Skládka, kterou v Hradci Králové mnoho let milosrdně kryla zeleň, je nyní obnažená. I po půlstoletí je jasně patrné, co sem v 70. a 80. letech navozily tisíce náklaďáků. Obří smetiště stavebního odpadu leží uprostřed evropsky významné lokality a Přírodní památky Na Plachtě.
Kácení nejen náletové zeleně, ale i desítek stromů s obvodem kmene přes dva metry předznamenává největší viditelnou změnu lokality v novodobé historii města. Většina trosek panelů, cihel, eternitu, lepenek nebo betonových trubek, které tu kdysi vyklopilo socialistické stavitelství, musí pryč.
Některé fragmenty a útvary panelů porostlé mechem však zůstanou, protože příroda si je osvojila a staly se útočištěm vzácných druhů živočichů. Některé tůně pod nánosem odpadu sice zmizely, ale mezi sutí se daří 107 silně nebo kriticky ohroženým druhům.
V říjnu přírodní památku rozoraly pásy obrněnců, které tu pravidelně pomáhají s obnovou mokřadů a udržují bezlesý charakter. Po novém roce přišly na řadu motorové pily a teď se o kubíky poraženého dřeva stará traktor.
Plachta se za dva měsíce zásadně proměnila – ze začátku k horšímu. Betonová pohroma, která se přivalila v 70. a 80. letech, ale již se včas podařilo zabrzdit, se hlásí.
Některé panely připomínají náhrobky či menhiry tyčící k nebi. Je tu cestovní kufr, v němž se rozkládají kdysi nóbl kožené boty, dále tuny cihlové suti, z níž hledí lepenky, desítky let staré holinky, ale i dětská plastová láhev ve tvaru tučňáka. Plachtu stále ještě protíná zapomenutá kanalizace, která tu vyrostla jako první vymoženost plánovaného sídliště pro 19 tisíc nových obyvatel.
Dohromady tu ekologové počítají s 40 tisíci tunami stavebního odpadu, které sem navezly tisíce tatrovek. Náklady na vyčištění a obnovu jsou obrovské: mezi 150 až 200 miliony korun. Kompletně by je mohly uhradit evropské peníze z operačního programu Životní prostředí.
Sondování odpadu
Plachta odhalila novinky i místním, kteří žijí v sousedství. „Myslela jsem si, že to tu dobře znám, ale jsem překvapená, kolik zapomenutého bordelu tu leží. Až do letošního února nepořádek nebyl vidět. Ti chlapi s pilami nám v podstatě otevřeli oči,“ řekla paní Helena, která na někdejším vojenském cvičišti venčila psa.
„A nebylo by lepší to tu nechat, jak to je, když to nikomu nevadí? Nebylo by to lepší než sem nasměrovat bagry a náklaďáky? “ ptal se Jaromír Klas.
„Před námi je historická příležitost zbavit se toho nepořádku. Taková možnost se už nemusí opakovat,“ upozornil ekolog a někdejší hradecký i krajský zastupitel Martin Hanousek (Zelení).
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Prvním krokem bylo kácení na ploše větší tří hektarů, úklid potrvá do dubna. Likvidace byla nutná nejen kvůli obnově bezlesí, ale také výzkumu odpadu. Dosud se přesně nezná rozsah skládky, ani případná rizika pro podzemní vody. Radnice proto s Agenturou ochrany přírody (AOPK) připravily průzkum analýzy rizik, který má stát kolem dvou milionů korun. Výsledky budou známé do začátku roku 2026. První vrty a výkopy začnou už na jaře.
„Se znalostí množství a typů odpadu už budeme moci konečně přistoupit k odstranění staré ekologické zátěže a navrátit území přírodě,“ uvedl Josef Rusňák, ředitel východočeské pobočky AOPK.
„Musíme být rychlí“
Teprve před 14 lety developerská společnost Orco, která chtěla Na Plachtě stavět byty, vrátila pozemky státu.
„Stavbu se nám podařilo zastavit a navíc jsem získal průzkum, který si firma dělala. Ten hovoří asi o 40 tisících tunách odpadu. Myslím, že toho bude ještě víc, ale naštěstí by naprostá většina měly být odpady běžné a nikoli nebezpečné. Dominují výkopové zeminy, beton a cihly a jen malá část je komunální odpad. Současně by se také měla vykopat kanalizace. Snažíme se o co největší rozsah prací, navíc kvůli dotaci musíme být rychlí. Jestli se to nestihne, nevím, z čeho bychom to později zaplatili,“ připomněl Martin Hanousek.
Studie by měla odpovědět i na budoucnost staré kanalizace. „Její odstranění by za jistých okolností mohlo Plachtu ohrozit. Uvidíme, jak se v území chová voda a jestli kanalizace ovlivňuje odvodnění. Každopádně VAK udělal zkoušku těsnosti a zjistilo se, že je těsná. Někdy je lepší nechat kanalizaci v zemi a jen udělat jílové clony, které ji ještě více utěsní,“ uvedl Josef Rusňák.
„Jsou s ní jen problémy. Není vhodné, aby odváděla podzemní vody, což je i v zájmu společnosti VAK, protože tím zbytečně zatěžuje celý kanalizační systém,“ připomněl náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna).
Před pěti lety zastupitelé Hradce zamítli stavbu silnice okrajem přírodním památky. Ekologové se však obávají, že se podobné snahy mohou kdykoli opakovat.
„Takové stanoviště a typ přírodní památky je v Polabí unikát. Plachta má však velkou nevýhodu: přiléhá na metropoli a vždy bude v hledáčku developerů. Dobře víme, že jejich zájem nikdy neskončí a vždy to bude neustálé vysvětlování, že přírodní památka má obrovský význam pro celé okolí,“ varoval Josef Rusňák.
Odstranění stavebního odpadu včetně kanalizace má Plachtu přiblížit podobě za Rakouska-Uherska. Po staletí sloužila jako pastviny, ale v roce 1897 tu armáda zřídila vojenské cvičiště včetně letiště, odkud v roce 1919 podnikl první pokusný veřejný vzlet Jan Kašpar.
25. května 2023 |
