Místní to díky odčerpávání vody a zásahům hasičů zvládli jen s 30 centimetry v přízemí či se zatopenými zahradami. Naštěstí přestalo pršet a neprotrhl se rybník ve Zdoňově.
Obyvatelé rozlehlého domu, který z jedné strany obchází silnice s mostem a z druhé řeka, zažili nejhorší povodeň v roce 1997. Na zdech nad vodou jsou ještě bílé mapy až po parapety oken v přízemí, kam tehdy dosáhla hladina. Dovnitř natekla voda do výše 90 centimetrů.
Ještě za vedra před týdnem se místní koupali v řece, jíž teklo sotva 35 centimetrů vody. Ale během víkendu nastoupala řeka odhadem ke 180 centimetrům.
„Letos přišla voda do garáže, uhelny, kotelny, sklípku, ale to člověk pomine. Chvíli tam bylo třicet centimetrů a pak voda klesala, nebylo to tak vážné,“ říká Martin Čtvrtečka. Podobně to bylo i v roce 2006.
Rodina měla nachystaná zavazadla a naložené auto, kdyby museli narychlo odjet. Všechno nakonec dělali na poslední chvíli, protože věřili, že na Metuji to tak hrozné nebude. Řeka dům obtéká zezadu zákrutem, ale když hladina vystoupala, začala se voda vracet zahradou až před dům a dovnitř. Muž hlavně chválí pomoc místních hasičů.
„Čerpali jsme, stavěli zábrany, tím se to podařilo udržet. Jediné, co mi vadilo, bylo, že ani hasiči tady nebyli schopni říct, co nás čeká. Nikdo nic nevěděl, jak to vypadá výš, jak to dopadlo s rybníkem ve Zdoňově. Spíš se asi zaměřovali na Stěnavu, kde to bylo kritické, vezli tudy lodě,“ odhaduje.
Extrémní povodeň tu však měli v červnu 1979. Tehdy šla voda i přes silnici, zatopené byly chalupy v Maršově i louky až po Kozínek. Z domu obklopeného vodou hasiči na lanech museli ráno vyprostit čtyři dospělé a dítě, přitom zahradou proudilo prudce asi 80 centimetrů vody. Nedaleko továrny Veba se dopoledne dokonce sesunul původní starý most, který vybudovali Italové spolu se zdejším tunelem a tratí v roce 1875.
Kdo zjedná nápravu?
Nový most se otvíral v roce 1986, po něm i silnice. Místní však podotýkají, že stavba mnohé změnila. Kvůli silnici se zvedl terén. Řeka dříve přitékala od Maršovského údolí do Petrovic nejen korytem, ale i náhonem, protože tu stála kromě továrny i pila. Po náhonu však není památka, jednolitá řeka tím má větší sílu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Navíc je tu ještě soutok s potokem Ledhujka, který pramení nad Suchým Dolem. Plocha povodí je skoro 20 čtverečních kilometrů.
„Po povodni v roce 1997 Povodí Labe upravilo soutok Metuje s Ledhujkou, tam to bylo předtím v mnohem horším stavu. Teď je to v kameni, ale mluvilo se o tom, že se dál bude pokračovat, ale to se nestalo,“ všímá si Martin Čtvrtečka. Doufá, že Povodí Labe zjedná nápravu. Koryto po povodni potřebuje vyčistit a opravu nejspíš bude potřebovat i část břehu pod domem.
Majitelé dům proti vodě ani nepojišťují. Pokud by některá pojišťovna byla vůbec ochotná pojistku uzavřít, vyšla by draho, proto si raději odkládají peníze stranou.
„Měli jsme štěstí“
Obrovské obavy z velké vody neskrývá mladá rodina, která žije v renovovaném, víc než stoletém domě na druhé straně Metuje. Ještě tu jsou u vchodu pytle s pískem a vyskládané betonové tvárnice, kdyby se voda přelila přes most. Okno směrem k řece zalepili a zabezpečili pytli s pískem. Všechno dělali na poslední chvíli. Ze soboty na neděli se Metuje na profilu v Maršově ještě držela na druhém stupni povodňové aktivity, jenže po nedělním poledni vystoupala na třetí stupeň do dvoumetrové výše.
Za vysokým plotem z tújí hrozivě hučela řeka už od sobotní noci, k tomu ještě nešel proud. Nábytek a elektroniku z přízemí vystěhovali až v neděli, ale vestavěný nábytek a nová kuchyň by zachránit nešla. Dcerka brečela, že nechce přijít o pokojíček. Ze sklepa sami odčerpávali vodu, ale nestačilo to, proto i sem povolali hasiče, díky nim už se dařilo držet ve sklepě vodu „jen“ asi do 80 centimetrů.
Extrémní srážky a povodně v ČR |
„My jsme se sousedy na nejhorším místě. Když se potká Metuje s Ledhujkou, na naší zahradě se ta voda točí. Hasiči sem jezdili a pomáhali, ale pak říkali, že už nám nemají jak pomoct, pokud by voda ještě stoupala. Leda by odsáli vodu z bytu,“ vypráví Martina Klementová. V domě žila už její prababička a babička, ona je tu dvaadvacet let.
Také tady děkují petrovickým i polickým hasičům, ale i radnici, že všichni reagovali okamžitě. Nejvíc však pomohlo počasí, když ustal déšť. Po poledni se hladina rychle dostala do zahrady a zastavila se u zdi. Před sedmadvaceti lety byl přitom uvnitř domu vody skoro metr.
Přejí si vyšší zdi, pracovník je odbyl
Těsně před covidem dvojice stihla rekonstruovat celé přízemí. Uvědomují si, že dům je prakticky neprodejný. Platí si aspoň vysokou pojistku. A i oni si myslí, že by vodohospodáři měli víc čistit nánosy a soutok lépe dořešit.
„Opěrné zdi se tady budovaly po velké vodě v roce 1997, ale nejsou dost vysoké. Kdyby byla zeď o půl metru vyšší a u sousedů plot, takovéhle drama tady být vůbec nemusí. Nervy jsou obrovské,“ připouští její muž muž a dodává, že by neměl sílu dávat vše dohromady.
Navíc je v úterý nemile zaskočil pracovník Povodí, majitelku domu i souseda prý arogantně odbyl, že tady se nic nestalo a měli to řešit před třiceti lety.
Nejhorší povodní za dobu pozorování je ta z června 1979, kdy Metují v Maršově teklo 47 kubíků vody za sekundu. V neděli to bylo 45 kubíků. Při dávné povodni v srpnu 1938 tam protékalo 44 kubíků, v červenci 1997 pak 43 kubíků.
Čištění koryt vázne, říká starosta
Na místo přijel i polický starosta Jiří Škop (OSD), protože katastr města sahá právě až k mostu a situace tady byla nejhorší. S Povodím Labe chce jednat, ale kvůli vážnějším případům v celém povodí netuší, kdy na to dojde.
„Kardinální otázka je, jak se k další prevenci před povodněmi postaví stát, tedy jestli budou na podobná menší opatření peníze. Když se snažíme v posledních deseti letech jednat se správcem toku, čelíme stále stejným problémům: buď nejsou na vyčištění koryta finance, nebo budou až v dalším roce, a když už se vše nakrásně sejde, odtěžení nánosů v korytě toku zamezí orgán ochrany přírody kvůli ochraně nějakého chráněného druhu. Máme to zažité na drobných vodních tocích,“ tvrdí starosta.
Podle něj půjde v první řadě o opravu současných protipovodňových zdí a jejich říms na soutoku. Další opatření na nábřežní zdi však bude potřeba uvážit, aby se pak zátopa nepřesunula ještě k domům na druhé straně ulice. MF DNES oslovila i Povodí Labe, ale odpověď zatím nemá.