Madona nestárne, ukazuje galerie v Trutnově. Vystavuje Váchala i Pinkavu - regiony.impuls.cz

Madona nestárne, ukazuje galerie v Trutnově. Vystavuje Váchala i Pinkavu

  8:16,  aktualizováno  8:16
Díla 33 autorů se sešla na výstavě Galerie města Trutnova, která patří fenoménu madony ve výtvarném umění. Vedle sebe se ocitly grafiky Josefa Váchala, sochy Michala Gabriela, fotografie Ivana Pinkavy nebo experimentální obrazy Patrika Hábla. Výstava trvá do 29. března.

Madona od Jiřího Davida | foto: Martin Veselý, MAFRA

Výstava představuje jak klasická díla, tak obrazy, sochy a instalace současných autorů, kteří se s tradičním křesťanským motivem vyrovnávají.

„Nevadí mi ani tak ty skořápky, ale to, že dítě nemá chodidla a madoně chybí prsa,“ říká starší žena u sochy Egyptská madona od Michala Gabriela před vstupem do trutnovské galerie.

„Mně to naopak přijde velmi elegantní a vznešené,“ odpovídá jí kamarádka.

Hlava Gabrielovy madony přechází do čtverce mířícího k nebesům. Postava drží v náručí dítě, které napřaženou rukou zakončenou kónickým tvarem směřuje k pozorovateli. Sochař při odlití do bronzu uplatnil pro něj typickou strukturu ze skořápek vlašských ořechů. K podobným diskusím, které obě ženy před galerií vedly, výstava vyloženě vybízí.

Výstava přináší jiný pohled na tradiční křesťanský motiv. V některých polohách může být i lehce kontroverzní.

„Madona je v křesťanské liturgii královnou nebes, Matkou Boží, zosobňuje mateřskou lásku, krásu, eleganci, dobrosrdečnost a pokoru. Ve výtvarném umění je to věčně aktuální téma, které se dočkalo mnoha variací,“ uvádí ředitelka městské galerie Lucie Pangrácová, která s kurátorkou Janou Cermanovou výstavu připravila.

Koncept stojí na kontrastu mezi klasickým a moderním pojetím Panny Marie. „Madoně byla věnována ikonická díla už ve středověku, renesanci a baroku. Tehdy vznikla velmi silná obrazová norma, se kterou byli moderní umělci konfrontováni a museli se s ní neustále vyrovnávat,“ říká Jana Cermanová.

Klasickou výtvarnou podobu Panny Marie reprezentuje portrét Modlící se madona ze 17. století, jehož autorem je Giovanni Battista Salvi da Sassoferrato. Plátno nevelkých rozměrů iniciovalo vznik řady replik. Do stejné kategorie patří sádrová plastika Václava Levého Madonna in Trono z roku 1857. Zachytil madonu sedící v impozantní pozici se vztaženýma rukama a otevřenými dlaněmi. Vyobrazení se přes svaté obrázky dostalo mezi věřící.

Protipól tvoří třeba monumentální dřevěná socha Pieta z roku 1989 od Stefana Milkova, silně inspirovaná uměním přírodních národů. Z konkrétní historické předlohy vycházejí experimentální malby Patrika Hábla, k vidění jsou abstrahované madony Edvarda Muncha nebo Giovanni Belliniho. Tvorbu Josefa Váchala na trutnovské výstavě reprezentují dřevoryt a rytina do korku s postavami madon z přelomu 40. a 50. let minulého století.

Staré noviny i prošité prostěradlo

Brněnský výtvarník Jiří Sobotka, který měl v trutnovské galerii výstavu na podzim, zpodobnil Matku Boží jako pop-artovou červenou tubu. Sochy Martina Skalického zase ukazují různé materiálové možnosti, Pannu Marii vyrobil ze zmačkaného novinového papíru, staré záclony a prošitého prostěradla.

Tradičním křesťanským motivem se zabýval také Jiří Kolář, vystavená roláž z roku 1965 relativizuje ikonické dílo holandského renesančního malíře Jana van Eycka.

V kurátorském výběru nechybí také Pieta fotografa Ivana Pinkavy. Stylizovaný portrét dvou nahých lidských postav patří mezi jeho stěžejní díla.

„Přístupy současných autorů i nádherná klasická díla nás nabádají, abychom o motivu madony neustále přemýšleli, a ukazuje se, že tento námět v uměleckém ztvárnění nemůže nikdy ztratit na významu,“ poznamenává Jana Cermanová.

Kontroverze šly stranou

Kurátorky podle Lucie Pangrácové v konceptu výstavy záměrně vynechaly dvě mezní polohy:

„Vyhnuly jsme se výtvarným ztvárněním, která by byla zásadně kontroverzní. Nechtěli jsme zacházet do nejkrajnějších poloh, přestože k tomu téma vybízí. Zároveň naším záměrem nebylo následovat křesťanskou adoraci madony jako Matky Boží. Spíše jsme ji chtěli představit v kontextu, kdy je zosobněním ženské síly, mateřské lásky a matky s dítětem, který je pro nás v souvislosti s madonou nejnaléhavější.“

Číslovka 33 symbolicky odkazuje ke Kristovým letům. Díla zapůjčili soukromí sběratelé a několik významných institucí včetně Galerie hlavního města Prahy, Egon Schiele Art Centra, Galerie moderního umění v Hradci Králové nebo Muzea umění a designu v Benešově.

Madona – aktualizace motivu v moderním a současném umění nepřímo navazuje na dva roky starou výstavu v trutnovské galerii, která se zabývala motivem jelena.

„Byla to velmi úspěšná výstava a chtěli jsme na ni navázat. Dlouho jsme přemýšleli, jakým motivem se budeme tentokrát zabývat. Madona je k jelenovi vhodným protipólem,“ doplnila Lucie Pangrácová.