O tom, že proces pořizování nového územního plánu a zvlášť jeho finalizace je pro Hradec Králové zcela mimořádnou událostí, svědčí pestrá skladba diskutujících u dlouhého řečnického pultu při veřejném projednávání upraveného návrhu.
To se uskutečnilo ve čtvrtek 8. srpna odpoledne v Adalbertinu, kde zasedá i zastupitelstvo města, a před sto diváků usedlo sedmnáct lidí. Byli tu autoři, architekti Patrik Kotas s Tomášem Vymetálkem, další architekti včetně dosluhujícího hlavního městského Petra Brůny, téměř kompletní hradecké politické vedení i úřednice magistrátu.
Snad aby debata nesklouzla do neřízené výměny názorů, jak se někdy stává, projednávání dobře řídil televizní a rozhlasový moderátor Jakub Železný. V zákulisí na pořádek pro jistotu dohlíželi policisté.
Většinu publika tvořili obyvatelé, jichž by se přijetí nového územního plánu dotklo majetkově, nebo ti, kteří mají pocit, že by byli ohroženi třeba hlukem. Podat písemnou námitku či připomínku k podstatným úpravám měli na debatě a do 15. srpna je stále možné i mimo ni.
Někteří z dotčených odcházeli viditelně zklamáni, protože jejich námitky, když se týkaly dříve diskutovaných a už odsouhlasených bodů, nikdo neuznal.
„Co když klesne cena nemovitosti?“
„Byl jsem tu vlastně jen proto, aby město a autoři územního plánu viděli, že jsem svůj boj nevzdal, i když výsledek znám,“ svěřil se jeden z vlastníků stavebních pozemků, na kterých však územní plán s novou výstavbou nepočítá.
„Naše rodina může být postižena naprosto katastrofálně. Dozvěděl jsem se, že územní plán sice nevytváří demoliční záměry a co nejméně omezuje už stávající zástavbu, ale co když kvůli němu zcela zásadně klesne cena naší nemovitosti? “ stěžoval si jeden vlastník, který si přišel vyslechnout debatu.
Jiné dotazy veřejnosti poukazovaly na hrozbu stavby ubytoven, na záplavová území i budování silnice v Plotištích, týkaly se i zrušení Piletického potoka, otázky obchodního centra Nová Zelená v Kuklenách, prodloužení Pohlovy ulice na Pláckách nebo změny ochranného pásma vojenské střelnice v Malšovicích.
V hlavní roli severní obchvat
Když se letos na jaře obyvatelé Plotišť bouřili kvůli komplikovanému napojení dálnice D11 na severní obchvat města, atmosféra při zasedání zastupitelstva připomínala politickou koridu.
Severní tangenta také při projednání územního plánu byla jedním z hlavních námětů a Plotišťští v odporu rozhodně nepolevili, avšak Jakub Železný úlohu mediátora zvládl. Architekti ukázali vývoj trasy tangenty v čase pomocí projektoru a vysvětlovali úpravy. Finální návrh však před veřejností neprošel.
Dál tedy trvá značně nekomfortní situace, kdy se město zavázalo znovu jednat s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic o jiném napojení, a přitom doufá, že se proces přijímání územního plánu nezdrží a že nepřijde o slib státu na financování obchvatu.
204 návrhů na úpravy
V říjnu uplyne už 14 let od podpisu smlouvy města s architekty Patrikem Kotasem a Tomášem Vymetálkem. V Adalbertinu padla i jiná pozoruhodná čísla: dokument pro opakované veřejné projednání má na 1 700 stran, podáno bylo 204 návrhů na podstatné úpravy, 92 požadavků na další úpravy a autoři museli brát ohled na 70 tisíc hradeckých pozemků.
Patrik Kotas je jeden z nejoceňovanějších architektů zaměřených na dopravní stavby, i když se svou křižovatkou u Koruny, mající titul Dopravní stavba roku 2016, narazil na kritiku. Na projednání vysvětloval, že hradecký urbanismus a řešení dopravy má mimořádná evropská měřítka a návrh nechce bořit, ale navazovat na Gočára a spol.
„Město se však nesmí stát skanzenem, byť krásné a moderní architektury,“ řekl Patrik Kotas.
„Je to už třetí zastupitelstvo, se kterým pracujeme, ale i tak se podařilo udržet kontinuitu jádra územního plánu. Cílem je nedělat žádné velké experimenty a umožnit vývoj na dalších 20 až 30 let,“ uvedl Tomáš Vymetálek. Podle něj je jednou z největších změn nového územního plánu důraz na počet podlaží nových objektů i na jejich masu.
Plynovod na Polsko nebude
Při veřejném projednání však padly i zcela konkrétní připomínky a návrhy, s nimiž se tvůrci strategického dokumentu museli vypořádat.
Například navrhované parkovací domy: ten na třídě Edvarda Beneše se musí přesunout před supermarket Albert, dojde ke stěhování dalších halových garáží v Palachově ulici a ty v ulici Bratří Štefanů nebudou vůbec.
15. července 2024 |
Vypuštěn byl také koridor zvažovaného plynovodu na Polsko, naopak u rybníku Biřička by měla přibýt úplně nová retenční nádrž pojmenovaná Káťa. Obyvatelé Malšovic se musí smířit s vojenskou střelnicí, která podle armády hraje důležitou roli pro obranu a bezpečnost.
„Obrovský kompromis“
Město doufá, že nový územní plán bude schválen do dvou let. Na další námitky čeká jen do 15. srpna, až pak se vyhodnotí výsledky opakovaného veřejného projednání.
„V případě, že z něj nevyplynou žádné další podstatné úpravy, bude možné návrh územního plánu připravit zastupitelům města ke schválení a k vydání. Pokud by ale vzešla potřeba udělat ještě nějaké podstatné úpravy, celý proces bychom museli opakovat, tedy znovu připravit opakované veřejné projednání. Tím by se prodloužila i doba jeho vydání,“ vysvětlil Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky určený pro územní plán.
Před několika dny právě hnutí Změna a Zelení kolem Adama Záruby na sociálních sítích apelovalo na urychlené schválení dokumentu i přes nedostatky:
„Při přípravě územního plánu je nutné sladit obrovské množství různých veřejných a soukromých zájmů, které jdou často proti sobě. Proto je tento dokument už z principu jedním velkým kompromisem a bohužel není možné, aby se zavděčil všem. I my bychom si na řadě jeho míst představovali jiná řešení. Proti současnému územnímu plánu z roku 2000 je však ten nový obrovským pokrokem, a proto považujeme za zcela zásadní, aby byl v co nejkratší době schválen i přes některé nedostatky. Ty bude možné napravit formou změn územního plánu, které budou muset být po jeho schválení tak jako tak zahájeny. Pokud bychom chtěli cokoli měnit v současné fázi přípravy, znamenalo by to zdržení až o několik let.“
