Oba malí supi jsou v péči náhradních rodičů. V liberecké zoo jsou jimi supi hnědí.
„Vylíhla se hned dvě mláďata supa bělohlavého. Jedno ale nebylo možné vrátit pod rodičovský pár, a tak zamířilo k odchovu do partnerské zoo v Liberci. Ta má s chovem dravých ptáků velké zkušenosti. Mládě tam odchovávají pěstouni, supi hnědí, kteří sami snesli neoplozené vejce,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský.
K odchovu vedla mimořádně složitá cesta. V letošní sezoně dvorské hejno sneslo celkem 4 vejce. Snášely dvě samice. Jakmile začaly snášet, odebírali jim odborníci okamžitě vejce a umísťovali je do líhně.
„Díky tomu snesou samice zhruba do měsíce další vejce. Tak je šance odchovat více mláďat,“ vysvětluje Michal Podhrázský.
Vejce snesla samice trvale zapárovaná s dospělým samcem, ale také samice, která stálého partnera v hejnu nemá.
„Ta je nepříbuzná zbytku evropské populace, a je tedy velmi cenná. Ačkoli není zapárovaná, nakrátko se spojila se samcem z jiného ustaveného páru, který ji napářil,“ doplňuje zoolog.
Vzácná samice by sama péči nezvládla
„Protože jde o samici, která je přivyklá na člověka a sama bez pomoci partnera by péči i mládě s největší pravděpodobností nezvládla, putovalo její klubající se vejce pod fungující pár, který sám snášel,“ popisuje Michal Podhrázský.
I tomu se z vejce začalo líhnout mládě. To by ovšem zase na hnízdě nepřežilo v konkurenci druhého ptáčete.
Zoologové s takovou situací počítali. V partnerské zoo v Liberci proto již s předstihem nechali odborníci sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých.
Vzácná mláďata hyenky hřivnaté se mají čile k světu, kontrolu nesla nelibě |
„Jakmile se u nás mládě začalo klubat, kontaktovali jsme naše spolupracovníky v Liberci a mládě tam okamžitě přemístili. To se v pořádku vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a následně během několika dnů podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat,“ dodává Michal Podhrázský.
Přirozený odchov pod rodiči je pro supy mimořádně důležitý. Vše se zatím jeví na dobré cestě.
„Jde o ukázkový příklad propracované spolupráce zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů. V projektu figurují ještě kolegové ze Zoo Zlín-Lešná, i ti byli připraveni s odchovem pomoci a významně si navzájem pomáháme i sdílením zkušeností,“ popisuje zoolog.
Vyhráno bude za čtyři měsíce
Mláďata se začala klubat 17. a 24. května. Ve Dvoře Králové aktuálně zůstává jedno z nich. Dospělí ptáci o něj pečují a prospívá.
„Při poslední kontrole vážilo 600 gramů. Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu bude ještě dlouhá cesta,“ uzavírá zoolog.
Pokud se odchov zadaří, bude to poprvé, kdy se ve Dvoře Králové povede odchovat supa. V minulosti zahradou prošli například supi hnědí, mrchožraví nebo afričtí, nikdy se ale nemnožili.
26. dubna 2024 |
Dvorské hejno supů je zahrnuto v Evropském ex-situ programu (EEP), o budoucnosti ptáčat – pokud se je povede odchovat – rozhodne koordinátor a jeho poradní tým. Možností je, že se zařadí do pojistných hejn v jiné partnerské zoo, případně zůstanou ve Dvoře Králové, existuje ale i možnost, že budou vypuštěna do volnosti.
Safari park se vrátil k chovu supů v roce 2017, a to v souvislosti s jejich zhoršující se situací v divočině. Postupně do zahrady přijelo šest dospělých ptáků, kteří dostali možnost se přirozeně spárovat v zázemní voliéře. Nyní se hejno poprvé dostalo do stadia, kdy se líhnou mláďata.
Zabitého slona posypou jedem, supi hynouSupi prožívají v divočině hlubokou globální krizi. Jako mrchožroutům jim v souvislosti s proměnou zemědělství a chovu zvířat silně ubylo potravy. Ohrožuje je i trávení – pro svou obrovitost stále budí obavy lidí, kteří proto líčí otrávené návnady. Ačkoli ustupuje dřív běžný lov pro fetiše, novým problémem se ukazuje zejména v Africe nepřímá likvidace supů. Je stále častější, že pytláci zabijí slona či nosorožce a – aby kroužící supi nelákali pozornost ochranářů – posypou je prudkými jedy. Mrchožrouti, především supi, pak umírají ve velkém. Není mimořádné, že u jednoho zabitého zvířete naleznou rangeři i dva tisíce otrávených supů. V mnoha případech jsou stavy supů na kritické úrovni a dále ubývají. Díky důsledné ochraně a výborně fungujícím projektům vypouštění i péče o divoké populace přibývá supů například ve Španělsku. Stabilní je situace i v Bulharsku. Poměrně dramatický je ovšem pro supy bělohlavé vývoj v severní Africe. Ačkoli v Maroku začali nedávno znovu hnízdit, v Tunisku byli zcela vyhubeni. Ve velmi špatném stavu jsou i populace dalších supích druhů ve zbytku Afriky i v Asii. Zoologické zahrady jim proto věnují stále větší pozornost. Sup bělohlavý může mít rozpětí křídel až 2,7 metru a vážit i přes 11 kilogramů. V přírodě se vyskytoval od Španělska až k Indii, raritně se objevuje i v Česku. V Africe obývá suché a hornaté oblasti na sever od rovníku. Ačkoli někde je ještě relativně početný, a jeho stavy dokonce stoupají, jinde vlivem lidské činnosti zcela zmizel. Jeho úloha mrchožrouta je přitom v přírodě mimořádně důležitá. Odborníci v roce 2013 popsali případ z Francie, kdy supi během necelé hodiny sežrali tělo mrtvé padesátileté turistky, která se zřítila během túry do rokle. Případ upozornil na kritický nedostatek přirozené potravy supů v přírodě, v EU je nařízeno pálit zdechliny zvířat z důvodu prevence šíření nemocí. Mrchožrouty to staví do velmi špatné situace. Supům bělohlavým i dalším druhům tak nyní na mnoha místech musejí cíleně pomáhat ornitologové. V zoologických zahradách není zcela neobvyklý, jeho rozmnožování je však složité, pomalé a stále vzácné. |