„Ten byl po několika dnech vypuštěn. Dalšího drozda jsme museli druhý den utratit, jeho stav se zhoršoval. Měl poraněnou krční páteř, ochrnutý krk. Kos, který se snažil vyprostit, měl ulomenou nohu a do druhého dne uhynul,“ konstatovala Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice pro handicapované volně žijící živočichy, která zmíněné sítě nepovažuje za dobrý vynález.
Úrodu sice ochrání, ale živočichové, kteří v nich uvíznou, nemají šanci se z nich sami dostat. Nejčastěji omotaní sítěmi končí kosi, drozdi, hadi a ježci. V minulosti již vyprošťovali ale i užovky obojkové či zmije.
Čím víc se snaží uniknout, tím více se zamotávají. Na záchranné stanici je pak musejí opatrně vystříhávat. Mají na to už grif, takže jde o několikaminutovou akci, horší ale bývá léčba následků.
„Pokud lidé zjistí, že se jim do sítě nějaké zvíře zachytilo, určitě je dobré – je-li to v jejich silách – aby se ho pokusili vyprostit sami. Pokud to nezvládají rychle, je dobré se obrátit na záchrannou stanici nebo na někoho zručnějšího, aby zvíře zbytečně nemordovali,“ dodala Hancvenclová.
Řešením je bílá textilie
Jestliže pobývala zvířata v síti krátce a nejsou zraněná, mohou je lidé hned vypustit. V opačném případě by měli kontaktovat záchrannou stanici, která se o ně postará. Zraněná a velmi vyčerpaná zvířata, která se marně snažila ze sítí dostat, pak ve stanici zůstávají. A pokud mají štěstí, po čase se uzdravená vracejí do přírody.
Přitom jejich zranění lze předejít vcelku snadno. „Chápeme, že zahrádkáři si chtějí úrodu ochránit. Existuje však bezpečnější a účinné řešení – použití bílé netkané textilie namísto sítě,“ navrhuje Hancvenclová alternativu.
Bílá netkaná textilie je hustá, takže se do ní zvířata nezamotají. Ptáky neláká, protože není průhledná, současně však propouští potřebné slunce.
