Top selfie v Královéhradeckém kraji: vrcholky Krkonoš i jezírko ve skalách

  10:00
Prozkoumat neznámá místa je skvělé, ale každý správný turista si alespoň jednou nenechá ujít i největší taháky. Jsou to místa, kde vznikají památné fotky, třeba jako selfie s přáteli a rodinou. Redakce iDNES.cz vybrala pět míst v Královéhradeckém kraji, kde se turisté i místní nejčastěji fotí.

Když se v Krkonoších takto vydaří počasí, byl by hřích nepořídit si pár snímků ze Sněžky do rodinného archivu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Pohled z nejvyššího vrcholu České republiky

Když se v Krkonoších takto vydaří počasí, byl by hřích nepořídit si pár snímků ze Sněžky do rodinného archivu.

Navštívit nejvyšší horu České republiky je skoro povinnost. Pokud vyjde počasí, ze Sněžky je mimořádný výhled na velký kus Krkonoš včetně Studniční hory. V okolí horní stanice lanovky a České poštovny na Sněžce je nespočet míst, odkud si lze pořídit památné selfie do rodinného alba.

Na vrchol hory se dá samozřejmě dostat moderní kabinkovou lanovkou, která tu slouží od roku 2013. Turista se však musí připravit na více než hodinové fronty u dolní stanice, obzvlášť když je pěkně. Desítky metrů dlouhý štrúdl se už stal koloritem turismu v Krkonoších.

S obrovským množstvím lidí na Sněžce se dlouhodobě pere i Krkonošský národní park. Před začátkem hlavní turistické sezony se tu opět objevily červené ochranné sítě. Pracovníci KRNAPu je tam nainstalovali kvůli turistům, kteří nerespektují zákaz pohybu za nerezovými řetězy.

Největším zážitkem je pěší cesta Obřím dolem, ale ta není pro každého. Krkonoše umí být zrádné a výšlap po svých přece jen vyžaduje určitou kondici a výbavu. Podcenit nelze hlavně vhodné oblečení a pitný režim. V Krkonoších se počasí umí otočit během několika desítek minut.

Horská služba je sice vždy připravena, ale o zážitek ze zachraňování kvůli únavě nebo promrznutí stojí málokdo.

Kdo se však rozhodne z Pece pod Sněžkou vyrazit, nebude zklamaný. Při procházce úchvatnou krkonošskou přírodou minete restauraci Boudu v Obřím dole a Boudu pod Sněžkou, Důl Kovárnu a už na hřebenech po vrcholem Slezský dům. Po cestě zpátky – už skoro v Peci – se vyplatí zastavit u vyhlášené boudy Máma s vlastním pivovarem.

O něco snadnější je zhruba sedmikilometrová cesta z Pomezních bud přes známou turistickou chatu Jelenku, která leží asi v půlce trasy. Také je možné nechat se lanovkou vyvézt pouze na Růžovou horu a odtud pokračovat pěšky.

V okolí Sněžky je od podzimu do jara potřeba dát si pozor, stezky budou klouzat. V mrazech bývají cesty skoro neschůdné a horalové doporučují nesmeky. Letos v lednu se ze Sněžky zřítili dva turisté. Nejen horská služba apeluje na všechny turisty, aby měli potřebnou výbavu. Jak se v únoru přesvědčili reportéři MF DNES, řada turistů leze do lanovky jen v teplákách a teniskách.

Skalní skvosty na dosah ruky

Cílem každého návštěvníka Adršpašských skal je známé jezírko se skalními monumenty v pozadí.

Když se řeknou skály, ve východních Čechách si většina turistů jako první vybaví Adršpašsko-teplické skály na Náchodsku nedaleko polských hranic. Adršpach je pro mnohé cíl číslo jedna. A to nejen pro Čechy, oblíbenou destinací jsou skalní bludiště taky pro turisty z Polska.

S fenoménem overturismu se Adršpach potýkal řadu let, ale díky novým pravidlům je letošní sezona v turisticky atraktivních skalách překvapivě bez komplikací.

Zabral online rezervační systém na vstupenky a parkoviště. Letos se k tomu přidala i informační kampaň cílená na Poláky, kteří tvoří většinu jednodenních turistů.

Není se čemu divit, dechberoucí skalní město se rozhodně vyplatí projít, oblíbeným místem na rodinné fotky je například jezírko s výhledem na skály nebo oblíbený skalní vodopád.

A samozřejmě desítky skalních masivů po celé délce turistického okruhu. Každý se chce přece vyfotit před nejznámějšími Milenci nebo u skalních útvarů, které nesou názvy jako Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí. Nepřekvapí, že v Adršpachu se natáčela řada českých pohádek.

Dřevěná atrakce, která řekne vše

Nápis Medvědín u horní stanice lanovky ve Špindlerově Mlýně přímo vybízí k vyfocení se.

Kdo si na sociální sítě nasdílí fotku z Medvědína, často nemusí nic dalšího doplňovat, aby všem bylo jasné, kde zrovna je. Obrovská dřevěná písmena tvořící slovo Medvědín, po kterých se dá lézt a která slouží jako prolézačka a dětské hřiště, jsou u horní stanice sedačkové lanovky natolik výrazná, že si jich nelze nevšimnout. Odtud se do údolí line Červená, Turistická a Tréninková sjezdovka. Hned u stanice lanovky je restaurace Medvědín.

Pěšky se dá dojít na Horní Mísečky, ale v okolí je řada ještě lákavějších cílů, opominout nelze Vrbatovu boudu, Mohylu Hanče a Vrbaty, Harrachovy kameny, Pančavské vodopády a ještě o kus dál se do stráně nezaměnitelně tyčí Labská bouda.

Z Medvědína na Labskou je to něco přes pět kilometrů. Okolo Medvědína taktéž vede běžkařská Krkonošská magistrála.

Labská bouda také protíná populární skialpovou trasu, která vede jedním směrem k Patejdrově boudě a druhým k Martinově boudě a dále k Bradlerovým či ještě dále k Davidovým boudám.

Křídla v centru největšího střediska

Novou atrakcí ve Špindlerově Mlýně jsou Andělská křídla.

Andělská křídla jsou novou atrakcí největšího krkonošského lyžařského střediska.

Nepřehlédnutelná instalace, která je fotopointem, sochou i odpočinkovým místem, ozvláštnila centrum Špindlerova Mlýna. Návštěvníci se mohou vyfotografovat u andělských křídel v pozadí s ikonickým Bílým mostem přes Labe.

Tunu vážící ocelová křídla jsou vysoká téměř tři metry, přibyly u nich také lavičky. Investice je součástí projektu Město bez kouře. Radnice plánuje další odpočinková místa s podobným motivem.

Dílo je vyrobeno z cortenové oceli. Na výšku měří 2,7 metru a mají rozpětí 2,4 metru. Tunu vážící plastiku na promenádu u historického mostu z roku 1912 instaloval v prosinci jeřáb. Je libo okřídlené selfíčko?

S výhledem až do hor

Když vyjde počasí, bývá z hradeckého kopce Rozárka krásný výhled až do Krkonoš. V pozadí Hradec Králové.

Aby to mělo smysl, výlet na Rozárku je potřeba dobře naplánovat nebo se alespoň kouknout před odchodem z domova z okna. Při dobré viditelnosti je z jednoho z mála kopců v okolí Hradce Králové možné pozorovat nejen krajské město samotné, ale slušný výhled je až na vzdálené Krkonoše.

Svah Rozárka na kopci Sv. Jana je v létě pokryt bujnou trávou. Že se tu před 30 lety lyžovalo, pamatují jen rezavé osvětlovací stožáry.

Už brzy to mohlo být jinak, ale zatím to moc nevypadá. Už rok měl na Novém Hradci Králové sloužit po mnoha letech oživený lyžařský areál s umělým povrchem a prosklenou restaurací podle návrhu architekta Davida Vávry, ale nyní se zdá, že se záměr uskutečnit nepodaří. Prioritou investora je místo toho stavba třicetimetrové věže, která bude sloužit jako vyhlídka i hřiště.