Archeologové mohylu odkryli při průzkumu terénu pod budoucí dálnicí D35 v úseku mezi Sadovou a Plotišti nad Labem, kde se autostráda napojí na dálnici D11. Jde o jednu z nejstarších monumentálních pohřebních památek v Evropě, patří do doby kamenné.
„Uvědomme si, že mohyla je ještě o tisíc let starší než egyptské pyramidy,“ upozorňuje archeolog Petr Krištuf z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (FF UHK).
Svou délkou nemá mohyla obdoby v Česku ani jinde v Evropě. Dosud nejdelší česká mohyla tohoto typu měřila 145 metrů, běžně se však stavěly i mohyly dlouhé jen nízké desítky metrů. Délka odrážela postavení zemřelého.
„Jde také o první nález mohyly tohoto typu ve východních Čechách. U nás se s nimi setkáváme především na severozápadě,“ dodává Krištuf.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Z mohyly se zachoval pouze obvodový žlab. V nejširším bodě měří 15,1 metru, delší osou je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z pláště se již nic nezachovalo, což je podle archeologů běžné.
„Většina mohyl tohoto období leží v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány. V obvodovém žlabu se zpravidla mají nacházet stopy po palisádě, kůlové jámy, avšak v případě této mohyly jsme tento doklad zatím nenalezli,“ poznamenává vedoucí terénního výzkumu Sylva Tichá Bambasová.
Neobvyklý počet hrobů
V prostoru mohyly jsou zatím potvrzené minimálně čtyři pohřby. I to je neobvyklé, protože součástí podobných mohyl ve střední Evropě bývají pouze jeden či dva pohřby.
„Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,“ pokračuje Petr Krištuf.
Zásobní jáma s nálezy nalezená v trase budoucí D35 u Sadové
Zjišťovat to budou badatelé zkoumáním nalezených milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty. Vědci odebrali z hrobů desítky vzorků a budou se nyní snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených.
Další pravěké hroby našli archeologové také v okolí mohyly. Jsou jich asi tři desítky. Předpokládá se, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se později rozrůstalo. Pohřbívání zde mohlo pokračovat i několik staletí. Dataci se však zatím určit nepodařilo.
„Nálezy z hrobů v okolí mohyly se v současné době zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,“ doplňuje Sylva Tichá Bambasová.
Dálnice se nezdrží
Archeologové v trase dálnice pracují již od roku 2022. Výzkum by měl pokračovat do poloviny září. Práce jsou rozdělené do několika etap a zahrnují úsek dlouhý 6,5 kilometru. Celkové náklady jsou 242 milionů korun bez daně a kromě Univerzity Hradec Králové se na nich podílí i hradecké Muzeum východních Čech, Archeologické centrum Olomouc, Archaia a Skupina STIK ze Slovinska.
Ministr zamítl rozklady obce Všestary a občanů proti stavbě D35 u Hradce |
„Průzkum nijak neovlivní zahájení stavby dálnice. Pracujeme ve velkém časovém předstihu,“ říká vedoucí Centra terénní archeologie FF UHK Ladislav Rytíř. Stavba by měla začít ještě letos a hotová má být v roce 2027.
Kvůli stavbě dálnice museli stavbaři odstranit jeden z památníků bitvy u Hradce Králové před obcí Sadová. Jde o pomník 49. pěšího pluku. Součástí D35 bude i vybudování osária, kam pomník přemístí. Důstojné uložení tam najdou i ostatky vojáků, které archeologové našli při průzkumu pod dálnicí.
V trase dálnice učinili archeologové celou řadu nálezů. Nedaleko mohyly našli osadu ze stejného období. Aktuálně tam zkoumají půdorysy domů a zbytky zásobních jam obsahující pravěké nádoby. Poblíž nalezli také velké obchodní sídliště, které zahrnovalo asi čtyři tisíce objektů.
„Jedná se primárně o období laténské, tedy období Keltů. Jeho výjimečnost je především v tom, jaké doklady všech možných výrob tu máme, kolik tu je objektů, jaká je jejich struktura. Svědčí to o centrální lokalitě, která pravděpodobně byla na nějaké dálkové obchodní trase,“ vysvětluje Rytíř.
Artefakty z největší bitvy
V sousedství našli výzkumníci také velké polykulturní sídliště. Po celé trase budoucí dálnice nacházeli ve vrchních vrstvách i artefakty z největší bitvy na našem území. Celý úsek D35 ze Sadové do Plotišť se totiž nachází v lokalitě bitvy u Hradce Králové z roku 1866. Protože jde o archeologicky poměrně nedávnou událost, nacházely se artefakty již v ornici. Skrývce proto předcházel důkladný detektorový průzkum. Jen při něm se našlo víc než 15 tisíc artefaktů.
„Toto obrovské množství nálezů se podařilo získat především díky precizní a fázované skrývce ornice, která probíhá po 10 centimetrech, a opakované detektorové prospekci,“ přibližuje Matouš Holas z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Na různých místech našli archeologové několik hrobů vojáků. U Čistěvse šlo například o dva samostatné hroby příslušníků pruské armády. Oba byli zasaženi rakouskou střelou. Všechny nalezené ostatky padlých vojáků budou podrobeny analýze DNA a patologickému hodnocení.
„Cílem těchto specializovaných analýz je pokusit se identifikovat konkrétní vojáky. A pokud nám bude štěstí přát, snad se nám díky těmto DNA profilům podaří najít i možné žijící příbuzné padlých vojáků,“ přibližuje nadstandardní výzkumný přístup archeoložka Marcela Horáková z FF UHK.
Poblíž odvezeného pomníku našli výzkumníci také hromadný hrob, který obsahoval 16 těl. Podle archeologů byli téměř všichni vojáci svlečení. Pouze jednomu oblečení zůstalo.
„Vypadá to, že lidé, kteří je pohřbívali, si mohli sebrat co využili pro svoji potřebu. Nemají kabáty, nemají kalhoty. Jen u jednoho jedince byla dochovaná košile i kalhoty a to pravděpodobně z toho důvodu, že byl zasažen mnohonásobně střelami, takže oděv byl pravděpodobně natolik poničen, že už se nedal využít,“ vysvětluje Horáková.