Dokumentaci by radnice mohla získat na jaře 2026 a ideálně ještě v témže roce hodlá zahájit práce. Nezamýšlí však pouze postupné sanování nejhorších míst. Hradec uznal, že terasy musí vzít zgruntu včetně Žižkových sadů.
Redakce MF DNES už dříve informovala, že neoficiální odhady hovoří o ceně kolem 200 milionů korun. Tato suma je už oficiální.
Velká část nákladů bude na městě, ale s jejich hrazením by mohly pomoci dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) k podpoře revitalizace veřejných prostranství. Navíc jde také o jeden ze strategických projektů ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
„Opravám neuvěřím, dokud neuvidím, že se skutečně něco děje. Pamatuji se, že město je slibovalo bezprostředně po pádu zdí u Adalbertina a pevně přesvědčovalo, že bude čerpat peníze z unijního programu nejdéle v roce 2014. Teď je o deset let víc, a nestalo se nic,“ řekla Sára Kloučková, která téměř denně stoupá schodištěm na Kavčí plácek.
Tyto schody pro jistotu drží panely vyskládané za zády sochy Jana Ladislava Pospíšila, někdejšího náměstka purkmistra.
I nyní se očekávají práce demoličního charakteru. „Severní terasy jsou v havarijním a ostudném stavu. Provádět pouze udržovací práce nebo běžné opravy by nemělo smysl. Klíčovou záležitostí je současný systém kanalizace a odvodnění dešťových vod ze svahu. Odvodnění je téměř nefunkční a nedostatečné, což má fatální vliv na stav teras. Situaci dál komplikuje silný kořenový systém některých stromů, který degraduje stabilitu teras a opěrných zdí,“ popsal Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast investic či dotací.
Patnáct rizikových míst, polovina akutních
Geologové, kteří více než deset let hradby monitorují, potvrdili, že nejhorší je situace na asi 150metrovém pásu mezi restaurací Šatlava a hotelem U Královny Elišky, kde našli patnáct rizikových míst, z nichž nejméně sedm považují za akutní hrozbu. Svahy jsou tu nejstrmější a tlaky na stoletou opěrnou zeď největší.
26. dubna 2019 |
„Sice se zeď tváří, že je masivní, ale je to jen iluze. Kdyby praskla, vyvalí se desítky kubíků půdy. Jestliže by existovala stupnice stavu od jedničky do pětky, teď bychom byli asi na hodnotě 4,5,“ uvedl dříve geolog Jiří Petera.
Stav Severních teras dlouho trápil také hlavního hradeckého architekta Petra Brůnu, jenž se za čtvrt roku na magistrátu rozloučí. Není tajemstvím, že se v některých strategických bodech s vedením města rozcházel.
„Nemůžu tolerovat, že posuneme přípravu Severních teras a Žižkových sadů až na další roky. Když tu jsou vyloženě havarijní stavy a navíc máte pravomocné územní rozhodnutí, z mého pohledu není diskuse nad prioritou,“ řekl.
Kácení bude dost
Jak se však zdá, město už nemá Severní terasy jenom na seznamu v akčním plánu, ale zásah vyhodnotilo jako nezbytný. Revitalizaci a změny představil Lukáš Řádek:
„Dojde k opravě teras včetně několika schodišť, vybudováno bude zcela nové schodiště na Kavčí plácek. Změní se síť cest, které by měly zajistit bezbariérový přístup až na Velké náměstí. Revitalizace se dočkají architektonické prvky i kruhová fontána, zároveň bude vyměněn a doplněn městský mobiliář. Vedle toho se upraví odvodňovací systém.“
Podle něj se celý park pročistí, velkou obměnou projde zeleň. K tomu se vyjádřil i náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení):
„Ke kácení byly samozřejmě připomínky. Je nepříjemné, že kácet se bude hodně, a tak jednáme, aby se co nejvíce zeleně vrátilo. Dalším problémem je, že se budou dělat velké terénní úpravy, takže to odnesou i některé zdravé stromy. Budou se měnit výšky i tvar území a obnovovat zdi.“
Jisté jsou pravěké nálezy
Kromě vypsání zadávacího řízení na výběr projektanta, projektové dokumentace a nakonec i stavebního povolení bude nutný archeologický průzkum. Vznik Severních teras kopíruje zánik hradeb na přelomu 19. a 20. století, dosud poslední rekonstrukce byla v 70. letech minulého století.
„Prokázali jsme, že pod současnými terasami jsou nálezy už z pravěku. Narazili jsme třeba na dřevohliněné hradby z doby tisíc let před naším letopočtem i na středověké opevnění,“ uvedl archeolog Radek Bláha z hradeckého muzea.
Zmínil i dosud jen velmi obtížně rozeznatelná dělostřelecká postavení nebo příkop pod nejníže postavenou hradební zdí. Nejvýznamnější nálezy historických stop zůstanou zachovány, jako tomu bylo u bývalé kanalizační stoky, rybářské branky nebo umělé jeskyně na jižní straně teras.
„Nalezli jsme i pozůstatky dřevěné hradby z mladší doby bronzové, její vznik odhaduji na asi 1200 let před naším letopočtem. Nemuseli jsme kopat příliš hluboko,“ podotkl archeolog.
