V sedmi pokojích je celkem čtrnáct lůžek pro pacienty po těžkých úrazech nebo mozkových mrtvicích, kteří vyžadují připojení na umělou plicní ventilaci. Ve třetím patře, kde oddělení následné intenzivní péče (NIP) doteď mělo zázemí, bude deset nových lůžek dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče. Těch bývá v celém kraji nedostatek.
Kapacita následné intenzivní péče se díky přestěhování zvýšila o pět lůžek. Pacienti na tomto oddělení jsou závislí na podpoře základních životních funkcí, typicky na umělé plicní ventilaci.
„Máme zde pacienty po úrazech, těžkých polytraumatech nebo po mozkových mrtvicích. Jsou to vážné stavy, ale někteří se dokážou vrátit do běžného života,“ sdělil ředitel vrchlabské nemocnice Michal Mrázek.
Přestavba přízemí v budově staré více než padesát let trvala necelých pět měsíců. Vyměnily se rozvody i odpady. Kromě pokojů s polohovatelnými lůžky a přístrojovým vybavením jsou nové šatny i zázemí pro zaměstnance. Důležitou novinkou je stropní závěsný systém, jenž výrazně usnadní manipulaci s pacienty.
„Sanitáři a zdravotní sestry doteď museli pacienty přenášet, zvedat nebo přemisťovat do křesla ručně, je to fyzicky hodně náročné. Na závěsný systém pacienta jednoduše usadíme a převezeme ho na něm do asistované koupelny nebo kam potřebujeme. Je to šetrnější pro něj i pro nás,“ vysvětlila vrchní sestra oddělení NIP Bronislava Středová.
Pro doléčení vybudují další lůžka
Ve třetím patře zůstane pět až deset lůžek NIP a vznikne tam zcela nové oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) pro pacienty, jejichž stav je nadále vážný, kteří zůstávají v bezvědomí, ale dokážou už sami dýchat pomocí tracheostomie.
„Toto oddělení navazuje na následnou intenzivní péči a je nesmírně důležité v doléčování pacientů a pro jejich posouvání do dalších stupňů, třeba do domácího ošetřování,“ uvedla Barbora Vaculíková, generální ředitelka skupiny Penta Hospitals.
Ve Vrchlabí lůžka DIOP dosud chyběla a poměrně málo jich je v celém Královéhradeckém kraji. Běžně je nemají ani některé holdingové nemocnice. „Situace není kritická, ale je pravda, že bychom těchto lůžek měli mít více. Myslím si, že k tomu dojde. Zdravotní pojišťovny uzavírají rámcové smlouvy na příští roky a věřím, že tuto potřebu zohlední,“ řekl končící krajský radní pro zdravotnictví Zdeněk Fink (HDK).
Vrchlabská nemocnice letos do nových oddělení investovala desítky milionů korun. Už na jaře skončila přestavba části pavilonu následné péče. Do míst, kde původně byly sklady a kanceláře, se nastěhovalo oddělení následné rehabilitační péče s deseti lůžky. Většinou se tu zotavují ortopedičtí pacienti po náhradách kyčelních a kolenních kloubů. Ve druhém křídle budovy vznikl nový trakt pro rehabilitační ambulanci s vysokoindukční magnetoterapií, fokusovanou rázovou vlnou nebo laserem.
I díky investicím v posledních letech si vrchlabská nemocnice vylepšuje renomé u veřejnosti. V dobách, kdy ji vlastnil miliardář Alexandr Seidl a ředitelem byl Vladimír Dryml, měla kontroverzní pověst. „Proslavila“ se spory se zdravotními pojišťovnami, zejména se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
„Jsem rád, že se otevírá další oddělení, které zvýší kvalitu poskytované péče. Myslím si, že i obyvatelé Vrchlabí to vnímají velmi pozitivně, a jsem přesvědčen, že opět našli cestu do naší nemocnice,“ kvituje vrchlabský starosta Jan Sobotka (nestraník).
Krkonošská nemocnice se specializuje především na chirurgii a traumatologii. Kapacitu má 120 lůžek, pracuje v ní 240 zaměstnanců, lékaři ročně provedou 1 500 operací. V roce 2021 otevřela nové ortopedické oddělení; rekonstrukce a výměny přístrojového vybavení se dočkalo také radiodiagnostické oddělení. Nemocnice byla v roce 2016 první akvizicí skupiny Penta Hospitals, jež v současnosti v České republice provozuje deset nemocnic, síť 34 specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou a desítky ambulancí.
