Jenže čeští skokani na lyžích se žádného opravdu výrazného úspěchu již roky nedočkali. Nabízí se proto otázka, zda je vznik Národního sportovního centra a s ním spojená rekonstrukce skokanských můstků nezbytným, nebo naopak zbytečným krokem.

„Centralizace sportovců pod jednou střechou byla v Československu za minulého režimu velmi efektivní a celá idea se nyní oprášila. V minulosti u naší disciplíny fungovala souběžně dvě sportovní centra, v Harrachově a ve Frenštátě,“ připomíná bývalý reprezentant a dnešní sportovní ředitel sekce skoků na lyžích Svazu lyžařů České republiky Filip Sakala.

19 fotografií

„Tyto systémy vygenerovaly desítky medailí na mistrovství světa a olympijských hrách. Jsem navíc rád, že se v projektu národního sportovního centra řeší celá problematika komplexně a jsou součástí všechny klasické lyžařské disciplíny,“ oceňuje Sakala spojení potřeb běhu a skoku na lyžích i severské kombinace.

Systém národních sportovních center je dle jeho slov nyní běžný u všech sportovních velmocí. Jako příklad uvádí sportovně vzdělávací střediska fungující v rakouském Stamsu nebo Salzburgu, odkud pochází řada olympijských medailistů.

První velkou akcí NSC za zhruba 40 až 50 milionů bude již o několik měsíců posunutá přestavba dnešního můstku K-120 (K-bod je místo, kde se můstek začíná lámat v doskokovou plochu – pozn. red.) na HS-162.(HS z anglického hill size – velikost můstku, což značí maximální bezpečnou vzdálenost doskoku).

Ten bude díky ideálním parametrům sedět mužům, ženám i sdruženářům. A protože bude prvním svého druhu na světě, měl by Harrachov opět vrátit na mapu světových závodů. Stavět se začne letos na podzim a kompletně hotovo by mohlo být před zimní sezonou 2025/26.

Ačkoliv syn někdejšího mistra světa v letech na lyžích Jaroslava Sakaly kvůli nedostatečným úspěchům rozumí kritice, která se na chystané projekty snáší, považuje tyto kroky za nezbytné. Skoky totiž potřebují nová jména a především nové talenty.

„Lidé často kritizují investice do oblastí, kde nevidí okamžité úspěchy. Modernizace sportovní infrastruktury je ale klíčovým krokem k tomu, abychom se mohli rovnat se světovou špičkou. Bez moderních můstků zůstáváme pozadu a mladí sportovci se těžko mohou srovnávat s konkurencí ze zemí, které do svých sportovních zařízení masivně investují,“ zdůrazňuje Filip Sakala.

Malé můstky jsou stěžejní, říká reprezentantka

Legendární „mamut“ K-180 je mimo provoz od roku 2014 a zmiňovaný můstek K-120 už dokonce patnáct let. Kromě nich se do budoucna počítá také s rekonstrukcí tří malých můstků K-40, K-70 a K-90, jejichž opravu vítá především aktuálně nejlepší česká závodnice Karolína Indráčková. „Jsem ráda, že jsme tomu zase blíž. Oprava malých můstků by nám určitě zlepšila tréninkovou přípravu,“ říká.

„Areál malých skokanských můstků je z mého pohledu skokana ještě stěžejnější než budování velkého areálu, protože jen na těch malých můstcích může probíhat příprava nejen dospělých závodníků, ale i juniorů a mládeže,“ podotýká rovněž bývalý skokan a nyní ředitel NSC Vít Háček a dodává, že rekonstrukce dalších můstků vyjde řádově na stamiliony.

Můstky v Harrachově čeká přestavba. Vzniká centrum zimních sportů

Kromě zmíněného se v Harrachově nyní pracuje také na areálu běžeckých tratí a buduje se rovněž speciální systém zasněžování. „Systém umí zasněžovat až do plus patnácti stupňů Celsia. To znamená, že bychom měli mít sezonu přibližně 130 dní, což bude unikátní, protože to zatím nikdo na světě nemá. Tato technologie je výjimečná, protože když si vzpomeneme na poslední zimu, nemělo by bez ní budování NSC zimních sportů žádnou cenu,“ poznamenává starosta Harrachova Tomáš Vašíček.

Zároveň doufá, že investice do zasněžování podpoří mimo jiné i cestovní ruch. „Návštěvníci již snad nebudou muset odříkat pobyty na poslední chvíli kvůli špatným sněhovým podmínkám, a vytvoříme tak stabilnější zázemí pro harrachovské poskytovatele služeb,“ věří starosta.