„Naším záměrem je nějaký chov koní zachovat, ale víme, že se zde již nebudou konat žádné dostihy,“ říká starosta Mimoně Petr Král s odkazem na ustájené koně. Ti prozatím zůstanou.
Předchozí majitel, který hřebčín získal v dražbě v roce 2022, si podle něj ponechal přibližně tři hektary, zbytek nabídl městu za akceptovatelnou cenu.
Areál s přilehlými pozemky, jejichž rozloha čítá kolem 25 hektarů, podle Krále v poledních letech změnil majitele hned několikrát. Koupi považuje za výhodnou, protože umožní městu další rozvoj. „Je to poprvé, kdy město nabylo takové množství pozemků během jednoho obchodu,“ míní starosta.
Hřebčín v Mimoni se prodal za 25,5 milionu, zdejší koně patřili mezi špičku![]() |
Osud dostihové dráhy je díky umístění, výhledům na Bezděz či Ralsko, napojení na silnici do Doks či blízkosti vlaku pravděpodobně zpečetěný. Město, kterému pozemky dosud chyběly, ji chce rozparcelovat. Časem by tak na travnaté ploše mohly vyrůst rodinné domy.
„Porodnost nám každý rok klesá. Měli bychom sem dotáhnout nové obyvatele, aby město neumřelo,“ myslí si Král. Současně místní ujišťuje, že zde nepostaví průmyslové objekty ani nic, co by narušovalo sousedství. Dotčené pozemky, na něž je přivedena elektřina, jsou podle něj vedené jako sportoviště. Proto bude třeba požádat o změnu územního plánu.
„Jestli půjde všechno dobře, mohli bychom do čtyř let mít stavební povolení i změnu územního plánu. Ale záleží, jestli to dostaneme. Nedokážeme tyhle věci předjímat,“ upozorňuje.
V rozlehlé budově hřebčína, který z většiny zabírají boxy pro koně, je mimo jiné i sál a kanceláře, které město bude muset zrekonstruovat. „Sál budeme asi používat třeba pro hudebku na koncerty nebo něco takového,“ zamýšlí se Král.
Lítost z konce dlouholeté tradice
Z avizovaného rozparcelování má Petr Vrba, rodák z Mimoně, smíšené pocity. Na jedné straně podle něj získala Mimoň cenné pozemky, které mohou ovlivnit její budoucnost. On sám v době, kdy si tady chtěl postavit dům, žádnou parcelu nesehnal. Také je rád, že se o areál někdo postará.
„Zároveň je mi líto, že je dlouholetá tradice mimoňských dostihů u konce,“ přiznává. Na tamější dostihové dráze se konaly vysoce ceněné závody, které přitahovaly závodníky a diváky z širokého okolí. „Budoucnost areálu se však ubírá jiným směrem,“ konstatuje.
Mimoň zvažovala koupi hřebčína i účast v elektronické dražbě už v roce 2022, ale nakonec kvůli vysoké vyvolávací ceně od svého úmyslu ustoupila.
Kůň čečenského prezidenta
Za největšího rozkvětu bývalo v Mimoni podle bývalého ředitele hřebčína Viktora Eichlera 150 až 160 koní. V tamějších boxech měl koně ustájené i trenér Aroslangirij Šavujev, který se staral o koně čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.
Proháněli se tu koně vůdce Čečny. Teď má hřebčín konečně nového majitele![]() |
Mimoň se podle Eichlera, který stál v čele hřebčína osm let, ve své době pyšnila jedním ze dvou nejlepších chovů anglického plnokrevníka v Československu. „Zdejší koně patřili ke špičce, byli jediní, kdo dokázali konkurovat napajedelským koním a vyhrávat velké dostihy,“ vzpomínal. Za zlatou éru považuje léta 1983 až 1985, kdy hřebčín vyhrál Československé derby.
„Já jsem nastupoval v roce 1992, což nebylo úplně dobré období, ale pak se to zvedlo. V roce 1995 až 1998 tam ještě byli kvalitní koně. Třeba Letní Noc porazila všechny irské a francouzské soupeřky v Jarní ceně klisen. V těch letech bylo hodně úspěchů na dostizích jedničkové kategorie, kdy to měli koně v zahraniční konkurenci mnohem těžší. A mimoňští koně se s nimi dokázali utkat se ctí,“ uzavřel Eichler.
Počátek hřebčína se datuje rokem 1965, kdy byly z Ahníkova u Chomutova přivezeny plnokrevné i polokrevné klisny, které se staly základem chovu.