Uvažovaný energopark Náchod zatím neodpískal. Podle starosty se už ozval zájemce, který chtěl pozemek odkoupit za dvojnásobnou cenu, ale vedení města nabídku před týdnem odmítlo.
„Pozemek má pro nás nesmírnou strategickou cenu. V projektu pokračujeme dál a hledáme jiného partnera, když innogy selhalo. Nebo budeme projekt modifikovat, může tam jít o třídění odpadů, na což je potřeba prostor,“ řekl začátkem března po řadě schůzek starosta Jan Birke (Jan Birke pro Náchod).
„Je tu i požadavek profesionálních hasičů na přestěhování do Náchoda, aby se jim dařilo lépe plnit dojezdové časy. Na části pozemku by si mohli zřídit jednotku, město by mohlo prodat část pozemku státu za cenu podle znaleckého posudku. Dnes už bude dvojnásobná oproti době koupě, protože se cena zvedá díky stavbě obchvatu a přeložce,“ uvedl starosta.
Postup innogy označil za selhání, Náchod si dál musí poradit sám. „Asi rok a půl nás ubezpečovali, že svým závazkům dostojí a nás směrovali k nákupu pozemků a řešení problému, který nás čeká v roce 2030, tedy odpadového hospodářství,“ poznamenal starosta.
Škrtli všechny spalovny
Překvapivá informace o konci projektu spalovny zazněla od firmy na jednání zastupitelů 17. února.
„Vlastník ruší projekt Zevo (zařízení pro energetické využití odpadů), tedy spalovny, a to v Náchodě i ostatních lokalitách v České i Slovenské republice. Důvod je na straně strategie,“ uvedl předseda jednatelů innogy Energo Jiří Šimek.
Podle něj se firma rozhodla upřednostnit projekty obnovitelných zdrojů, jako je vítr, fotovoltaika a biometan, protože se rýsují ekonomičtěji než spalovna s patnáctiletou návratností. Deklaroval však, že společnost je ochotna městský pozemek odkoupit, i když pro něj nemá využití. Řekl také, že pokud by město mělo zájem, uvnitř teplárny je nyní pozemek pro zamýšlenou spalovnu volný a nějaká spolupráce může pokračovat.
Firma chce dál v Náchodě vyrábět teplo a rozvíjet další projekty s městem, manažer zmínil také možnost výroby bioplynu. Městu nabídl i studii, která ke spalovně vznikla.
Vedení radnice se o změně dozvědělo těsně před jednáním. Starosta, který loni čelil kvůli pozemku výtkám opozice i hanlivým nápisům, neskrýval emoce: „Celý projekt vznikal tak, že jsme si řekli: Uděláme Zevo a potřebujeme sehnat pozemek – A, starosto, sežeň ho. Vy (firma) jste mě do toho pozemku trošku nahnali a já jsem za to dostal strašně, ale strašně. O to víc je to pro mě teď rána.“
Zevo mělo být součástí odpadového hospodářství. Náchod nyní musí zvážit, jak si v budoucnu poradí s odpady.
„Je to pro nás problém. Počítali jsme s tím, že se nám podaří minimálně pro Náchod vyřešit budoucnost nakládání s odpady. Naší prioritou je nezvyšovat poplatky za komunální odpad. I když na celostátní úrovni to na tuto cestu nevypadá, my chceme udržet poplatky na stávající nebo rozumné výši. Po všech jednáních, po projektové dokumentaci, po návštěvě zahraničních spaloven to pro nás byla cesta, jak z toho ven. Skládkovat se nebude moci, nebo jen minimálně, vše ostatní se bude muset třídit,“ poznamenal místostarosta Jan Čtvrtečka (Jan Birke pro Náchod).
7. března 2024 |
Místo zpustlého zahradnictví město plánovalo vybudovat energopark, kde měla být třídírna odpadu a zařízení pro jeho energetické užití. Záměr energoparku se objevil v roce 2023 kvůli novému zákonu o odpadech a také kvůli růstu cen pohonných hmot, Náchod se totiž chtěl vyhnout odvážení odpadu na vzdálenou skládku v Trutnově.
Teplárna Náchod dodává teplo téměř pěti tisícům domácností, většině průmyslových podniků, školám, úřadům a zdravotnickým zařízením. Od roku 2020 zcela přešla ze spalování uhlí na zemní plyn. Město s provozovatelem teplárny utvořilo v roce 2019 obchodní firmu, kde drží sedm procent. Ceny za teplo v Náchodě jsou mezi okresními městy v kraji dlouhodobě nejvyšší. Je to tak i letos, ač innogy Energo snížilo cenu na 1 045 Kč/GJ bez DPH.
Komora se advokáta zastala podruhéPozemek pro energopark a postup jeho koupě loni vyvolaly značnou kritiku od opozice. Město koupilo předloni v srpnu od společnosti Statek Velká Chuchle 1,3hektarový pozemek za cenu určenou znaleckým posudkem na 22,4 milionu korun bez daně. Pořad Reportéři ČT začátkem loňského roku ve dvou reportážích upozornil na možný střet zájmů advokáta Petra Šťovíčka. Podle novinářů dlouhodobě zastupoval prodávající stranu a jednou listinou pak i dokládali, že dokonce měl být jejím akcionářem, přesto nákup připravoval pro radnici. Dovozovali také, že Náchod mohl získat v minulosti pozemek od státu levněji. Opozice dala na advokáta stížnost k České advokátní komoře (ČKA). Radnicí zadaný vnitřní audit zveřejněný v dubnu žádný problém nenašel, v červenci neuspěly ani stížnosti Transparency International a opozice. Podnět ke kárnému řízení vůči advokátovi proto neziskovka podala znovu. Komora rozhodla před několika týdny. „Stejně jako minule ani tentokrát ČAK důvod pro zahájení kárného řízení neshledala. Narozdíl od minule však alespoň rámcově vysvětlila, jak k tomuto závěru došla, zejména ve vztahu k notářskému zápisu, který JUDr. Šťovíčka jako akcionáře společnosti Statek Velká Chuchle uvádí,“ uvedl právník Transparency International Kryštof Doležal. „Jádro vysvětlení spočívá v tom, že advokát měl vysvětlit a doložit pro ČAK, že v rozhodné době již akcionářem být neměl. Informace uvedené v notářském zápisu tak byly zřejmě pravdivé, avšak následně se akcionáři zřejmě změnili, a advokát jím již nadále nebyl. Nastal tedy alespoň nějaký posun v tom, jak ČAK s naším podnětem naložila, neboť došlo k zodpovězení předtím zcela opomenutého aspektu v podobě notářského zápisu,“ řekl právník. Další kroky už podle něj organizace činit nebude, i když je stále nejasné, proč to advokát nemohl vysvětlit rovnou. |