Když se proti mě objeví útočník s nožem, jako se to stalo v Hradci Králové, co bych měl v první řadě udělat?
Tady platí klasická premisa, že kdo uteče, vyhraje. Proti jakékoliv zbrani, byť tak primitivní, jako je nůž, je nejlepší obrana útěk. Když už nemůžu rychle utéct, je potřeba se dostat z dosahu útočníka, něco před sebe vrhnout – stůl, regál, cokoliv. Musím prodloužit vzdálenost, aby na mě nedosáhl. Můžete zareagovat i trochu ofenzivněji, zavolat někoho, kdo to může vyřešit.

Policie v Hradci dorazila za několik minut…
Mohla by to být třeba ochranka, ale je otázka, co taková ochranka v obchodě zmůže. Většina obchodů má ochranky jen formálně, nejsou schopní ničeho, kolikrát ani rychlého pohybu.

Co když mi útočník zatarasí únikovou cestu?
Pokud nemám prostor utéct, musím mezi nás dostat nějaký předmět. Mohu očekávat, že útok bude pokračovat, takže bych se měl připravit na nějakou obranu. Improvizovanou zbraní může být cokoliv, co po něm hodím.

Bohužel u nás je rozšířená taková fáma, že se nemá zaútočit velkou zbraní na někoho, kdo má menší zbraň. To není pravda. Útočník mě může ohrožovat na životě i beze zbraně. Pokud má být nutná obrana účinná, musí být intenzivnější než útok. Když bude stejně silná nebo slabší, bude to buď plichta nebo prohra. Musíte reagovat opravdu rázně.

Mladík v Hradci útočil mezi regály, oběť mohla být zablokovaná paletou nebo vozíkem se zbožím, co v takové chvíli dělat?
Vezmu něco z regálu, klidně shodím i celý regál. Důležité je tam něco dostat. U palné zbraně je to jiné, ta může překážku prostřelit, ale kudla se dá tímto blokovat. Důležitá je však rychlost reakce. Pokud útočník s nožem proti někomu rychle vyběhne, napadený pravděpodobně moc času mít nebude. Většina lidí se však dostane do psychického šoku a nebude schopná reagovat. Lidé, kteří nikdy nečelili byť simulovanému útoku, nedělají bojové sporty, ti vůbec neznají svou psychologickou reakci na takovou situaci. Nevědí, jestli vůbec budou schopni nějakého pohybu.

Měla by se tedy sebeobrana učit třeba v rámci tělocviku, aby alespoň mladí byli připravení?
Určitě by se to neztratilo. Když děláme kurzy na téma útočník ve škole a podobně, většina účastníků vůbec nezná svou reakci, jestli nezmrznou, jestli budou schopní alespoň utéct. Psychologická reakce je nepředvídatelná, dokud si to nezkusím. Proto je čím dál důležitější si takovou situaci simulovaně vyzkoušet. Kdo to nikdy nezažil, tak potom na ostro už může být pozdě.

Hradečtí se po vraždách vyzbrojují. Vzrostl zájem o paralyzéry a pepřové spreje

V Hradci jeden svědek řekl, že vběhl do prodejny a chtěl pachatele zlikvidovat, nebyl to příliš velký risk?
Samozřejmě je to risk a bude to risk pro každého, i když umí bojové sporty. Nůž ho pravděpodobně řízne. I když si myslí, že to dokáže a je schopen útočníka zpacifikovat, může skončit se zraněním. Důležité je, aby takový člověk věděl, co dělá, aby do toho nešel bezhlavě a nepřibyla jen další oběť. Nebezpečné to je i v případě, kdy jste opravdu trénovaný profík.

Když si tedy někdo věří, jak může efektivně a dejme tomu bezpečně pomoci?
Když jsem schopný reagovat, mohu na útočníka třeba házet věci. V tu chvíli mě musí vykrývat a nemá čas na další útoky. I kdybych po něm měl pět minut házet müsli v krabicích, bude tím zaměstnaný a nebude mít čas někoho zabíjet. Když takových lidí bude víc a jeho pozornost půjde do několika směrů, nemá na další výpady čas. Tyto útoky většinou nedělají profíci, ale lidi, kterým tak nějak přeskočilo. Nedokážou eliminovat toto odvádění pozornosti a skutečně to může zachránit život někomu dalšímu.

Není to však univerzální návod. Záleží na fyzické a psychické odolnosti každého člověka, jestli něco takového ustojí. Obzvlášť v dnešní době jsme zhýčkaní luxusem a mizí nám pud sebezáchovy. Lidé nemají potřebu se o sebe starat, protože už několik generací to dělat nemuseli. Schopnost fyzické a psychické odolnosti vůči takovému ohrožení stále klesá.

54 fotografií

Pojďme se ještě vrátit k dalším lidem v prodejně, udělali dobře, když vyběhli ven a varovali před člověkem s nožem?
Určitě ano. Je potřeba, aby tam nevcházeli další zákazníci. Když přijdou do obchodu noví klienti, nevědí, že se o tři uličky dál něco děje. Dnes má každý chytrý telefon. V takové chvíli se hodí aplikace, jako je Záchranka, kdy se na jedno stisknutí spojíte s operátorem. I když nemáte čas mluvit, on už slyší, že se tam něco děje, většinou i vidí vaši polohu a může na místo někoho poslat.

Je hradecký útok výstrahou, že by v prostorách, kde se kumuluje více lidí, měla být skutečně akceschopná ochranka, nebo alespoň nějaký dohled či bezpečnostní tlačítko?
Určitě by to bylo dobré, protože funkční ochranka by mohla působit preventivně a v případě útoku i represivně. Faktem ovšem je, že většina subjektů tohoto typu, když už ochranku má, tak jen formální. Není schopná adekvátní reakce. Souvisí to s tím, jak jsou tito pracovníci placení. Pokud najmete ochranku za minimální mzdu a půlka lidí jsou invalidé, odpovídá to kvalitě takové služby.

Zásadní problém spatřuji v tom, že u nás není žádná legislativa, která by upravovala problematiku soukromých bezpečnostních služeb. To by mohla být výzva. Bezpečnostní tlačítko je sice dobrá myšlenka, ale je otázka, kam vyšle signál. Málokdo je schopen propojit tlačítko s policií, a ta má navíc personální problémy. Když bude signál pískat u soukromé agentury, jsme opět na začátku. Pokud bezpečnost nebude zaplacená, nebude to fungovat. Je to začarovaný kruh.

Uskutečnil své fantazijní představy, byl to samotář. Chlapec přiznal vražedný útok

Podobné útoky vidíme stále častěji, není tu prostor pro zavedení nějakých bezpečnostních předpisů, podobně jako jsou předpisy požární?
Domnívám se, že se to nestane, protože takový zákon by zasahoval do svobod občanů. Muselo by to navazovat na dalších mnoho předpisů, které by upravovaly kdo může sedět u pultu, kdo to může kontrolovat... Osobní svoboda je dnes velmi adorována. V některých zemích máte problémy i ve chvíli, kdy máte u sebe nějaký obranný prostředek. Jakmile se zakážou zbraně, zakážou se těm hodným, protože ti zlí si je obstarají nelegálně. Zbraní může být i auto, máme kvůli tomu zakázat auta?