Verdikt Ústavního soudu padl již koncem listopadu, nyní na něj upozornil server Novinky.cz.
Soud uvádí, že stěžovatelkou je Pavlína S., ale jedná se o pseudonym. Redakce iDNES.cz jméno odsouzené ženy zná a pokusila se ji oslovit na sociální síti, odpověď zatím nemá.
Jde o těžko uvěřitelný případ. Syn nahlásil matčino týrání a drastické praktiky až ve svých 33 letech, kdy se vymanil z jejího vlivu.
Okresní soud v Hradci Králové vynesl rozsudek nad ženou v listopadu 2023, krajský soud loni v únoru zamítl její odvolání, ženino dovolání pak ještě zamítl loni v červenci Nejvyšší soud.
Škrcení, rány válečkem
Okresní soud uznal ženu vinnou zločinem týrání svěřené osoby, které se dělo v přesně nezjištěném období, pravděpodobně od ledna 1989 do března 2018, tedy od synových čtyř let do třiatřiceti.
Trýznění bylo podle soudu psychické i fyzické, bez zjevného důvodu. Surové tresty dávala matka pod různými záminkami. Několikrát týdně ho škrtila, mlátila dřevěným kuchyňským válečkem do různých částí těla, jako jsou kotníky, kolena, hřbety rukou a lokty, včetně hlavy, bolestivě ho kousala po celém těle, převážně do prstů na rukou i nohou, chodidel a do uší. Její útoky byly důrazné a doprovázeny vztekem.
Děti hladověly, měly zkažené zuby, kojenec zemřel. Za týrání dostali rodiče šest let |
Tím synovi způsobovala opakované bolestivé stavy, zranění na těle v podobě modřin, oděrek a krvavých ran, zejména také proto, že útočila do nezhojených dřívějších ran.
Server zmiňuje i pálení žehličkou či lámání končetin. Jednou také matka chlapce nutila ležet celý víkend na slunci, aby tím zamaskoval a překryl hematomy z předchozího bití. Skončil pak s popáleninami 2. a 3. stupně na 90 procentech těla na jednotce intenzivní péče.
Nyní již čtyřicetiletý muž má po celém těle mnohočetné jizvy, plastická zjizvení a deformace, opakovaně byl hospitalizován ve zdravotnických zařízeních. Rozvinula se u něj smíšená úzkostná porucha.
Původně šlo o dva trestné činy
Okresní soud uložil Pavlíně S. tříletý trest s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let. Synovi má zaplatit odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 300 tisíc korun za vytrpěné psychické útrapy. Zdravotní pojišťovnu s jejími nároky soud odkázal do civilního řízení.
Původní obžaloba zněla na dva trestné činy. Pro období, než syn dosáhl zletilosti, šlo o týrání svěřené osoby. Pro období jeho dospělosti šlo o týrání osoby žijící ve společném obydlí. Okresní soud však jednání ženy posoudil jako jeden skutek, tedy zločin týrání svěřené osoby. Hrozilo jí osm let vězení, u dvou trestných činů by to bylo víc.
Odvolací soud pak konstatoval, že zvolená právní kvalifikace není správná a že jednání stěžovatelky mělo být posouzeno jako dva samostatné skutky ve smyslu podané obžaloby. Současně však uzavřel, že uvedené pochybení nelze napravit, neboť odvolání si podala pouze stěžovatelka a náprava pochybení by znamenala porušení zásady zákazu reformationis in peius (tedy rozhodnutí k horšímu), uvádějí ústavní soudci.
Neopodstatněné, řekl Ústavní soud
Žena si stěžovala na porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod. Senát složený z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala, soudce zpravodaje, a Davida Uhlíře ji však odmítli pro zjevnou neopodstatněnost.
Žena namítala v ústavní stížnosti, že se týrání syna v novém bydlišti od roku 2005 nedopouštěla, což podle ní dokládaly výslechy sousedů. Kdyby k tomu došly i předchozí soudy, kvůli promlčení se mělo její stíhání zastavit. Měla za to, že ve výpovědích syna i jeho manželky jsou důvodné pochybnosti, a proto se mělo aplikovat pravidlo in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného).
Ústavní soudci odmítli, že by měli přehodnocovat výroky předešlých soudů. Naopak řekli, že rozsudky jsou odůvodněny přesvědčivě a logicky. Ústavní principy vůči stěžovatelce porušeny nebyly.
Ponižovala syna i v dospělosti
To, že týrání v novém bydlišti ustalo, se žena snažila doložit výpověďmi sousedů, kteří neslyšeli z bytu hádky ani neobvyklé zvuky.
„Je zřejmé, že po dosažení zletilosti se poškozený již dokázal s dopady jejího jednání vypořádat bez hlasitých projevů nářku. Ostatně i z výpovědi samotného poškozeného vyplynulo, že týrání ze strany stěžovatelky bylo po přestěhování do bytu Y méně intenzivní než v předchozím bydlišti. I v této době ho však prokazatelně mimo jiné bila válečkem, přívodním elektrickým kabelem, kousala ho a po celou dobu společného soužití po něm požadovala, aby poslouchal sousedy, zda se o nich nebaví,“ píše se ve výroku Ústavního soudu.
Narkoman přes rok týral partnerku. Nepřestal, ani když otěhotněla |
„Příslušné soudy zdůraznily, že poškozený byl v předmětné době dospělý, nebyl již v úzkém kontaktu se spolužáky a učiteli, chodil do práce, stopy zranění záměrně zakrýval. Jeví se proto jako logické, že poranění na jeho těle zaznamenala jen jeho současná manželka,“ uvedli ústavní soudci.
Nic nesvědčilo pro to, že si již dospělý muž s manželkou v průběhu řízení ve svých výpovědích vymýšlejí. Znalkyně z odvětví klinické psychologie konstatovala, že matka se o syna starala sama a uplatňovala nad ním moc. Byl terčem nepřiměřených trestů, bití, ponižování, kritizování, sociální izolace. Byl v neustálém strachu a obavách z bolesti, při bití někdy předstíral ztrátu vědomí, aby zkrátil utrpení. Když už byl dospělý, držela matka kontrolu nad jeho penězi. Muž není s matkou v kontaktu asi tři roky, znalkyně nezjistila, že by jí chtěl ublížit.
Zmiňovaní svědci pouze řekli, že matka se synem žila uzavřeně, s nikým se nestýkali, nevšimli si tedy ničeho, co by svědčilo o závadovém chování matky.
Menší rozsah usvědčujících důkazů z doby po roce 2005 proto Ústavní soud označil za dostačující k prokázání ženiny viny.
„Právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 a násl. Listiny (resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy) není možno vykládat tak, že by zaručovalo úspěch v řízení či zaručovalo právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatelky,“ uvedli soudci.
