„Porcelán je jedním ze základních kulturně-historických fenoménů, který pochází z Říše středu. Je také ovšem jedním z vyjadřovacích prostředků současného západního umění. Jiří Straka, pendlující mezi Prahou a Pekingem, využívá tradiční čínské výtvarné techniky – vedle porcelánu také tušovou malbu – pro aktuální ‚západní‘ témata na východoasijských uměleckých základech. Dochází tak k napínavé transkulturní podívané, k posouvání uměleckých modelů, a to napříč médii i staletími,“ říká kurátor Martin Dostál.
Výstava nabízí sérii Strakových porcelánových váz ozdobených technikou malby modrým kobaltem pod bílou glazurou.
„V Oblastní galerii Liberec je k vidění výběr z modro-bílého porcelánu, který vznikal mezi lety 2015 až 2024 během pobytů v manufakturách jihočínského města Jingdezhen, jež je proslulé právě výrobou porcelánu. Jedná se vesměs o velmi tradiční tvary, jako jsou lahvice ‚ping‘, zásobnice ‚guan‘ či jejich tradiční modifikace, například váza typu ‚mei ping‘. Současným experimentům s tvaroslovím keramiky se vyhýbám. Naopak spojuji tradiční tvar s osobitě malířsky pojatým dekorem,“ vysvětluje autor Jiří Straka.
Obraz namalovaný na hedvábí
Na výstavě nebudou návštěvníci ochuzeni ani o Strakovu tušovou malbu. Na ni v galerii odpovídá umělcova manželka A Qin Straková, která ve své instalaci zachycuje čínskou ženskou všednodennost.
Dominantním dílem je obraz uložený v plexi boxu namalovaný na hedvábí. To se historicky používalo pro tušovou malbu i kaligrafii a ojediněle se používá dodnes. Hedvábí, vedle porcelánu, bylo v minulosti také jedním z nejvíce ceněných čínských vynálezů.
Výstavy manželů Strakových nejsou jedinou novinku v galerii. V Lázeňské zahradě přibyla socha Jizerského Enti alias Pastýře stromů od Matouše Lipuse. Více než dvoumetrový objekt z betonu odkrývá společenství lesů a rostlin sbližující se s jinými entitami než jen s těmi lidskými, například hmyzem, chmýřím či ptáky.
