Majitel chce zasypat prostor o rozloze téměř 45 tisíc metrů čtverečních, kde se v minulosti těžila cihlářská hlína, směsí zeminy, kameniva a stavebního odpadu. Na vzniklé ploše má poté vyrůst lesopark s mlatovými cestami a biotopovým jezírkem.
Celkem se má do areálu při rekultivaci navézt 360 tisíc tun materiálu. Navážka má probíhat až deset let a v nejrušnějších letech se počítá s uložením až sto tisíc tun hmoty. Polovinu má tvořit zemina a druhou stavební a demoliční suť. V areálu by se měl odpad před uložením také drtit a třídit a zhruba 15 tisíc tun ročně by se mělo prodat jako recyklát. Právě zpracování odpadu je největším trnem v oku místním i radnici.
Obyvatelé vamberecké části Bačinka sepsali petici s asi padesátkou podpisů, v níž tvrdí, že rekultivace plochy by hlukem, prachovými částicemi a zvýšenou dopravou výrazně ovlivnila životní prostředí.
„Prachová a hluková zátěž způsobená drcením a tříděním stavebního odpadu by se podepsala na pohodě bydlení a na zdravotním stavu obyvatel a na celkovém poškození životního prostředí. Pokud by tato skládka vznikla, dojde také ke znehodnocení nemovitého majetku obyvatel,“ obávají se petenti.
„Odpady zpracujte jinde“
Obavy z projektu má také radnice. Město do řízení o možných vlivech na životní prostředí, které vedl Královéhradecký kraj, odeslalo nesouhlasné vyjádření, v němž odmítá především provoz recyklační linky na drcení stavebního odpadu. Rekultivace území je podle vedení Vamberka možná i bez provozu linky. Jde podle něj o dva oddělitelné záměry.
„Ukládat se může materiál, který byl nadrcen již někde jinde. Drcení odpadu není možné provádět v místě, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází bytová zástavba. Činnost takového charakteru je nejenom v rozporu s územním plánem města Vamberk, ale v souvislosti s ní vyvstává i zvýšená míra hlučnosti, prašnosti a nákladní dopravy, která je v daném místě neakceptovatelná,“ stojí v dokumentu podepsaném starostou Janem Rejzlem (STAN).
Rozlehlý fotovoltaický park na půdě u Jaroměře odmítli lidé v referendech |
Radnice také žádá vybudování nového vjezdu do lokality hliniště. Stávající brána je v těsném sousedství rodinných domů, přičemž na pozemky by bylo možné sjíždět hned na okraji města a alespoň částečně tak místním ulevit od navýšení dopravy v denním objemu 60 nákladních aut a dalších, která mají odvážet znovupoužitelný recyklát. Podle dat ze sčítání dopravy by šlo o nárůst počtu náklaďáků o 50 procent oproti současnému stavu.
Záměr podle města postrádá návrh základních opatření k ochraně ovzduší nebo posouzení vlivu na povrchové a podzemní vody. Podle radnice pokulhává také hluková studie, která bere v potaz jen blízkou zástavbu v lokalitě Bačinka, ale už ne další čtvrť rodinných domů, kam by se mohl hluk odrážet od navrženého protihlukového valu, bez něhož by provoz nevyhověl hlukovým limitům. Studie navíc zcela opomíjí byty v průmyslovém areálu v Tyršově ulici.
Rozpor s územním plánem
K záměru se negativně staví také vamberecký stavební úřad, protože je v rozporu s územním plánem. Ten zde počítá s drobnou výrobou a službami.
„Po provedení rekultivace má být prostor využíván jako lesopark. Ani toto navrhované využití není v souladu s územním plánem Vamberka. Veřejná prostranství jsou přímo citována v nepřípustném využití,“ upozornila vedoucí odboru Jolana Richterová.
Cílový stav rekultivace hliniště ve Vamberku
Předložená rozptylová studie navíc už nyní říká, že v součtu se stávajícím imisním pozadím nebude dodržen denní limit polétavého prachu. Na to upozornilo i stanovisko hygieny, která však s odkazem na nápravná opatření a možnost překročit limity v 35 dnech za rok posoudila záměr jako akceptovatelný.
Na riziko znečištění ovzduší upozornili také úředníci z Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou, kteří požadují omezit práce při inverzním počasí či za silného větru a při intenzivním slunci podmiňují práce zkrápěním. Úřadu také vadí chybějící dendrologický průzkum a nedostatečný popis dopadu na živočichy, kteří by se mohli v lokalitě vyskytovat.
„Předložená rešerše hodnotí pouze jarní aspekt z botanického i zoologického hlediska bez podrobnějšího průzkumu ptactva, zejména toho, jež využívá doupné stromy pro svá letní stanoviště. Nevratná ztráta zeleně na 15 až 20 let je dostatečně vypovídající o vzniklé ekologické újmě. Dřeviny v současné době jsou zapojeným vzrostlým lesoparkem, který se přirozeně vyvíjí,“ stojí v posudku oddělení životního prostředí na rychnovské radnici, který požaduje podrobnější hydrogeologické posouzení. Záměr se totiž nachází v ochranném pásmu vodního zdroje Potštejn P-1.
Hradec chce, aby přispěli třeba na chodníky. Amorální, brání se developeři |
Že je rekultivace jen vznosným názvem pro skládku stavebního odpadu, tvrdí také spolek Můj kraj, který krajskému úřadu zaslal 20stránkový dokument plný připomínek. Upozorňuje v něm, že dokumentace vykazuje velkou míru neurčitosti a účelovosti. Pozastavuje se nad absencí etapizace či popisu parkových úprav, jejichž realizace má být výsledkem prací.
Úředníci na kraji už rozhodli, že projekt musí projít kompletním posouzením vlivu na životní prostředí (EIA). Pro investora, kterým je rychnovský podnikatel v realitách Jiří Ptáček, to znamená odklad nejméně o měsíce.
„Zadal jsem to odborné firmě, která by měla celý proces vyřídit,“ řekl MF DNES Ptáček.
