Ve vsi se přou kvůli přístavbě oblíbené školy. Plní ji hlavně děti z okolí - regiony.impuls.cz

Ve vsi se přou kvůli přístavbě oblíbené školy. Plní ji hlavně děti z okolí

  7:22
Lepší zázemí a jistější budoucnost by dětem a zaměstnancům základní školy v Oknech na Českolipsku na rozhraní Libereckého a Středočeského kraje přinesla nová školní budova. Proti přístavbě jsou ale někteří místní. Vadí jim investice do zařízení, kam dojíždějí děti odjinud, i zvýšená dopravní zátěž. O realizaci přístavby tak budou rozhodovat v referendu, pokud ho povolí soud.
Děti se musí učit v bývalé restauraci | (1:08) | video: iDNES.tv

V provizorních prostorách bývalé restaurace se učí část školáků v Oknech na Českolipsku třetím rokem. Zatímco se menší děti vzdělávají v historické budově u kostela, tři třídy druhého stupně našly zázemí naproti přes silnici u prodejny potravin.

Do oblíbené vesnické ZŠ a MŠ v Oknech na osmou ráno míří děti z Doks, Dubé, Mšena, Bělé pod Bezdězem i ze širšího Kokořínska, tedy z obou krajů. Škola je vyhledávaná mimo jiné díky rodinnému prostředí, intenzivní spolupráci s rodiči, mimoškolním aktivitám, častým výletům nebo výuce v přírodě.

Obec čítá necelých tři sta padesát obyvatel, škola eviduje dvě stě dětí. Až na čtyřiadvacet místních většina z nich dojíždí. Čtyřicet se jich vzdělává individuálně, jezdí tedy do školy jednou týdně nebo jen na přezkoušení. V mateřské a lesní škole je dále zapsaných osmačtyřicet dětí.

Pronájem prostor pro druhý stupeň, které zaměstnanci školy spolu s rodiči během brigády přestavěli na učebny, šatny a jídelnu, by podle ředitelky Ivety Myškové mohl ze strany pronajímatele do pěti let skončit.

Škola proto usiluje o výstavbu nové budovy na školní zahradě, kam by starší děti přemístila a zajistila si tím stabilnější zázemí. Proti tomu se však ohrazuje řada místních, přestože zatím ani není jasné, na kolik peněz by stavba přišla.

„Naše zastupitelstvo, které školu podporuje, schválilo studii k výstavbě. Někteří místní občané si ale novou budovu nepřejí. Mají k tomu určitě své opodstatněné důvody, ale myslím si, že řadu věcí mají zkreslených a nemají přesné informace,“ domnívá se Myšková.

Obavy ze zadlužení i z provozu aut

Část obyvatel se podle ní obává zadlužení obce kvůli stavbě, některým vadí zvýšený provoz aut. „Dalším důvodem je jistě strach z nového. V Oknech bývala vždy jen malotřídní škola,“ zamýšlí se.

Podle starostky Oken Květoslavy Doubkové není ani zastupitelstvo v otázce přístavby jednotné. Většina ze zastupitelů souhlasí, ona osobně je však proti stavbě nové budovy.

Hlavními důvody je zvýšený provoz ráno a odpoledne nebo potřeba dalších parkovacích míst. Nadto do školy nechodí většinou děti z obce, ale ty, které dojíždějí. Což opět nahrává vytíženější dopravě, zejména kolem osmé ráno. Dále si podle jejích informací místní stěžují na to, jak se děti chovají nebo že nezdraví.

Petice a referendum

Místní malotřídní škola se před třemi lety rozšířila o druhý stupeň, na což si podle Doubkové lidé postupně zvykli. Jakmile však obec nedávno zadala studii o výstavbě nové budovy, vznikla petice, aby se věc projednala.

„Mluvili do toho i lidé, kteří nebydlí v obci, tedy ti, co sem děti dovážejí. Takže místní to pak vnímají jako rozhodování o nás bez nás. Tím pádem přípravný výbor podal návrh na konání referenda, aby o škole lidé rozhodli,“ doplňuje. „Když rozhodne většina, nemám s tím problém a podřídím se. Jedná se o obec, a když se my nemůžeme shodnout, ať opravdu rozhodnou občané. Týká se to nás všech,“ dodává.

Návrh referenda kromě otázky o škole však obsahoval i další dvě otázky. Jedna z nich pojednávala o provozu místní kanalizace a druhá o obchvatu Obory a Doks. „Většina zastupitelstva si myslí, že o těch otázkách nelze hlasovat v referendu, protože by mohly poškodit obec,“ říká Doubková, podle níž se přípravný výbor následně obrátil na soud. „Jestli soud uzná, že o těch otázkách lze hlasovat v referendu, tak ho i vyhlásí,“ míní.

Platforma na podporu školy

Místostarosta Libor Henc odhaduje, že žádost na vypsání referenda podpořila svými podpisy téměř stovka místních. Problém vidí v tom, že nebyli dostatečně informováni o všech otázkách.

„Lidé třeba nemají informace o tom, jak na tom škola je, kolik na ni dostáváme peněz od státu nebo kolik nám zůstává,“ shrnuje. Zastupitelstvo proto prý schválilo vydání mimořádného zpravodaje, který danou problematiku obyvatelům brzy osvětlí.

V reakci na návrh referenda vzniklo sdružení na podporu školy Platforma Okna, jehož členem je i Karel Horčík. Jeho děti chodí do zdejší mateřské školy a na první stupeň. Byl by rád, kdyby měly časem možnost navštěvovat i druhý stupeň. Důsledků referenda se obává jak v souvislosti se školou, tak i s celou obcí. Místní by podle něj zasáhli do věcí, o nichž nic nevědí.

„Žijeme v zastupitelské demokracii, kdy si volíme lidi, kteří nás reprezentují a kteří nám zajišťují záležitosti běžného života. Zároveň o nás v některých případech rozhodují i ve velkých rozhodnutích, která mají velké důsledky. V našem případě je v Oknech zastupitelstvo, které má dostatek informací, času, prostředků, ale třeba i místo k diskusi k tomu, aby ty větší problémy řešilo správně,“ domnívá se.

Hrozba protiprávního jednání

Například odsouhlasením otázky týkající se kanalizace by podle něj vznikly obci nemalé náklady, nutilo by ji to do protiprávního jednání i do porušení existujících smluvních vztahů.

Platforma Okna podle něj slouží k lepší informovanosti místních. Kdyby se referendum obci od soudu vrátilo, byť v omezeném rozsahu, chtějí na to být připraveni. „Snažíme se, aby až dojde k samotnému referendu, aby se lidé mohli rozhodnout na základě kvalitnějších informací, než jaké jim byly podané přípravným výborem v době sbírání podpisů,“ uzavírá Horčík.

Na dotaz, jaké jsou hlavní důvody odpůrců rozšíření školy, sdělil Jaroslav Jareš z přípravného výboru, že se nechce redakci iDNES.cz vyjadřovat až do rozhodnutí soudu.

Přístavba v minimalistickém duchu

Nová budova, kam by se kompletně přestěhoval druhý stupeň, by podle ředitelky měla být na pozemcích školy postavena v minimalistickém duchu, aby stála co nejméně. „Opakovaně se mluví o tom, že výstavba proběhne pouze, když budou vyhlášené dotace. Obec sama by to neukočírovala finančně,“ upozorňuje Myšková.

Upravené zadání studie schválili zastupitelé 20. listopadu. Podle něj by měly v přístavbě vzniknout čtyři kmenové třídy, tři speciální učebny, hygienické zázemí a šatny. Kromě toho i prostorná jídelna, kterou by mohli využívat i obyvatelé obce. Příští týden se na zastupitelstvu otázka školy opět otevře.

„Já nemám děti a je mi osmdesát,“ konstatuje místní seniorka, které stávající budova připadá dostatečně velká. Nová by stála dost peněz. „Tak ať ji jenom upraví, nemusejí nic přistavovat. Ale co já vím, jestli mají do budoucna více dětí…“ krčí rameny.

Pět minut po osmé míří do budovy, v níž ještě před pár lety sedávali štamgasti, skupina sedmáků a osmáků. Jdou pozdě, protože jejich vlak měl zpoždění. Denně do Oken dojíždějí z Děčína, Žandova či Provodína.

„Že jsme v budově restaurace, nám nevadí. Mohlo by to být větší, ale je to fajn,“ svěřuje jedna z dívek. Hlouček svorně pokyvuje hlavami. Do místní školy prý chodí rádi, hlavně kvůli skvělým učitelům a úžasnému kolektivu.

Brzy se za nimi zavírají dveře ozdobené vánočním věncem, načež se z improvizované šatny vydávají do sálu a do bývalé restaurační kuchyně na první vyučovací hodinu.