Liberec v žebříčku pohořel, Turnov vyhrál. Primátor krajského města nesouhlasí

  12:22,  aktualizováno  12:22
Turnov se v žebříčku českých mikroregionů umístil podle nejnovějšího průzkumu platformy Evropa v datech na prvním místě. A Liberec? Ten skončil až na 130. příčce z celkem 206 obcí s rozšířenou působností (ORP).

Liberecké panorama | foto: Jan Pešek, MF DNES

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník si kvůli nevalnému výsledku přepočítal, co vše by v krajském městě muselo být vícekrát, aby si v tabulce polepšilo. Došel k nereálným číslům a výzkum považuje za irelevantní.

„Gratuluji k vítězství ORP Turnov a vlastně jim to přeji i trochu závidím. My jsme skončili až 130. , a to mi nedalo dlouhou dobu spát. Takže jsem se na to trochu zaměřil, abych to uvedl na pravou míru. Vybral jsem deset parametrů právě ve srovnání s Turnovem, který je koneckonců v Libereckém kraji,“ vysvětluje Jaroslav Zámečník.

Benefitem je, že nás nepostihl odsun, říká starosta Turnova, kde se žije nejlépe

Index prosperity regionů sledoval celkem 37 parametrů v oblastech, jako je ekonomika, zdravotní péče nebo vzdělávání. Jedná se o společný projekt České spořitelny a platformy Evropa v datech.

„Index prosperity regionů vznikl z potřeby ukázat, jak na tom regiony a obce napříč Českem skutečně jsou. Chceme upozorňovat především na to pozitivní v regionech a bořit zažité předsudky a očekávání,“ poznamenává Andrea Studihradová z České spořitelny.

Na dorovnání je třeba 45 galerií a muzeí

Podle analýzy libereckého primátora je na tom krajské město lépe než ORP Turnov například co do množství stomatologických ordinací v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Dále dosahují Liberečané také třeba nižšího věkového průměru nebo produkují méně komunálního odpadu.

„Skončili jsme ale například 155. za to, že máme pouze devět muzeí a galerií, ORP Turnov jich má v přepočtu na 100 tisíc obyvatel celkem 27. Abychom se jim mohli alespoň dorovnat, museli bychom tu mít 45 galerií a muzeí,“ vypočítává Zámečník.

„Dále index uvádí, že máme šest biografů na 100 tisíc obyvatel. ORP Turnov jich má 24, takže abychom se s nimi srovnali, museli bychom tu mít 40 biografů. To teda nevím, kdo by je zaplnil,“ zamýšlí se.

„Index neberu vůbec vážně“

Co se týče základních škol, potřeboval by jich mít Liberec zhruba 100, aby se umístil podobně jako ORP Turnov. Nyní jich je ve městě i se základní uměleckou školou celkem 22.

„Z hlediska počtu sportovišť jsme zase skončili na katastrofálním 191. místě s tím, že máme dvě sportoviště na tisíc obyvatel. ORP Turnov jich má 16 na stejný počet. Zase, abychom je dotáhli, museli bychom mít 1 600 sportovišť, to znamená jedno na 67 občanů. Takže jeden panelákový vchod a asi jedno fotbalové hřiště nebo tak nějak?“ propočítává se smíchem primátor Liberce.

„Uvádím to z toho důvodu, že nám teď lidé i opozice mohou připomínat, jak to město vedeme. Já poukazuji na bizarnost této ankety. Průzkum platí Česká spořitelna, a tak mě mrzí, že té jsme dali asi 30 milionů korun na úrocích za náš dluh a ty peníze jdou tímto směrem,“ dodává s humorem primátor. „Ten index neberu vůbec, ale vůbec vážně,“ přiznává Zámečník.

Podle Milana Maříka, analytika a zástupce šéfredaktora portálu Evropa v datech, je ovšem u komparativního přístupu přirozené, že pokud v nějakém menším mikroregionu co do počtu obyvatel nalezneme více kulturních institucí a sportovišť, může daný region získat vysoké skóre.

Srovnávají se mikroregiony, ne města

„Náš index je výsledkem porovnání toho, jak se daným mikroregionům daří ve zvolených indikátorech. Index tak primárně neříká, kde je situace dobrá, či špatná, ale spíše, kde je situace lepší, nebo horší než ve zbylých regionech,“ objasňuje Mařík s tím, že je nutné mít stále na paměti, že se nesrovnávají situace ve městech, ale právě v mikroregionech, respektive v ORP. Jedná se tedy zpravidla o město a jeho přilehlé okolí.

„Náš index ale nemá sloužit jako jakési vystavení vysvědčení samosprávám ani místním politikům. To by ani do velké míry nebylo fér, jelikož aktuální situace v mikroregionech je převážně dána historickým vývojem. Index prosperity regionů má sloužit především k podpoření debaty o tom, proč se některým mikroregionům v různých indikátorech daří a proč jiným ne,“ upřesňuje Milan Mařík hlavní význam projektu.

Na úplném chvostu žebříčku skončily Podbořany v Ústeckém kraji. Ačkoli Praha v řadě oblastí dominuje, její celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol, což ji sesadilo až na 23. příčku.

Největší problémy přetrvávají podle průzkumu v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, kde se regiony potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi i nižší délkou života. Data podle autorů projektu potvrzují dlouhodobé regionální rozdíly, které brzdí ekonomickou prosperitu v některých částech Česka.