„Když nehodláte řešit, jak se policisti chovají k občanům, tak si to budeme řešit sami,“ napsal tehdy pětačtyřicetiletý J. V. v únoru 2023 policejnímu prezidentovi Martinu Vondráškovi. Reagoval tak na zamítnutí své stížnosti proti postupu policejní hlídky.
A použil i daleko ostřejší výrazy: „Jestliže proti mě bude stát pětadvacetiletý policista, který nedodržuje zákon, já mu budu pokládat otázky, na které mám právo, a on se se mnou bude bavit, jak s patnáctiletým děckem a ještě využije výzvy jménem zákona na veřejném prostranství, tak prostě vytáhnu zbraň a napálím mu to přímo do ksichtu. To vám říkám na rovinu.“
Dopis odeslal do datové schránky policejního prezidia a adresoval ho přímo Vondráškovi. Napsal v něm také, že policejní prezident podporuje podle něj nevhodné chování policistů.
„Přijde doba, kdy tito policisti budou kvůli vám umírat z důvodu, že nedodržují zákon a chovají se jako hovada. A za to ponesete plnou odpovědnost,“ uvedl v dopise, jehož autorství J. V. potvrdil i u soudu.
Krev poteče ze všech fízlů ve městě, hrozil muž. Došla si pro něj zásahovka |
Státní zástupce jeho čin vyhodnotil jako vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci, za což muži u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou hrozily až tři roky vězení. Muž se bránil, že výhružky byly podmíněné několika okolnostmi a že nebyly určené přímo policejnímu prezidentovi. To však soud neuznal a muži uložil pokutu 15 tisíc korun a pět měsíců vězení s podmínkou na 18 měsíců.
Rozsudek poté potvrdili i Krajský soud v Hradci Králové a Nejvyšší soud, k nimž se obžalovaný odvolal. Tvrdil přitom, že nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty, protože dopis byl adresovaný policejnímu prezidentovi a nikoliv přímo policistům. Takovou argumentaci však odvolací soudy odmítly.
Pro člověka žijícího v naší době, společnosti, kultuře a státním režimu musela být trestnost tohoto činu rozpoznatelná bez zjevných potíží.
Zdeněk Kühn, předseda senátu ÚS
„Obviněný sice v předmětném dopise reagoval na vyrozumění Policejního prezidia, formuloval jej nicméně i v návaznosti na předchozí postupy příslušníků Policie České republiky při několika silničních kontrolách, jež byly předmětem jeho předchozích stížností. (...) Pohnutka obviněného spočívala v odplatě za vykonání pravomoci státního orgánu – Policie České republiky jako celku,“ píše se v usnesení Nejvyššího soudu z června loňského roku, který zamítl i další námitky.
Muž nenašel zastání ani u Ústavního soudu, který jeho případ zamítl letos v únoru. Ve všech bodech shledal senát ústavní stížnost jako neopodstatněnou. Původní rozsudek tak platí.
„Ústavní soud nakonec neshledal opodstatněnou ani námitku stěžovatele, že nebyl obeznámen se skutkovou podstatou přečinu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. (...) Pro člověka žijícího v naší době, společnosti, kultuře a státním režimu musela být trestnost tohoto činu rozpoznatelná bez zjevných potíží,“ uvedl v odůvodnění předseda senátu Zdeněk Kühn.