Pokud si někdo pamětní minci pořídí, může s ní dokonce zaplatit v obchodě. Má totiž nominální hodnotu deset tisíc korun. Zákazník, který si však za minci zakoupí třeba mobilní telefon, prohloupí. Její skutečná hodnota je v tuto chvíli 31 999 korun. Za takzvanou verzi proof, cože je mince vyvedená ve špičkové kvalitě, pak zájemce dá ještě o 491 korun více.
„Minci by měl přijmout každý obchodník v republice a rozhodně by to měl udělat s radostí. Zákazník na tom dost tratí,“ říká mluvčí České mincovny Jaroslav Černý.
Na rubu a líci platidla jsou české národní symboly jako standarta, kterou třímají dva čeští lvi, dále je tu národní strom lípa a znaky Čech, Moravy a Slezska. Nechybí ani podpisy „otců zakladatelů“ Masaryka, Beneše a Štefánika a datum 1918 a 2018. Grafické zpracování má na svědomí ostravský malíř, grafik a medailér Vladimír Pavlica.
Z ražebního stroje jablonecké mincovny padá přibližně jedna mince za jednu minutu. „Na deset tisíc kusů máme teoreticky průměrně asi patnáct set kusů zmetků. A z tohoto lisu dokážeme dostat sílu až tři sta šedesát tun,“ přidává několik zajímavých čísel Jan Krause, hlavní technolog mincovny.
O ražbě speciální mince k významnému výročí v mincovně věděli už několik let dopředu. „Česká národní banka má pětiletý plán všech ražeb. Takže už víme, jaké téma budeme dělat v tom kterém roce. Poté co je vyhlášen vítěz soutěže na návrh mince či medaile, dostane se k nám dílo v sádrovém provedení a my z něj pak vyrábíme nástroje pro tvorbu. Od dodání modelu až po výrobu prvních odražků to trvá nějaké tři čtyři měsíce,“ vysvětluje Krause.
Komu pamětní medaile ke sto letům Československa uteče, možná si bude moci sehnat náplast v podobě medaile ke stejnému aktu. „Je možné, že mincovna nechá udělat z druhého nerealizovaného návrhu emisi vlastních mincí a to třeba ve zlaté i stříbrné variantě,“ dodává Černý.
