad má potíže, zjistili, že někdo uzavřel napouštěcí zařízení. Kritické místo leželo na území ve správě Lesů ČR, avšak konkrétního viníka ani okamžité nápravy se nedočkali. Mezitím přišli rybáři s nápadem, že v místě by se mohl vybudovat velký rybník.

Návrat mokřadních květin

„V roce 2019 město přijalo první nesmělé usnesení o klimatické změně. Tehdy jsme navrhli i pár projektů, mezi kterými byl i mokřad Na Haltýři nebo obnova tůní v lokalitě Kluky. Na to se nám podařilo o rok později vyhádat i peníze, ale něco se začne dít až nyní. To ukazuje, jak jsou na magistrátu ty procesy dlouhé,“ popsal situaci ekolog Martin Hanousek (Zelení), někdejší krajský i hradecký zastupitel.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„Rybník by na místě nejspíš realizovat ani nešel, ujala se tedy studie s rozsáhlými mokřady. Pro malou unikátní populaci žábronožky sněžné je to skoro pozdě, protože další žije až v jedné kaluži u Labe u nemocnice a možná i v nivě Orlice. Mokřadní květiny sice zcela vymizely, ale máme velkou naději, že by se vše mohlo obnovit ze semenné banky,“ řekl Martin Hanousek.

Sedmero tůní nad Datlíkem

Zatímco mokřad u Svinar je hlavně v létě v lese dobře ukrytý, tůně na jižním svahu v lokalitě Kluky by se měly stát velmi atraktivním místem i pro návštěvníky. Vznikne tu šest průtočných a jedna neprůtočná tůň, květnatá louka, ale i broukoviště či hadník coby úkryt, líhniště a zimoviště různých druhů plazů.

Lokalitu nad rybníkem Datlík si již převzala firma, jež si za práce naúčtuje více než 1,7 milionu, částku 715 tisíc uhradí dotace z Evropské unie. Vše by mělo být hotovo ještě do poloviny letošního roku.

„Cílem je vytvořit vhodné podmínky pro populaci obojživelníků, ptactva a ostatních živočichů i rostlin vázaných na mokřadní plochy,“ vysvětlil Adam Záruba a dodal, že tu budou sečeny travnaté pěšiny, takže obyvatele tůní, broukoviště či hadníku si návštěvníci budou moci prohlédnout zblízka.

Voda chybí i zvěři

Už několik let vznikají uměle vytvořené tůně a mokřady i v hradeckých lesích. Slouží nejen jako napajedla pro zvěř, ale také jako útočiště pro obojživelníky a hmyz. Zvířata se kvůli suchu stahují za vodou, například do okolí lesních rybníků, a mění své obvyklé chování, když částečně ztrácejí plachost.

„S městskými lesy je dobrá spolupráce a každý rok obnovíme asi tři tůně. Loni se to podařilo třeba nad rybníkem Plachta a u Zděné boudy, letos vzniknou tůně nad rybníkem Jáma a další U Dvou šraňků. Jsou to nesmírně efektivní opatření, bohužel nám to komplikuje stavební úřad, který předepsal i archeologický průzkum. Ten je dražší než samotná realizace a přitom zbytečný,“ doplnil Martin Hanousek.