Kojenecké ústavy končí. Pěstounů stále není dostatek, míní ředitelka centra

  10:16
Od ledna příštího roku svou činnost definitivně ukončí všechny kojenecké ústavy v České republice. Změna se výrazně dotkne také Dětského centra Liberec, které je už dlouhé roky významným zdravotnickým zařízením pečujícím o malé děti v regionu i mimo něj. Na rozdíl od jiných center je na reformu připravené.

Konec kojeneckých ústavů se výrazně dotkne také Dětského centra Liberec, které je už dlouhé roky významným zdravotnickým zařízením pečujícím o malé děti v regionu i mimo něj. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Dětská centra byla na tuto změnu připravována delší dobu a u nás trvají přípravy velmi intenzivně zhruba čtyři roky. V roce 2022 jsme zpracovali plán pro transformaci Dětského centra Liberec, kde jsme nastínili kroky, jakým způsobem by se zařízení mělo dál ubírat,“ objasňuje ředitelka Dětského centra Liberec Jindřiška Korečková.

„Počet dětí v dětském domově se postupně přirozeně snižoval díky zřízení institutu přechodné péče, kdy péči o novorozené děti začali zajišťovat přechodní pěstouni. V roce 2022 tak mohla být v původních prostorách kojeneckého oddělení zřízena dětská skupina Broučci, která poskytuje službu péče o dítě ve skupině. Od ledna 2024 organizace nově nabízí i sociální službu denní stacionář pro děti se zdravotním postižením,“ popisuje postupné kroky přeměny centra Petr Tulpa, náměstek pro resort sociálních věcí.

„I tato služba je poskytována v prostorách, které v minulosti sloužily dětem z dětského domova, a je aktuálně využívána hlavně rodinami s dětmi s poruchou autistického spektra,“ dodává Tulpa.

Od ledna letošního roku tak liberecký dětský domov provozuje pouze jednu rodinnou skupinu pro tři děti se zdravotním znevýhodněním, které jsou postupně připravované na přechod do jiného typu péče. Pokud se jim nepodaří zajistit náhradní rodinnou péči do ukončení činnosti dětského domova, umístí se děti do ústavních zařízení.

Další uvolněné prostory domova se využijí k rozšíření služeb denního stacionáře. Jeho současná kapacita bude z šesti dětí navýšena na celkových jedenáct míst. Organizace bude i nadále provozovat zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Paprsek, které poskytuje azyl dětem v krizových situacích.

Kojenecké ústavy končí, chybí však pěstouni. Náhrada v krajích pokulhává

Chod zdejší zdravotní ambulance i rehabilitační služby zůstanou beze změn a nedojde ani k propouštění zaměstnanců.

„Tím, jak jsme služby postupně transformovali, řada zaměstnanců pouze přešla do zmíněných nových služeb,“ upřesňuje ředitelka centra.

Z pár měsíců starého šetření Kanceláře veřejného ochránce práv vyplynulo, že část kojeneckých ústavů v republice na transformaci zdaleka není připravená tak dobře jako ten liberecký. Ačkoliv s jejich zánikem kancelář plně souhlasí, přeměna se prý může odehrát „jen na papíře“.

„Žádné děti nepatří do ústavů“

„Zrušení kojeneckých ústavů vítáme. Žádné děti, natož ty nejmenší, nepatří do ústavů. Navíc kojenecké ústavy neslouží účelu, pro který byly zřízeny. Prostředí těchto ústavů pro ně není přizpůsobené. Přestože v nich pracuje spousta pečujících tet, malé děti potřebují pro svůj zdravý vývoj ideálně někoho jenom pro sebe. Jsme jednou z posledních zemí Evropské unie, která ještě kojenecké ústavy má,“ připomíná zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Připravenost celého systému na nadcházející změny je dle jeho slov velmi nízká. „To je alarmující a vyžaduje to urgentní opatření ze strany odpovědných rezortů,“ upozorňuje a dodává, že stát musí kromě komplexní změny systému podpořit také zvýšení počtu pěstounů, kterých je dostatek.

Ke zlepšení situace by měla přispět například sněmovnou schválená novela týkající se mimo jiné zjednodušení celého procesu osvojování a navýšení státních příspěvků pro pěstounské rodiny.

Obavy o děti se zdravotním handicapem

„Já se bohužel také domnívám, že síť pěstounů, ať už dlouhodobých, nebo přechodných, ještě není dostatečně velká, aby vhodně pokryla péči o děti do tří let. V praxi nám to pořád způsobuje problémy. Když třeba potřebujeme umístit sourozeneckou skupinu, nebo dítě s nějakým zdravotním handicapem, je to velký problém,“ uvádí příklad Jindřiška Korečková.

I přes zmíněné potíže ovšem jednoznačně uznává, že je pro dítě a jeho vývoj individuální péče v rodině v mnohém lepší.

„Byť teď už ty rodinné skupiny jsou velmi malé a aktuálně čítají tři děti, má individuální péče v rodině úplně jinou kvalitu. Je tam na to dítě zkrátka jedna osoba a je naprosto v pořádku, že má pěstounská péče přednost. Je to přirozený vývoj, ten proces jde dopředu,“ uznává Korečková.

„Jediné, o co já mám obavy, jsou děti s nějakým zdravotním handicapem. O to, jestli o ně bude péče dostatečně zajištěná a jestli budou pěstouni ochotní a schopní se o takto nemocné děti starat,“ podotýká ředitelka Dětského centra Liberec.