V Krkonoších se už množí vlci, ze tří mláďat našli ochranáři jedno zakousnuté

  12:40
Nejen v Polsku, ale už i v české části Krkonoš se rozmnožují vlci. Podle správců Krkonošského národního parku sem zasahují dvě až tři vlčí teritoria. Vlci z východních Krkonoš letos odchovali tři mláďata, jedno z nich už jiné zvíře stihlo zakousnout. Ochranáři přitom nevylučují, že to mohl být pes.

Vlčice se třemi vlčaty v Krkonoších (15. července 2024) | foto: fotopast Správy KRNAP

Už loni se vlci na území Krkonošského národního parku (KRNAP) objevovali častěji, což dokládala pozorování odborníků i návštěvníků.

Aktuální údaje z fotopastí, nálezů pobytových znaků, genetických analýz a hlášení od veřejnosti svědčí pro to, že se i letos vlci pohybují prakticky po celém území KRNAP.

Správci parku proto odhadují, že tam zasahují 2 až 3 vlčí teritoria, což zahrnuje výskyt od jedince přes pár až po smečku. Jde o oblast západních a východních Krkonoš a také o střed národního parku. Počty jedinců však neuvádějí s odkazem, že odhad je velmi složitý.

„Díky přeshraničnímu monitoringu je u česko-polské smečky v západní části Krkonoš potvrzeno pravidelné rozmnožování. Zda byla tato smečka úspěšná i letos, ještě nevíme,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„Bezpečně ale víme, že vlci na východě českých Krkonoš vyvedli minimálně tři mláďata. Jedno z nich bylo před pár dny bohužel nalezeno mrtvé. Z prvotní prohlídky veterinářem se zvíře zdálo být v dobré zdravotní kondici, tříměsíční samici s největší pravděpodobností usmrtil jiný vlk nebo volně pobíhající pes,“ uvedl Drahný.

Ochranáři tvrdí, že pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. Problém by byl, pokud se jednalo o psa, který nebyl pod kontrolou svého pána, zaviněním člověka by tak došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha. Mrtvé vlče proto podrobí pitvě, ta možná ukáže, jak přišlo o život.

Fotopasti ukazují lidi i psy

To, že mohl do života vlků zasáhnout pes, není nijak vyloučené. Správci parku s Mendelovou univerzitou v Brně stále sbírají vzorky vlčího trusu a posílají je na genetickou analýzu, navíc také rozšiřují síť fotopastí v národním parku.

„Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ říká zooložka Karolina Mikslová.

Konflikty však někdy vznikají v soužití vlků a místních hospodářů. Správci KRNAP tvrdí, že jsou s nimi v kontaktu, vyvinuli však i aplikaci, přes kterou farmáři získávají informace, zda došlo na škody na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby mohli reagovat. Pomáhají i s dotacemi na zabezpečení pastvin.

„V loňském roce jsme zaznamenali dvanáct útoků na hospodářská zvířata, do letošního července jich bylo šest,“ řekl Drahný. Podle potravních analýz však v jídelníčku vlků drtivě převažují divoká zvířata.

Ochranáři doporučují návštěvníkům Krkonoš mít psy na vodítku, být obezřetní a nekrmit vlky ani jim nenechávat zbytky potravy v přírodě. Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor.

Vybízejí také návštěvníky, ať svá pozorování vlků s konkrétním časem a místem nahlašují zooložce. Často bylo vlky vidět na Černé a Liščí hoře, Rýchorách, v okolí Špindlerova Mlýna a Harrachova.

Návrat vlků do Krkonoš správci národního parku očekávali, protože jde o vhodný biotop pro vlky.

26. září 2023

Vlci trvale žijí od roku 2018 na Broumovsku, od roku 2019 se i rozmnožují. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se loni v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků. Žijí tam ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském Národním parku Góry Stolowe. Na Broumovsku bývají škody na stržených zvířatech nejvyšší v republice, část farmářů proto požaduje odstřel vlků, který je ale kvůli ochraně šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.

Královéhradecký krajský úřad v březnu vydal opatření obecné povahy, podle nějž bude možné výjimečně lovit problematické vlky.

Autor: