Doposud se angličtinu žáci učili povinně až od třetí třídy. Podle nových rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání s ní ale začnou ihned po nástupu do prvního ročníku. Vedle toho se také zvýší výstupní úroveň angličtiny v deváté třídě z původní A2 na B1.
„Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotností, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost,“ říká k novinkám ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, podle kterého se musíme přiblížit evropským zemím, kde se s výukou cizích jazyků začíná dříve.
Česko by mělo dohnat svět v angličtině, učme ji od první třídy, říká ministr Bek |
S dotazem, jak moc velký problém může změna školám způsobit, oslovila redakce iDNES.cz ředitele několika libereckých základních škol. Všichni z nich považují brzkou výuku angličtiny za zásadní a na „jejich“ školách s ní už nyní začínají právě hned u prvňáků.
„Naše škola má anglický jazyk od první třídy již dlouhou dobu, protože se jedná o klíčovou dovednost, kterou se snažíme naše žáky naučit. S personálním obsazením škola nemá problém a máme ho zajištěné na vysoké úrovni,“ je přesvědčený Tomáš Řebíček ze ZŠ Lesní.
Stejně tak se od první třídy učí děti anglicky také na ZŠ Broumovská. „S novinkou souhlasím, s výukou cizích jazyků je potřeba začít co nejdříve. U nás se angličtina nejprve učí s dotací jedné hodiny týdně. Od třetí třídy potom tři hodiny týdně,“ upřesňuje ředitel ZŠ Broumovská Martin Mikuš.
Až pět hodin angličtiny týdně
Zatímco na ZŠ Dobiášova se angličtina učí od první třídy už třetím rokem, na ZŠ Vrchlického s ní takto brzy začali teprve loni. „Souvisí to s naším rozhodnutím posílit výrazně výuku angličtiny. Ve vyšších ročnících budeme postupně vyučovat pět hodin angličtiny týdně,“ vypočítává zdejší ředitel Pavel Coufal.
Dle jeho slov ale rozšíření výuky škole nezpůsobilo žádné větší personální problémy. Při výběru nových pedagogů si vedení mohlo ze zájemců dokonce vybírat.
„Problém je spíše v tom, že vysoké školy produkují více odborníky na anglický jazyk, a ne odborníky na výuku angličtiny. Učit se tak obvykle učí absolventi, až když nastoupí do školy. A často vidí tak malé děti, jako jsou prvňáci, poprvé v životě. Tedy připravení na výuku na prvním stupni bohužel nejsou. Není to ale nepřekonatelný problém, naučí se to,“ domnívá se Coufal.
Na jazykovou revoluci ve školství nejsou učitelé. Celé je to nesmysl, říkají experti |
Výuka angličtiny probíhá na všech oslovených školách v menších skupinách, zpravidla o počtu zhruba 15 žáků. Rozdělení jsou buď náhodně, nebo podle úrovně dovedností.
ZŠ Lesní i Broumovská zapojují do výuky pravidelně také svého rodilého mluvčího, na Vrchlického zase využívají ostatních učitelů, kteří dlouhodobě pobývali v Americe. ZŠ Dobiášova rodilého mluvčího momentálně nemá.
Změny se v budoucnu dotknou také druhého cizího jazyka. Povinnost jeho výuky bude na školách minimálně od 7. ročníku a omezí se jen na němčinu, francouzštinu a španělštinu. Ruština už v nabídce nebude. Doteď byl druhý jazyk povinný nejpozději od 8. třídy. Výstupní úroveň bude i nadále A1.
Málo učitelů angličtiny? Pomoci může nový obor na Technické univerzitě |
V případě, že by zdejší základní školy v budoucnu měly problém s nedostatkem pedagogů, mohl by ho částečně vyřešit nový studijní program Technické univerzity v Liberci s názvem Anglofonní studia. A to i přesto, že se jedná primárně o neučitelský studijní obor.
„Každoročně máme právě na oboru anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání značný převis uchazečů, ale významná část učit nechce, chce se odborně zdokonalovat v angličtině. Právě pro ně je nový studijní program ideální. Místa na učitelské angličtině by pak byla volná pro ty, kteří chtějí angličtinu opravdu učit,“ objasňuje děkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Aleš Suchomel.
Podle něj nelze přesně vyčíslit, kolik učitelek a učitelů angličtiny v českém školství chybí a kolik naopak bude potřeba od zmiňovaného roku 2027. „Nicméně je to i regionální záležitost. Obecně lze říci, že aprobovaných učitelů a učitelek tolik nechybí ve velkých městech s relativně velkými pedagogickými fakultami, jako jsou Praha a Brno. V regionech včetně našeho je situace už výrazně složitější,“ poznamenává děkan.
