Na oblouky mostu lezou děti i opilci. Špindlerův Mlýn chystá zábrany a kamery

  10:16
Památkově chráněný Bílý most ve Špindlerově Mlýně je terčem vandalů. Na jeho oblouky lezou děti i dospělí, v noci opilci. Je to častá adrenalinová zábava, navíc nátěr mostu je v mokru kluzký. Před asi třiceti lety se tu při pádu zabil člověk. Město nyní plánuje, že k mostu osadí kamery a při rekonstrukci v příštím roce i zábrany.

Na nebezpečnou zábavu v centru Špindlerova Mlýna upozornila Česká televize.

Lidé přecházejí po betonových obloucích ve výšce až 3,65 metru nad mostovkou a hrozí jim pád do vozovky nebo na chodníky, které most lemují zvnějšku. Pokud by někdo přepadl až za dřevěné zábradlí, k hladině Labe je to dokonce až sedm metrů.

Železobetonová lávka byla postavena v roce 1912 podle patentované metody rakouského inženýra Franze Visintiniho. Od roku 1958 je památkou.

„Nikdo si neuvědomuje, že je to starobylý most, a myslí si, že je to atrakce. Děje se to ve dne i v noci, to tam chodí ožralí. I když někdo zavolá strážníky, ti lidé jsou z mostu pryč do půl minuty, takže je tu už ani nezastihnou,“ stěžuje si podnikatel Martin Kos. Jen v úterý si všiml čtyř dětí, které most překonávaly.

Strážníci nařídí slézt, policie dává pokuty

Návštěvníci zkoušejí lézt po mostě nejen v létě, ale také v zimě. Že jde o každodenní situace, potvrzují i strážníci. K mostu zamíří, když je někdo přivolá, nebo jej kontrolují při obhlídce města.

„Problém je, že jakmile se most namočí, bílá barva klouže, takže tu už v minulosti nějaké úrazy byly a o nějakých dalších se asi ani nedozvíme. Vstup na oblouky ale zatím není postižitelný. Protože nemáme žádnou místní vyhlášku, která by tam vstup zakazovala, nařídíme dotyčným pouze, že musí slézt dolů. Vyzveme je, aby most opustili. Případně by se to pak dalo řešit jako neuposlechnutí výzvy,“ popisuje strážník Matěj Tošovský.

Trpělivost dochází také vedení města, které do zvelebení centra s promenádou a parkem investovalo dva miliony korun. Zrekonstruovaná je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1868 na levém břehu Labe hned vedle mostu. Ikonická památka však přitahuje nevítanou pozornost.

„Na oblouky lidé lezou často, ale poslední dobou je to už neúnosné, proto na to upozorňujeme. Jednak jde o památkově chráněný most, jednak je to nezodpovědné. Například rodiče drží dítě za ruku, aby si přes oblouk přešlo. Dokonce je to i adrenalinová zábava pro bikery na horských kolech,“ všímá si starosta Martin Jandura (bezp., Špindlerův Mlýn – město s vizí).

Policie potvrdila, že zhruba před třiceti lety jeden člověk po pádu z Bílého mostu zemřel. Podle statistiky od roku 2007 do nynějška žádné úmrtí ani vážné zranění na tomto mostu nezaznamenali. „To, že návštěvníci Krkonoš lezou či chodí po Bílém mostě, je pravda a policisté tyto přestupce řeší uložením pokuty za veřejné pohoršení, případně domluvou,“ říká mluvčí trutnovské policie Šárka Pižlová.

Zábrany navrhne architekt

Město se chystá most rekonstruovat příští rok, protože je v havarijním stavu. Oprava vyjde na 12 milionů korun a zasáhne i do letní sezony, kdy bude most zavřený. Jeho podoba se nezmění, jiné bude pouze zábradlí.

„Počítáme se zábranami, aby se na oblouky lézt nedalo. Možná to budou nějaké květináče. Necháme to na posouzení architektů,“ říká starosta Jandura.

Před sezonou radnice z bezpečnostních důvodů nechala zpevnit na mostě dřevěné zábradlí. Nedávno most také znovu natřeli, aby byl opravdu bílý, ale oblouky jsou za dva týdny už zase pošlapané.

Na sociálních sítích se však někteří rozčilovali, že je na vině nekvalitní barva a co je to prý za vandalství, když někdo jen přejde po obloucích, a shrnovali, že si lidé nechají líbit jen další zákazy.

Místní však oponují. „Nás tady třeba mrzí, že když se Bílý most za x tisíc zrenovuje a natře, tak bychom to chtěli mít aspoň chvilku bílé a opravené, ale to s dnešní civilizací debilů bez úcty moc nejde,“ tvrdí na Facebooku Marek Gasparik.

Konstrukci mostu tvoří příhradové nosníky z železobetonu. Most je dlouhý 28 metrů a široký pět metrů, po obou okrajích vedou chodníky široké 1,5 metru. Oblouk v nejvyšším místě dosahuje výšky 3,65 metru. Ve stejném místě stála od roku 1829 dřevěná lávka, o sedmdesát let později ji strhla největší povodeň v dějinách Krkonoš.

U mostu začíná Harrachova cesta, jedna z nejstarších turistických stezek v Krkonoších. Devítikilometrovou trasu k Labské boudě nechal v roce 1879 zřídit hrabě Jan Nepomuk František Harrach.

Autoři: ,