Zatopený lom je součástí Geoparku Broumovsko. O záměrech Trutnova jako první informovala Česká televize.
Přestože těžba vyvřelé horniny melafyr nebo též paleobazalt v Libči dávno skončila, k likvidaci kamenolomu nikdy nedošlo. Lidé sem chodí na výlety a s oblibou se tu koupou.
Podle starosty Trutnova Michala Rosy (ODS) v poslední době roste riziko úrazu: „Situace se zhoršuje, kvůli silné erozi dochází k masivním odtrhům. Přestože je to nebezpečné, lidé se sem chodí koupat.“
Projekt počítá s přeměnou lomu v přírodní park, zmenšením vodní plochy zhruba o polovinu a novou výsadbou.
„Chceme, aby si místo zachovalo svůj půvab, rekreační charakter a bylo veřejnosti přístupné, ale současně chceme, aby těžbou devastované území bylo pro návštěvníky bezpečné,“ upozorňuje starosta.
Levné řešení problému
Nedaleko lomu vznikne půlkilometrový dálniční tunel. Použití materiálu ze stavby D11 je pro Trutnov ideální příležitostí, jak problém s lomem levně vyřešit. Za sanaci by tak město ušetřilo desítky milionů korun.
Jedinou alternativou je podle starosty celou lokalitu oplotit. S nabídkou na uložení zeminy a kameniva zdejší obce oslovil dodavatel stavby D11, jedná se o zhruba 250 tisíc kubíků materiálu. Žádné jiné plochy Trutnov nenabídl.
Rozpočty, které si město na rekultivaci nechalo zpracovat, se podle starosty pohybují mezi 80 až 120 miliony korun v závislosti na tom, odkud by se zemina vozila.
„Většinu z nákladů na sanaci lomu tvoří materiál na zasypání a opevnění svahů a náklady na jeho dopravu. Nechceme lom rekultivovat deset nebo patnáct let z běžného výkopku, který v Trutnově na stavbách vzniká. Nakupovat materiál nedává smysl. Je to obrovská suma s ohledem na to, jak malé území to je a jak se dotýká života většiny Trutnováků. Stavba dálnice je příležitostí, jak rekultivaci lomu realizovat s minimálními náklady nebo s mírným profitem,“ vysvětluje Michal Rosa.
Pokud by materiál z kilometr vzdáleného tunelu skončil v lomu, zabrání se navíc tomu, aby tisíce nákladních vozidel se zeminou jezdily přes Libeč, Poříčí a další trutnovské části.
„Poveze ji třicet až pětatřicet tisíc aut během relativně krátké doby, vyhloubení tunelu potrvá zhruba půl roku. To by představovalo přibližně dvě stě aut, která denně pojedou přes Libeč a další městské části,“ upozorňuje starosta.
Město v současnosti získává souhlasná stanoviska k rekultivaci lomu, nutné je také povolení báňského úřadu. Kdy by k ní mělo dojít, zatím není jasné.
Návrh na přírodní památku
Z plánů trutnovské radnice nejsou nadšeni ochranáři přírody, o lom ve stávající podobě nechtějí přijít místní a ani výletníci.
„Lom je pro nás všechny místem klidu, krásné přírody a domovem mnoha zvířat. Je to místo, kam chodíme obdivovat přírodu, poslouchat zpěv ptáků a sledovat žáby, ještěrky, vážky a mnoho dalších zvířat,“ uvedla Karolína Libichová z Trutnova.
„Nerozumím tomu, že v době, kdy je každá kapka vody v přírodě neskutečně ceněna, naše radnice nechá zničit jedinečnou lokalitu na Trutnovsku,“ napsala na sociální síti Jolana Dolejší.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Záměr zavézt kamenolom zeminou z dálnice vyvolal řetězovou reakci. Hradecký krajinný ekolog Martin Hanousek (Zelení) založil na Facebooku skupinu Stop likvidaci lomu Libeč, sepsal petici a společně s dalšími odborníky podal na krajský úřad návrh na vyhlášení libečského lomu přírodní památkou.
„Je to velmi významná geologická lokalita, vyskytuje se tam velké množství zvlášť chráněných druhů, které jsou vázané na vodní a suchozemské biotopy, kamenné osypy, skalní stěny a pukliny. Žijí tam obojživelníci a netopýři, v lomu rostou také orchideje. Zlikvidovat ho by byla strašná škoda, řekl bych až barbarství,“ vysvětluje Martin Hanousek.
Podle něj by si lom zasloužil přírodě blízkou rekultivaci, za příklad dává lom Rožmitál na Broumovsku.
„Technická rekultivace, kterou Trutnov připravuje, lom a jeho hodnoty zcela zničí. Tímto způsobem se to už dávno nedělá,“ dodal krajinný ekolog. Za nejlepší řešení považuje nechat lom být, tak jak je, pouze v některých částech zabezpečit nestabilní skalní svahy.
Olivíny i granáty
Česká geologická služba vede zatopený lom v databázi významných geologických lokalit, je také součástí Geoparku Broumovsko.
„V lomu je specifický typ paleobazaltů, v hornině se vyskytují také přeměněná zrna olivínů a granátů, což na jiných lokalitách v severovýchodních Čechách není. Zajímavostí jsou dva lávové proudy v obnažené lomové stěně za jezírkem z doby, kdy celá lokalita vznikala,“ říká geolog a manažer geoparku Stanislav Stařík.
V libečském lomu pořádá terénní výukové programy pro školy, místo má podle něj potenciál z hlediska stále oblíbenější geoturistiky.
Býval tu hrádek
Těžba v libečském lomu začala ve druhé polovině 50. let minulého století. Na jeho místě kdysi stával středověký hrádek Bolkov.
„Když tam začali těžit kámen, objevovali středověké nálezy, které dnes máme u nás v muzeu,“ poznamenává Ondřej Vašata, historik trutnovského Muzea Podkrkonoší.
Těžba skončila v roce 1982. Paleobazalt se používá jako drcené kamenivo při silničních stavbách i jako posypový materiál pro zimní údržbu komunikací nebo chodníků.
Stavba 21 kilometrů dlouhého úseku dálnice z Trutnova k hranicím s Polskem za téměř 12 miliard korun začala loni na podzim. Jako první vznikne tříkilometrový úsek v Královci, kde se napojí na už hotovou polskou rychlostní silnici S3. Na trase bude 28 mostů, dva tunely a tři mimoúrovňové křižovatky. První řidiči se po dálnici projedou v roce 2028.