Úplně jiný svět, ráj. Asi tak by se dalo jednoduše popsat místo za branou jednoho z domů v Dolním Vítkově u Chrastavy, ačkoliv označení dům je poněkud nedostatečné.
Původním povoláním truhlář Oldřich Deliš tady vlastními silami vybudoval skoro až pohádkové sídlo, kolem kterého se na šestnácti hektarech rozprostírá jeho domácí zoologická zahrada včetně několika rybníků a chatek.
„Za komunismu jsem tady pracoval jako tesař a říkal jsem si, to se mi hrozně líbí, já to jednou koupím. No a pak přišla revoluce, já sháněl dům a kamarád mi řekl, že to tu je na prodej,“ vypráví za zvuku stovek papoušků Oldřich Deliš.
 |
„Buduju to tady už třicet let. Původně tu byla dvě městská smetiště, celá vesnice sem vozila odpadky. Uklidil jsem to, odvozil, zrecykloval a narazil jsem u toho i na pramen. Když je dostatek vody, tak támhle teče vodopád,“ ukazuje chovatel a svým způsobem i vodohospodář na vyschlou skálu.
Celé své přírodní bohatství vybudoval převážně sám, i když mu často pomáhali známí, brigádníci nebo zaměstnanci jeho firmy. Stejně tak si vystačil vždy jen s vlastními financemi.
Náhradnici uhynulé žirafy se narodilo mládě, brzy se z Liberce budou stěhovat |
„Všechno to platím ze svého, dotace nemám a asi bych na ně ani nedosáhl. Tohle je můj koníček, takže od nikoho nic nechci,“ má jasno Deliš.
Aktuálně se na jeho zahradě, loukách, v lesích nebo ve voliérách nacházejí pávi, papoušci, vrány, krkavci, daňci, koně, ovce, želvy, pštros, kozy a v neposlední řadě také věrný kamarád a strážce pes Danny. To vše má pro majitele nevyčíslitelnou hodnotu.
Nejbližší jsou Delišovi ptáci. Daří se mu odchovávat i vzácné druhy vran či krkavců, které poté předává do českých zoologických zahrad nebo soukromníkům. Díky tomu může pořizovat další druhy, často i z různých koutů Evropy. Jindy, když mu lidé nosí zraněné ptáky, zase částečně funguje jako záchranná stanice.
Krmení zabere osm hodin denně
Celkově majitelově partnerce Miladě krmení rozsáhlé sbírky živočichů zabere téměř osm hodin denně. Jak sám konstatuje, je to nikdy nekončící práce, práce na celý život.
„Nějaké ptáky, hlavně papoušky, a další zvířata mám už dlouho a tohle mi dalo možnost to celé postupně rozšiřovat. Stavěl jsem v minulosti hodně soukromých zoologických zahrad, takže jsem věděl, jak na to, a teď mi známí zase říkají, ať to taky otevřu veřejnosti,“ pokračuje chovatel, zatímco na střeše nad ním poskakuje páv.
Aktuálně Oldřich Deliš plánuje doladit zbývající detaily, dodělat toalety a vymyslet nějaký systém fungování, aby lidem mohl poskytnout zážitek. Zamýšlí něco na způsob dne otevřených dveří. Zároveň si uvědomuje, že bude potřebovat další ruce i určitou formu propagace.
„Zatím se sem občas chodí dívat jednotlivci z vesnice nebo i paní učitelky s třídou. Zavolají, projdou se tu a třeba mi i přispějí nějakou tu kačku na krmení. Teď to musím dotáhnout do nějakého konce, aby těch lidí mohlo být víc a bylo to v souladu s předpisy,“ avizuje.
Nabarvené ptáče i Kuky se vrací
V minulosti už ptactvo z Dolního Vítkova putovalo díky mnohaletým známostem na různá filmová natáčení. Například pro film Nabarvené ptáče poskytl Deliš zhruba 100 ptáků.
„Teď se zrovna točí v Brně nějaká kriminálka, tak tam jsou ode mě už přes týden dva papoušci. Jednou taky filmaři přijeli a potřebovali dva pytle h**en, takže si je tu nasbírali, aby to na té scéně vypadalo špinavě,“ dodává se smíchem.
Další filmová akce se odehrávala přímo na polích nad jeho stavením, když tu Jan Svěrák točil před více než čtrnácti lety snímek Kuky se vrací.
