S jakou koncepcí jste vyhrál?
Mým záměrem je věnovat se zejména údržbě objektu a zároveň k němu přistupovat z památkového hlediska citlivěji, což se třeba v druhé polovině 20. století ne úplně dělo. Rád bych v interiérech obnovil původní podlahy a výmalby. S památkáři jsme už provedli restaurátorské průzkumy podlah. V interiérech prvního patra jsou podlahy novodobé ze 70. let, ale pod nimi se našly původní z 18. století. Každý rok bychom jednu nebo dvě nechali restaurovat, abychom podpořili památkovou hodnotu objektu. Totéž nás čeká s výmalbami. Dříve určitě pokoje nebývaly bílé, ale barevné. Hlavní trasa v prvním patře zatím výmalby nemá. Při průzkumu se něco málo našlo, hodně tam bývala šedá, třeba i okrová, zelená, někde jsou náznaky šablonové výmalby. V některých místnostech se patrně v 70. letech původní výmalby dost oškrábaly.

24 fotografií

Jaké změny by mohli pocítit návštěvníci v blízké době?
Rád bych, aby se zlepšila celková prezentace areálu. Nádvoří by mohlo vypadat lépe, vždy bývalo v odstínech hnědé, bílé a šedé, nyní se nám tam dostává i tmavě zelená, což je odkaz na poslední majitele, kteří měli v této barvě řadu věcí. Na nádvoří by se měly vrátit keříky, potřebujeme obnovit informační systém, zlepšit prezentaci na sociálních sítích, což už se částečně daří. Chtěli bychom nabídnout také kavárnu, která chybí.

Hlavně je tady toho tolik k opravování...
Je to jeden z největších areálů, které máme, ale už mým předchůdcům se spoustu věcí podařilo vyřešit, snad nám štěstí bude přát a bude se v obnovách pokračovat. Určitě nás čeká obnova střech, ty jsou základ, některé jsou ve špatném stavu. Novou střechu má piccolominský trakt, turion a bývalá lesní správa. Opravu potřebuje střecha úřednického traktu, pak by se měla řešit i okna, která chybí, bude potřeba vytvořit vhodné repliky a restaurovat kamenné ostění. Časem by se měla dočkat obnovy i střecha na hlavní budově zámku, která má krytinu z kanadského šindele. Jde o provizorní řešení, které se domluvilo v 90. letech, z památkového hlediska není úplně vhodné, ale původní účel, aby nezatékalo, plní. Chceme začít také s obnovou zadních budov, tedy turionu, který je unikátní stavbou, a zmíněného úřednického traktu.

Petr Ťažký (27) Pochází z Meziměstí. Na náchodský zámek se dostal v roce 2013 poprvé jako praktikant, když studoval cestovní ruch na soukromé střední škole Academia Mercurii. Pak se tam vracel jako sezonní průvodce nebo připravoval kulturní akce a prezentace, od roku 2018 tam byl pokladním. Vystudoval bakalářský obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví na Univerzitě Hradec Králové, na Univerzitě Karlově navázal magisterským oborem Edukace a interpretace kulturního dědictví. Mezi tím roku 2019 nastoupil na Územní památkovou správu Sychrov jako kurátor sbírkových a mobiliárních fondů, letos byl jmenován náchodským kastelánem.

Rýsuje se už větší investice, nebo Národní památkový ústav (NPÚ) vyčkává, jak policie došetří pochybnosti o opravě střechy za vaší předchůdkyně?
Nemám k prošetřování závěry, které bychom mohli už poskytnout. Nějaké naděje jsou, že sem peníze na opravy půjdou, ale konkrétní to zatím není.

Dal jste se slyšet, že Náchod si zaslouží opravit sgrafitové fasády. Kdy se na ně dostane?
To je složité, nutný je archivní i restaurátorský průzkum a vůbec studie sgrafita. To, které dnes vídáme, je ze 70. let. Ve vnitřním nádvoří se dochoval původní ornament. Na vnějších stěnách původně byla psaníčka asi menší, každé jinak veliké, dnes je to jednotná šablona zopakovaná všude, ale víme, že v některých úsecích ani dříve sgrafita nebyla. A naopak. Někde pod novou vrstvou jsou stará. Na zadních budovách jsou zase jen novodobá, pod nimi žádná starší nebyla, takže tam asi zůstanou. Z fotografií ale víme, že sgrafitovou výzdobu mívala půlkruhová bašta turion. Chce to citlivou přípravu. Hlavní jsou pro mě střechy, pak odvodnění nádvoří a oprava západních teras, které při revitalizaci zámeckého kopce zůstaly stranou.

Úpravy zámku v 70. letech tedy byly dost radikální...
Předchůdci přistupovali k památkám trochu jinak než my, i když s nejlepším vědomím a svědomím, jak nejlépe uměli. Tehdy nebylo ani tolik technologických postupů k záchraně původních sgrafit, dnes jsou jiné možnosti obnovy. To může být i důvod, proč se tehdy zakrývaly zámecké podlahy.

„Na Náchodě“ máte průběžnou kariéru již od průvodce. Když se tu uvolnilo místo kastelána, potěšilo vás to?
Zámek Náchod byl vždycky moje srdcovka, byl jsem tu ohromně rád, měl jsem rád architekturu i interiéry, vždy mě to bavilo. Pak jsem Náchod částečně opustil, protože každý by měl poznat i něco jiného. Byla pro mě velká zkušenost, že jsem zjistil, jak pracuje územní památková správa NPÚ a jak fungují různé typy památek. Dává to větší přehled.

Za svého působení na Sychrově jste spolupracoval s bývalou kastelánkou na přetváření prohlídkových tras na Náchodě?
Územní památková správa, pro nás ta sychrovská, zaštiťuje obnovy. Byl jsem v úseku správy mobiliáře a expozic, takže jsme měli na starosti interiéry. Souběžně s paní kastelánkou a zaměstnanci jsme se podíleli v letech 2020 a 2021 na reinstalacích tras věnovaných rodům Piccolomini a Schaumburg-Lippe. Podobně se přetvářely trasy i na zámcích Litomyšl, Frýdlant a Opočno.

Znamená to, že se do Náchoda vrátil třeba původní nábytek?
Jen něco málo, věci zpět jsou už na náchodském zámku déle. Některé byly zapůjčeny jinam. Na první trase, troufám si říct, máme 70 až 80 procent původního mobiliáře. Na druhé trase asi 98 procent. O Náchodě se říká, že z vnitřního vybavení mnoho nemá, ale není to vůbec pravda. Vždy měl zámek dost velký mobiliární fond, jen byly věci poschovávané v depozitářích. To se změnilo už při reinstalacích.

Byly plány, že zámek otevře apartmány Kuronských. To platí?
Koncept zachováváme. Víme, že Petr Biron měl apartmán ve čtyřech místnostech nad zámeckou kašnou. Ty tu jsou, ale v dalších pokojích, které dříve byly součástí té trasy, šlechtické rody určitě nebydlely. Jde o malé místnosti bez zdobení. Proto jsme se domluvili, že pokoje bez pevné výzdoby z trasy vyjmeme a umístíme tam depozitáře. Naopak v místě depozitáře o patro výš, kde býval apartmán manželky Petra Kuronského Dorotei, bychom chtěli apartmán vrátit. Tam nás rekonstrukce čeká, ale není to priorita.

Nestačí dva okruhy? Proč třetí?
Dva stačí bohatě, prohlídka každého je na hodinu. Třetí okruh by byl mimořádný. Chtěl bych, aby vypadal trochu jinak, bez vodicího koberce a provazů, interiér volnější pro prohlídku, kde by se nechodilo ve velkých počtech. Třeba jen na objednávku pro určité časy.

Zajímavostí je, že Schaumburgové otevřeli zámek už od 70. let 19. století. Kolik toho ukázali?
Zpřístupnili první patro většinou přes léto, kdy knížecí rodina pobývala v Ratibořicích. V prvním patře na chodbě byly zbraně, pak se šlo do Španělského sálu, Květinového kabinetu, Kuřáckého pokoje, Piccolominského sálu, Císařského pokoje, dále byla jídelna, nahlíželo se do ložnice, pak zpět na arkádovou chodbu, kde prohlídka skončila. Rodina ukazovala to nejcennější.

Rodina se soudila neúspěšně se státem, teď nastaly spíše přátelské vazby?
Žádali o restituci zámků v Náchodě a Ratibořicích, nárok však před dvaceti lety nebyl uznán. V dalších letech byl vztah Schaumburgů spíše přátelský, hodně se zajímal princ Waldemar, který v roce 2020 zemřel jako osmdesátiletý, zájem rodiny od té doby už tak velký nebyl.

Po třech horších sezonách souvisejících i s covidem si zámek loni prohlédlo přes 40 tisíc návštěvníků, podobně se mu dařilo i v letech 2015 až 2019. V kraji byl loni lepší jen Kuks s 60 tisíci. Usilujete o více turistů?
Byl bych rád, protože areál je schopen zvládnout 50 až 60 tisíc turistů, i když vyšší počty jsou vždy diskutabilní. Oblíbené jsou večerní či adventní prohlídky, také běžně nepřístupná místa. Osvědčily se nám i prohlídky pro menší děti, znovu je nabídneme v létě.

Je trend ukazovat život na zámku i při běžné prohlídce?
O to už jsme se snažili za dřívější kastelánky při úpravách okruhů. Kdysi bývaly výklady o majitelích a rodinách strohé, až žádné, přednost mělo spíš to, o jaký druh nábytku jde nebo co je vidět na obraze, občas se tomu říká „inventura“. Ale tyto památkové budovy byly dříve obydlím svých majitelů. Neplatilo, že by šlechtic žil v celém zámku, měl vyčleněné třeba tři místnosti. Pak tam byly reprezentační místnosti, do nejzdobnějších sálů se vodili hosté, tam se představoval rod a jeho historie. Je klišé, že šlechta seděla, pila kávu a čaj a nic nedělala. Majitel zámku či panství byl zodpovědný za řadu lidí, kteří tam pracovali, majitelky se často věnovaly charitě, život nebyl růžový tak, jak si mnozí představují.

Už víte, čemu bude sloužit chátrající úřednický trakt a turion?
Je to pořád předmětem diskusí, každý máme trošku jinou představu, hledáme kompromis. Důležité je, aby užití bralo ohled na to, že tam uskladňujeme vybavení, s kterým zaměstnanci provádějí údržbu zámeckého kopce. Je třeba se domlouvat s NPÚ i se zaměstnanci s mnohaletými zkušenostmi. Mně by se líbil ve spodní části turionu výstavní sál. Věřím, že jednou se opravy dočká.

Revitalizace zámeckého kopce měla zabránit sesuvům a dalším problémům. Pomohla?
Z estetického hlediska kopec vypadá lépe, je atraktivnější pro návštěvníky, což zarostlý nebýval. Zlepšil se přístup na zámek, má spoustu cestiček. Z technického hlediska revitalizace prospěla, k sesuvům by jinak docházelo dál. Zbývá už jen poslední kousek, a to v místě zásobních zahrad a teras, které částečně sloužily i k odpočinku.

Mohou letos v září návštěvníci počítat s Kuronskými slavnostmi, když se už dva roky konaly jen ve městě?
Kuronské slavnosti měly přestávku, opravoval se zámecký kopec a střecha piccolomiského traktu. Rádi bychom se k této tradici vrátili příští rok. Letos 7. září budou slavnosti na náměstí, aby se tam vešlo víc lidí.