„Je to dáno samozřejmě počasím, tedy krátkou zimou a brzkým nástupem jara s vyššími teplotami. Roli určitě sehrál i dostatek vláhy po deštivé zimě. Samozřejmě vlivem počasí se probudil dříve i hmyz, respektive opylovači a i mnohé druhy tažných ptáků se vrátily dříve,“ komentuje brzký nástup jara a jeho dopady vedoucí oddělení CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.
O dopadech do budoucna nechce spekulovat, současně připouští, že je v každém roce ještě riziko, že na jaře do hor přijde ochlazení nebo pozdní mrazy. S tím může mít řada druhů problém. Rostlinám pomrznou květy a nebudou plodit, o svých zkušenostech by mohli vyprávět i sadaři.
„Náhlé ochlazení může negativně ovlivnit vývoj hmyzu, a tím i dostupnost potravy pro hmyzožravé ptáky. Další vývoj bude jednoznačně záviset na vývoji počasí, jak bude teplo a kolik bude vláhy, a to opravdu předvídat neumím,“ dodává Korytář.
„Co se týká trvalých změn, asi všichni vnímáme, že se zmírňují a zkracují zimy, a tak asi s největší pravděpodobností na to budou reagovat i rostliny, i když pro jejich kvetení je rozhodující nejen teplo a vlhko, ale například i prodlužující se délka dne,“ zamýšlí se.
