Svah Rozárka na kopci Sv. Jana je místo modrého syntetického povrchu Snowflex pokryt bujnou trávou. Že se tu před 30 lety lyžovalo, pamatují jen rezavé osvětlovací stožáry.
Jestli se nestane nic mimořádného, sjezdovka na Rozárce nevznikne ani v následujících letech. A jestliže se nepodaří průlom v jednání s majitelem budovy pod svahem, těžké to bude mít i záměr Central parku.
Když před více než třemi lety hradečtí zastupitelé vydali investorovi právo stavby na svahu na neobvyklých 30 let, měly se plány skiareálu s dvousetmetrovou sjezdovkou naplnit v roce 2023. Po několika jednáních, která nikam nevedla, se však pozornost investora Petra Smoly obrátila na už fungující projekt obdobného charakteru. V jeho lanovém Parku na větvi u Lesního hřbitova vznikne vysoký herní labyrint a současně rozhledna.
„Už jsem to hodil za hlavu“
Sjezdovka na Rozárce narazila na rozdílné názory na proměnu areálu v koalici. „Ale také na náhlé uvědomění si některých podnikavců a lobbistů toho, že když město na třicet let pronajme pozemky investorovi, nastane až do roku 2052 nezastavitelnost celého území. A to nemohli dopustit. Možná i proto se názory uvnitř koalice rozdělily,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z koaličních zastupitelů.
Na vzniklou situaci bez dalších podrobností reagoval Petr Smola: „Podle mého názoru projekt sjezdovky opravdu nelze realizovat. Už jsem to hodil za hlavu, mám rozjetých hodně projektů. Dělat věc, která nemá dostatečnou podporu, vážně nemá cenu.“
Areál kromě lidského faktoru narazil také na spektrum chráněných živočichů včetně v Česku sto let nezvěstného druhu drobného motýla – vzpřímenky Ornixola caudulatella. Ukázalo se, že lokalita na Novém Hradci je biologickou pokladnicí.
„Pokud je pravda, že sjezdovka na Rozárce skutečně nevznikne, víceméně to vítám. Tato aktivita by na svahu podle mého názoru být neměla. Lokalita má prokazatelně vysokou biologickou hodnotu a měla by zůstat volně přístupná. Je to vlastně situace, která nám otevře možnost realizovat nějakou novou architektonicko-krajinářskou soutěž na celé řešení toho území a Central parku,“ vyjádřil svůj názor náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).
Jednání o pozemcích se zasekla
Nejen pro obnovu sjezdovky, ale také pro revitalizaci divokého lesoparku a jeho zkrocení na Central park, by město potřebovalo pozemkovou směnu nebo jinou dohodu s Jiřím Tomkem, vlastníkem budovy pod svahem. Shoda se však navzdory tříletému odstupu od představení projektu dosud nekoná.
„Došlo k několika jednáním s městem, konkrétně s panem náměstkem Vrbickým. Byla konstruktivní, ale vše nejspíš skončilo na půdě města a rady. Opět jsem otevřel otázku směnu pozemku vedle mé budovy a pod ní oplátkou za to, že se zřeknu sportoviště a díla stavby, tedy lyžařského svahu. Ale opět s negativním přístupem města,“ poukázal Tomek.
„Já bych rád to území vyřešil nehledě na jeho budoucí užití. Jde mi tedy hlavně o dohodu s panem Tomkem a vleklý nedořešený případ. Byl bych rád, kdybychom si všichni šli naproti, ale chápu, že je to těžké, když se se různé politické kluby na tu problematiku dívají jinak. Šance tam stále je,“ uvedl Pavel Vrbický (Piráti), náměstek primátorky pro oblast majetku města.
K samotné sjezdovce zaujímá neutrální postoj: „Sice bych byl raději, kdyby tam zůstal zelený kopec třeba s nějakou rekreační zónou, ale i já mám v rodině poměrně silnou kliku lidí, kteří by tam chtěli lyžařský svah, takže bych jej také přežil. Spíš jde o to, jak by to vypadalo. Přiznám se, že mě vyděsily vizualizace s modrým povrchem umělé sjezdovky.“
Zato Jiří Tomek má jasno, podle jeho názoru by sjezdovka Rozárce neslušela. „Jsem přesvědčen, že město by se mělo snažit tuto lokalitu získat a dát k dispozici lidem v podobě pokračování parku, například s cestou svahem, naučnou stezkou, popřípadě ve spodní partii vybudovat rezervoár vody, která se v úpatí svahu hromadí,“ míní. „Jenže i k tomuto záměru město potřebuje můj souhlas. Divím se, že se představitelé města nesnaží v jednání pokračovat a tento prostor získat.“
Třicetimetrová věž jako hřiště i rozhledna
Osvětlený areál se příliš nezamlouvá ani přírodovědcům. „Na Rozárce jsme zjistili 825 druhů hmyzu, 520 druhů motýlů a 292 druhů brouků. Z tohoto počtu je 11 druhů zvláště chráněných a 45 vedených v aktuálním Červeném seznamu. Na této lokalitě a v nejbližším okolí se vyskytuje i 13 zvlášť chráněných obratlovců včetně sedmi druhů netopýrů,“ řekl Miroslav Mikát, zoolog Muzea východních Čech.
Investor skiareálu Petr Smola se teď víc než k Rozárce upíná ke svému Parku na větvi. Hradečtí zastupitelé nedávno podpořili projekt, který pozvedne soustavu tří lanových hřišť na Hradečnici, a to nejen obrazně. Novou dominantou by se měla příští rok stát třicetimetrová věž, jež by nejen doplnila lanové herní prvky, ale zároveň sloužila i jako rozhledna. V deseti podlažích budou dětská hřiště, dvě vyhlídkové plošiny ve výšce až 27 metrů mají přesáhnout nejvyšší stromy v okolí parku.
„Jde o věž s ocelovou konstrukcí, s trojúhelníkovým půdorysem a schodištěm. Půdorys bude kvůli vysoké bezpečnosti v každém patře pootočen. Každopádně věž bude vysoká kolem 30 metrů a vylézt bude možné až do 27 metrů. Bude propojená s ostatními atrakcemi až do pátého patra,“ představil Petr Smola svůj plán, který má na rozdíl od sjezdovky větší politickou podporu.
Lanový park je připraven na hlavní letní nápor a chystá se na podzimní začátek výstavby nové dominanty. „Věž je nyní naší zcela jasnou prioritou, je velmi důležité, že pro ni máme podporu města. Jedeme na plné obrátky, během jednoho měsíce chceme projekt podat na stavební úřad, způsob projednání na úřadě by měl být velmi krátký a jednoduchý. Povolení bychom potřebovali mít v říjnu, abychom mohli ještě na podzim začít stavět a do začátku léta 2025 otevřít,“ prohlásil Petr Smola.
