Várečné právo udělil Frýdlantu už král železný a zlatý Přemysl Otakar II. v roce 1278, a to zhruba půl roku před svou smrtí. Slávu pivovaru podtrhl Albrecht z Valdštejna, který jej podstatně zmodernizoval. Pivo se přestalo ve Frýdlantu vařit krátce po druhé světové válce a až do roku 2014 sloužily prostory pivovaru jako sklad zeleniny.
To se ale rozhodl změnit Marek Vávra, který ze zašlého pivovaru udělal svoji srdeční záležitost. „Původem jsem stavař, ale chtěl jsem začít dělat něco jiného. Zároveň jsem chtěl zachránit nějakou zašlou budovu a vybral jsem si bývalý pivovar, který zachráníte nejlíp tak, že tam začnete opět vařit pivo,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru.
Do celého podniku neváhal investovat řádově stovky milionů korun. Jeho „vlajkovou lodí“ je pivo Albrecht, které svým jménem odkazuje na známého frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna.
„Pivovaru se dařilo velmi dobře. Měli jsme výstav deset tisíc hektolitrů, sbírali jsme jednu prestižní cenu za druhou a v našem pivovaru se učili vařit velmi úspěšní sládci,“ vzpomíná Marek Vávra.
Jenže stejně jako jiní podnikatelé se musel vyrovnat s několika ranami. Jako první přišel covid. „Od státu jsme na podporu nedostali ani korunu, a abychom přežili, pivo jsme museli prodávat pod cenou, osm korun za láhev. Jinak by se všechno zkazilo,“ konstatuje Vávra.
Pandemií všechno začalo, ale poté bylo ještě hůř. „V souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině tu byl další problém. Úvěr jsme měli ve Sberbank, která tu skončila. Jenže zaúvěrovat pivovary banky obecně moc nechtějí, takže náš dluh koupil fond a brzy jsme se dostali do insolvence. A pokud se dostanete do insolvence, nemůžete vyrábět, a tím pádem nemáte jak splácet dluhy. Další ranou byly neúměrně vysoké náklady na energie,“ popisuje Vávra s tím, že jim paradoxně uškodilo to, že se frýdlantský pivovar velikostí řadí mezi střední.
„Menší a velké pivovary to postihlo méně. Nejvíce bity byly pivovary střední jako ten náš,“ dodává.
Deset tisíc hektolitrů ročně
Výrobu piva podnikatel rozhodně nevzdává a vaření přímo ve Frýdlantu opět rozjíždí. „V posledních osmi měsících jsme pivo vařili v Kutné Hoře a teď v říjnu budeme rozjíždět novou varnu. Veškeré závazky teď nejdou přesně vyčíslit, ale chceme se dohodnout s věřiteli a převést pohledávky do akciového podílu,“ nastiňuje své plány Vávra, pro kterého je prioritou silný obchodní partner, s nímž pivovar opět rozjede. Jeho cílem je vyrábět množství piva jako před covidem, tedy deset tisíc hektolitrů ročně.
Vedení města Frýdlant Vávrovi přeje a zánik pivovaru by tu nesli s těžkým srdcem. „Pivovar pro naše město v rámci turistiky udělal velmi mnoho a já mu osobně fandím. Bylo by dobré vše propojit s návštěvou frýdlantského zámku, kam chodí až sedmdesát tisíc lidí za sezonu, a nabídnout stravovací služby. Na to turisté určitě uslyší,“ domnívá se místostarosta Jiří Stodůlka.
Pivo z Frýdlantu zachránily večerky. Teď ho pozná Anglie, těší majitele |
První várka opustila frýdlantský zámecký pivovar v roce 2014 a už v následujícím roce získal významná ocenění – Cenu Toulavé kamery a Jarní cenu českých sládků. Na tyto úspěchy podnik navázal v roce 2016 zlatou a stříbrnou pečetí a v roce 2017 třináctistupňové pivo Kristián získalo prestižní ocenění Výrobek roku Libereckého kraje.
„Ve zkratce se dá říct, že nebyl od založení rok, abychom jako pivovar nezískali nějakou významnou cenu. Chceme takhle pokračovat dál a dělat to srdcem,“ uzavírá Marek Vávra a věří, že ve Frýdlantu budou vařit pivo dál, přestože pivovar zažívá v poslední době značné turbulence.