Proč muselo jablko původem z Podještědí nejprve dobýt Spojené státy americké a vyletět na oběžnou dráhu, než jej čeští konzumenti vzali na vědomí? Botanická zahrada v Liberci na probíhající výstavě Jablka s příběhem představuje historii šlechtění jabloní na Turnovsku i genealogii jablka, které se podívalo do vesmíru.
Návštěvníci si budou moci prohlédnout také nejúspěšnější VIP odrůdy jako Topaz, která je dnes nejpěstovanější bio odrůdou na celém světě, nebo Opal, již Američané vyslali jako doplněk stravy na Mezinárodní vesmírnou stanici.
„Naše marketingová strategie s kosmonautem odkazuje na to, že jablíčka z Podještědí vypěstovaná ve Spojených státech letěla na oběžnou dráhu a teď se vlastně vrací na české trhy,“ uvedl Miroslav Srba, jeden z autorů výstavy.
Ta má nejen poodkrýt příběhy spojené se šlechtěním, současně ale i připomenout, že moderní odrůdy nespadly z nebe. Jsou totiž výsledkem šlechtění, které začalo ve Střížovicích u Turnova. Tam sídlí Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR).
„V 50. či 60. letech začal ve Střížovicích poloamatérsky šlechtit odrůdy místní klempíř Otto Louda. Jeho počáteční práce převzal pan doktor Jaroslav Tupý z Akademie věd ČR, který tomu dodal vědecký level. Z prvních odrůd Šampion a Rubín pan Tupý vyšlechtil světoznámé odrůdy,“ poznamenal Srba.
Luna, Karneval, Moonlight, Nubia, Orange Crisp, Goldstar, Solaris, Rumba, Opal či Karmína. Pár vybraných odrůd bude moci ochutnat každý návštěvník. Botanická zahrada pro ně rovněž uspořádá za úplatu profesionální degustaci rozšířenou až na dvacet vzorků. Pro velký zájem veřejnosti, kdy se podařilo vyprodat vstupenky necelý týden před akcí, vypsala zahrada ještě nové termíny.
Srba v souvislosti s degustací nastínil, že se jablka příliš neliší například od vína. „Můžete mít v samoobsluze krabicové víno za sedmdesát korun, které bude ležet na regále. Pak máte kabinetní vína, která se skladují, nechávají se zrát. Je to vidět i na těch jablkách. Úplně jinak chutná jablko z Polabí, nebo z Kladenska. Z jižního, nebo ze severního svahu,“ upozornil.
Šlechtění považuje za loterii s velmi nejistým výsledkem. Trvá desítky let a člověk nikdy neví, jak skončí – jestli neúspěchem, nebo jestli ze semínka vzejde odrůda, která vydělá miliony dolarů.
Mezi přenosem pylu z otcovské odrůdy na mateřskou a okamžikem, kdy se začnou jablka prodávat na trzích a v supermarketech, uplyne podle spoluautora výstavy Dimitrije Tyče ze šlechtitelské stanice ÚEB AV ČR průměrně patnáct až dvacet let. K novým odrůdám, které v prosinci získaly v Česku právní ochranu, patří Camelot, Lyra či ta s tajemným označením UEB 47021, která svůj oficiální název teprve dostane.
První skus je pevný
„První odrůdy jako Topaz, které pořád vévodí sadům, měly rezistenci založenou pouze monogenně, to je jedna z jejich nevýhod. Nové odrůdy mají rezistence nakombinované,“ předestřel Tyč, v čem jsou nové odrůdy lepší než předchozí. Nadto se dají lépe skladovat. „Dnešním trendem je, že při dobrém skladování vydrží odrůda dvanáct, v extrému až 24 měsíců,“ dodal. Právě delší skladovatelnost vnímají prodejci jako klíčovou.
Třetím nezanedbatelným přínosem nových odrůd je jejich chuť. „Přinášejí určitou křehkost dužniny, která je v dnešní době pro konzumenty významná. Je to kombinace pevnosti, ale zároveň křehkosti. Není to hutné, tuhé a žvýkavé jablko, na kterém by si člověk nepochutnal. Při prvním skousnutí je pevné, ale pak se jakoby zlomí textura dužniny. Explodují ty buňky, vystříknou šťávu a člověk má pocit, že to je to šťavnaté čerstvě utržené jablko ze stromu. A přitom může být klidně sedm měsíců skladováno,“ uzavřel Tyč.
Výstava, která návštěvníkům představí na šedesát odrůd – od historických až po jablka budoucnosti – je v Liberci otevřená do 18. února denně od 8 do 16 hodin. VIP odrůdy hostí venkovní pavilon M, stopy jablek a doprovodných aktivit jsou však patrné po celém areálu botanické zahrady.
