„Přírodní rezervace Žabakor má významný, avšak doposud nevyužitý potenciál k rozšíření biotopové, respektive hnízdní nabídky pro řadu cenných a dnes v české přírodě ubývajících druhů ptáků. Plochy v litorálním pásmu (u nátoku do rybníka, pozn. red.) byly historicky mokřadními loukami. Poskytovaly útočiště mnoha mokřadním druhům živočichů a rostlin,“ vysvětluje Jiří Klápště, vedoucí správy CHKO Český ráj.
Vedení chráněné oblasti poukazuje na to, že kácení je důsledkem nevhodných a necitlivých zásahů do přírody v nedávné minulosti.
„Z dnešního pohledu byly v průběhu 20. století podmáčené louky v okolí rybníka Žabakor zcela nevhodně osázené dřevinami, ve většině nepůvodními druhy topolů, a vznikl sterilní lesní porost, který z biologického hlediska potlačil atraktivitu tohoto území,“ dodává Klápště.
Veškeré lesní práce vedení provede v době vegetačního klidu, aby nedošlo k ohrožení živočichů. Zásah má mít podle Klápštěho na žijící živočichy minimální vliv.
„Kácené budou zejména olše lepkavé, vrby a topoly. Celkově se jedná o plochu zhruba 15 hektarů, na které má být odstraněno přibližně 2 260 stromů a pět hektarů křovin a náletů,“ upřesňuje podrobnosti akce za třicet až čtyřicet milionů korun Klápště.
Rybník Žabakor, který je největší na území Českého ráje, je rovněž nejdéle sledovanou ptačí lokalitou. Vykácení přebytečných náletů i nepůvodních dřevin má podpořit vzácné druhy místních ptáků.
„Například čírka obecná a modrá, lžičák pestrý, břehouš černoocasý, koliha velká, vodouš rudonohý, ale i bekasina otavní či čejka chocholatá,“ vyjmenovává Klápště a dodává, že vodní ptáci nejsou jediní živočichové, kterých se velká revitalizace týká.
„Naopak jsou vlastně konzumenty celé škály dalších živočichů počínaje vodním hmyzem a konče například obojživelníky. Naší snahou je znovu probudit v současnosti skrytý potenciál tohoto místa,“ podotýká.
Pohled přímo do ložnic opeřenců
Správa CHKO argumentuje také tím, že zásahem se obnoví původní mokřad, který zde byl od nepaměti. Plocha sama o sobě navíc působí jako přírodní klimatizace a vykácením se neprostupná džungle otevře veřejnosti, jež podle plánů CHKO v budoucnu nahlédne přímo do ložnic opeřenců. V plánu je totiž také vybudování ptačích pozorovatelen.
Místním z okolních obcí se záměr CHKO příliš nelíbí. „Les půjde pryč a bude lidem foukat do baráku. Nikomu se to nelíbí,“ neskrývá svůj nesouhlas jeden z obyvatelů nedalekého Žďáru u Mnichova Hradiště.
„Na našich pozemcích se kácet nebude, nepřejeme si to. A nepřejí si to ani vlastníci soukromých pozemků,“ má jasno také místní starosta Jan Süsser.
V plánu jsou i další mokřady
„Víme o záměru. Nás se týká necelý hektar. Máme k tomu ještě připomínky, které se řeší. Dnes to funguje tak, že něco uděláte a druhý to hned kritizuje a každý se snaží mluvit do všeho. Je úplně běžné, že stromy dožijí nebo tam prostě nepatří,“ přidává opačný pohled Ladislav Vacek z Rybářství Chlumec nad Cidlinou, pod který patří sádky na Žabakoru.
V současnosti vede správa CHKO správní řízení s vodoprávním úřadem v Mnichově Hradišti, na jehož konci by mělo být povolení k záměru kácení u rybníku Žabakor. Nejedná se ale o jediný záměr, který mají v CHKO Český ráj na stole.
„V plánu máme přípravu revitalizace dalších mokřadů, například u Rokytnického rybníka nedaleko Borku pod Troskami, v Zámostí nedaleko Prachovských skal či mokřadu u Újezdu pod Troskami. Čeká nás také mimořádná akce, a to kompletní příprava revitalizace vodního toku Libuňka od Ktové až po Turnov. Zde se postupně snažíme od vlastníků vykupovat pozemky, bez kterých tato akce nebude možná,“ uzavírá Jiří Klápště.
13. ledna 2019 |