Budování lanovky je v plném proudu. Kde bývalo zázemí pro lyžaře, stojí nyní základy spodní stanice šestisedačkové lanové dráhy. Na svahu je řada ocelových sloupů lanovky a také skupina mužů kolem široce rozkročeného stroje.
Když pracovníci Skicentra před měsícem budovali základové patky pro novou šestisedačku, dopravoval čerstvý beton vrtulník. Zatímco jinde by si jeho pomoc vyžádala i instalace ocelových podpěr, inspirovalo se Deštné v zahraničí a objednalo speciální jeřáb, který zvládne i takto prudký svah.
„S jeřábem jsme stavěli už lanovku v areálu Marta II, ale tam není taková stráň, tady je to přeci jen prudší. Stavbu s jeřábem mám raději, je to vždy výzva. Viděl jsem to v Rakousku a Švýcarsku,“ popisuje technický ředitel areálu Jan Danko.
Unikátní jeřáb vlastní v Česku jediná firma ze severočeských Litoměřic. Má dva různě velké stroje, do Deštného musela nasadit větší, který má 34metrové rameno a zvedne skoro osm tun.
„Ale to jen se zataženým ramenem, na maximální vytažení zvládne nejvýše tunu. Tady měl nejtěžší sloup 4,5 tuny,“ připomíná operátor jeřábu Aleš Jiránek.
Jeřábník nesedí v kabině, ale stojí opodál a stroj ovládá dálkově, podobně jako když modeláři předvádějí zmenšeniny stavebních strojů. Jeřáb má oddělitelný pásový podvozek pro náročný terén. Podpěry jsou výsuvné ve dvou osách, takže umožňují překračovat překážky.
„Když se oddělí podvozek, projedeme otvorem vysokým 2,8 metru. Se strojem provádíme speciální operace i tam, kam by se běžný jeřáb nedostal,“ pokračuje Jiránek, zatímco technici lanovky připravují šrouby a matice k upevnění dalšího stožáru.
Po chvíli zazní povel a rameno zvedá mohutnou nohu nahoru. Dva muži s lany ji směrují tak, aby dosedla na zabetonované závitové tyče. Jen co uslyší zadunění kovu, nasazují obří matice. Když je sloup připevněn, jeden z techniků šplhá po žebříku a odpojuje řetězy. Celý proces se po chvíli opakuje s vrcholovou konzolí a do třetice ještě se soustavou vodicích kol, která ponesou lano.
V Česku zcela unikátní jeřáb nemá kabinu. Rameno ovládá operátor stojící opodál.
„Lanovka bude měřit 850 až 900 metrů a má deset podpěr. Počítám, že koncem září nebo začátkem října budeme připravení položit lano. Do půlky listopadu bychom ji chtěli mít hotovou, protože počasí tu poté bývá deštivé,“ plánuje Danko.
V dubnu jezdila v Dolomitech
Lanovku koupilo Deštné z italského Kronplatzu. V roce 2016 prošla důkladnou repasí a ještě letos na jaře vozila lyžaře v Dolomitech, včetně delegace z Deštného, která si ji po sezoně v Orlických horách přijela vyzkoušet. Češi si ji smluvně zajistili už loni.
„Bylo to oboustranně výhodné, protože my jsme mohli připravovat projekt a oni věděli, že ji mají prodanou. Potřebovali, aby šla rychle z kopce, protože ji nahrazovali osmisedačkou,“ říká ředitel střediska v Deštném Petr Prouza.
Součástí 85milionové investice je také stavba spodní stanice, v níž vzniknou nové pokladny, toalety, garáže pro sedačky a sklady. Ze svahu už dříve zmizely dva původní vleky. Do zimy technici odstraní i starou dvousedačkovou lanovku.
„Po odstranění starých podpěr celá červená sjezdovka zůstane volná. Chtěli bychom na spodní část umístit sítě, takže by měla být bezpečnější. Stanice dvousedačky zatím zůstane, tu budeme případně bourat později,“ doplňuje Prouza.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Šestisedačka nabídne ochranné „bubliny“ a bude mít přepravní kapacitu kolem tří tisíc lidí za hodinu. Hotova má být do konce listopadu. Výraznější zdražování však areál na sezonu neplánuje.
Investici financuje mateřská společnost Hamaga investora Michala Šnobra, která areál koupila v roce 2019. Od té doby v Deštném proinvestovala téměř 150 milionů korun. Letos dala dalších asi 9 milionů korun na vylepšení zasněžování. V příštím roce v Deštném plánují v sousedním areálu Marta II stavbu restaurace za vyšší desítky milionů korun. Na projekt už mají stavební povolení.
„Vnímáme gastronomii jako velmi důležitou součást turistiky a lyžování. V tom bychom se chtěli ještě posunout,“ tvrdí Prouza.
