Vamberecká krajka jako street art. Polská umělkyně NeSpoon sprejuje fasádu

  10:34
Letošní Krajkářské slavnosti ve Vamberku na Rychnovsku pozvedla hvězda světového streetartového umění. Fasádu domu v centru zdobí mladá polská umělkyně NeSpoon, která se výtvarným dílům s motivy krajky věnuje už patnáct let. Slavnosti trvají od čtvrtka 27. června do soboty.

Výtvarnice NeSpoon vešla ve známost hlavně právě malbami na fasádách domů, zvanými muraly. Dosud tvořila ve čtyřiceti zemích po celém světě. V Česku jde o její první exhibici.

Na štít domu v Tyršově ulici vedle vamberecké krajkářské školy přenáší NeSpoon krajku Marie Sedláčkové Serbouskové z Javornice, která byla jednou ze zakladatelek české moderní krajky, navrhovala vlastní motivy a na výstavě v Paříži v roce 1925 získala zlatou medaili. Její předloha měla rozměr jen sedm krát sedm centimetrů. Nyní bude pokrývat celou fasádu, hotovo má být už v pátek.

„Vždy používám lokální motivy a pokaždé jde o krajku. Miluji ji, protože z ní jde ryze ženská energie. Kamkoliv přijedu, v každé zemi tvoří krajky ženy. Už tisíc let jsou to ženy. Pro mě krajka symbolizuje lásku, mír, pozitivní energii. Cítím z ní lásku k domovu, k předkům, k přírodě,“ říká NeSpoon.

Krajkářské slavnosti začnou ve čtvrtek v 18:00 programem v Městském klubu Sokolovna, který moderuje herec Vojta Kotek. Současně zahajuje i XI. ročník soutěžní přehlídky Bienále české krajky, tentokrát pod záštitou první dámy Evy Pavlové.

Výstavy na několika místech ve Vamberku se konají v pátek a sobotu. Například kostel sv. Prokopa zdobí netradiční výstava paličkovaných andělů, krajkářky jich vytvořily přes pět set. K vidění bude také unikátní paličkovaný Velorex, který do Vamberka zapůjčí jeho majitel Jiří Kříž. Více o programu na webu Krajkářských slavností.

Vybraná krajkářská díla ze současné tvorby budou poté po celý červenec k vidění na reprezentativní výstavě v Sokolovně. Vítězná soutěžní díla tradičně město zakoupí do svých sbírek.

Na počátku byla Magdalena Grambová

Vamberecko je s paličkováním krajek spjato skoro čtyři století. Do Vamberka ho přinesla Magdalena Grambová, manželka císařského plukovníka Kašpara Gramba, jemuž vamberecké panství připadlo po třicetileté válce. Spustila organizovanou výrobou krajek západoevropského stylu, největšího vrcholu dosáhlo krajkářství v 19. století, kdy se mu věnovaly celé rodiny od malých dětí až po prarodiče.

V roce 1889 byla ve Vamberku založena krajkářská škola, která pomohla udržet a rozvíjet vysokou úroveň místní znalosti paličkování. S nepřerušenou tradicí zde působí dodnes. V současnosti má statut organizační složky vamberecké radnice a pracují v ní dvě odborné učitelky. Tradici drží také Muzeum krajky ve Vamberku.

Od roku 1946 krajkářky zaměstnávalo družstvo Vamberecká krajka Vamberk, na něj později navázala firma Vamberecká krajka CZ, ale družstevní výroba skončila loni. Firma neměla odbyt a umělé udržování bylo neúnosné.

„Krajka vyžaduje enormní množství ruční práce. Dříve bylo běžné, že se vyráběla na prodej, teď se přesouvá do sféry umění a hobby,“ přiznává starosta Vamberka Jan Rejzl (STAN).

„Krajkářskou školu nyní navštěvují jak děti, tak senioři, kteří vyhledávají tuto rukodělnou techniku jako svůj odpočinek nebo výrazový prostředek. Díky škole může tradice pokračovat. V současné době máme 140 žáků, výuka běží celý týden a zájem je setrvalý,“ přibližuje starosta.

S Vamberkem se také pojí krajkářské slavnosti, tedy Mezinárodní setkání krajkářek či prestižní Bienále české krajky.

V roce 2017 byla na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje zapsána tradice generačního předávání krajkářství na Vamberecku, o dva roky později se ocitla na seznamu nemateriálních statků České republiky a má šanci ucházet se o zápis na mezinárodní reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).

Autoři: ,