„Přírodní rezervace Žabakor má významný, avšak doposud nevyužitý potenciál k rozšíření biotopové, respektive hnízdní nabídky pro řadu cenných a dnes v české přírodě ubývajících druhů ptáků. Plochy v litorálním pásmu (u nátoku do rybníka, pozn. red.) byly historicky mokřadními loukami. Poskytovaly útočiště mnoha mokřadním druhům živočichů a rostlin,“ vysvětluje Jiří Klápště, vedoucí správy CHKO Český ráj.

Vedení chráněné oblasti poukazuje na to, že kácení je důsledkem nevhodných a necitlivých zásahů do přírody v nedávné minulosti.

„Z dnešního pohledu byly v průběhu 20. století podmáčené louky v okolí rybníka Žabakor zcela nevhodně osázené dřevinami, ve většině nepůvodními druhy topolů, a vznikl sterilní lesní porost, který z biologického hlediska potlačil atraktivitu tohoto území,“ dodává Klápště.

Veškeré lesní práce vedení provede v době vegetačního klidu, aby nedošlo k ohrožení živočichů. Zásah má mít podle Klápštěho na žijící živočichy minimální vliv.

5 fotografií

„Kácené budou zejména olše lepkavé, vrby a topoly. Celkově se jedná o plochu zhruba 15 hektarů, na které má být odstraněno přibližně 2 260 stromů a pět hektarů křovin a náletů,“ upřesňuje podrobnosti akce za třicet až čtyřicet milionů korun Klápště.

Rybník Žabakor, který je největší na území Českého ráje, je rovněž nejdéle sledovanou ptačí lokalitou. Vykácení přebytečných náletů i nepůvodních dřevin má podpořit vzácné druhy místních ptáků.

„Například čírka obecná a modrá, lžičák pestrý, břehouš černoocasý, koliha velká, vodouš rudonohý, ale i bekasina otavní či čejka chocholatá,“ vyjmenovává Klápště a dodává, že vodní ptáci nejsou jediní živočichové, kterých se velká revitalizace týká.

„Naopak jsou vlastně konzumenty celé škály dalších živočichů počínaje vodním hmyzem a konče například obojživelníky. Naší snahou je znovu probudit v současnosti skrytý potenciál tohoto místa,“ podotýká.

Pohled přímo do ložnic opeřenců

Správa CHKO argumentuje také tím, že zásahem se obnoví původní mokřad, který zde byl od nepaměti. Plocha sama o sobě navíc působí jako přírodní klimatizace a vykácením se neprostupná džungle otevře veřejnosti, jež podle plánů CHKO v budoucnu nahlédne přímo do ložnic opeřenců. V plánu je totiž také vybudování ptačích pozorovatelen.

Místním z okolních obcí se záměr CHKO příliš nelíbí. „Les půjde pryč a bude lidem foukat do baráku. Nikomu se to nelíbí,“ neskrývá svůj nesouhlas jeden z obyvatelů nedalekého Žďáru u Mnichova Hradiště.

„Na našich pozemcích se kácet nebude, nepřejeme si to. A nepřejí si to ani vlastníci soukromých pozemků,“ má jasno také místní starosta Jan Süsser.

V plánu jsou i další mokřady

„Víme o záměru. Nás se týká necelý hektar. Máme k tomu ještě připomínky, které se řeší. Dnes to funguje tak, že něco uděláte a druhý to hned kritizuje a každý se snaží mluvit do všeho. Je úplně běžné, že stromy dožijí nebo tam prostě nepatří,“ přidává opačný pohled Ladislav Vacek z Rybářství Chlumec nad Cidlinou, pod který patří sádky na Žabakoru.

V současnosti vede správa CHKO správní řízení s vodoprávním úřadem v Mnichově Hradišti, na jehož konci by mělo být povolení k záměru kácení u rybníku Žabakor. Nejedná se ale o jediný záměr, který mají v CHKO Český ráj na stole.

„V plánu máme přípravu revitalizace dalších mokřadů, například u Rokytnického rybníka nedaleko Borku pod Troskami, v Zámostí nedaleko Prachovských skal či mokřadu u Újezdu pod Troskami. Čeká nás také mimořádná akce, a to kompletní příprava revitalizace vodního toku Libuňka od Ktové až po Turnov. Zde se postupně snažíme od vlastníků vykupovat pozemky, bez kterých tato akce nebude možná,“ uzavírá Jiří Klápště.