„Pořádali jsme nějaké tematické večery v kině, kam jsme ji zvali, ale ona nikam nechtěla chodit. S jejím synem Tomášem jsme proto dělali jakési léčky, že ji někam vylákal, posadil do auta a přivezl. Když byla na místě, tak už neutekla. Ale byla úplně skvělá,“ vzpomíná na autorku snímků jako Krakonoš a lyžníci nebo Přijela k nám pouť někdejší starosta Semil a současný europoslanec Jan Farský.
„Stejná situace se opakovala i v roce 2019, kdy získala Českého lva za Mimořádný přínos české kinematografii. Taky jí řekl, že ji veze na výlet, zatímco vůbec nevěděla, kam jede. Protože kdyby jí řekli, kam jedou, tak by nikdy nevylezla z domu,“ vybavuje si Farský, který jí v roce 2004 udělil čestné občanství.
Věra Plívová-Šimková natočila téměř dvě desítky celovečerních snímků, poslední z nich byl v roce 2001 Kruh. Během své padesátileté praxe u filmu objevila řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky.
Zemřela režisérka Věra Plívová-Šimková, královna dětského filmu |
V komparzu se koncem 70. let objevil i nynější ředitel Kulturního a informačního střediska v Lomnici nad Popelkou Josef Svoboda. „Byl jsem ještě dost malý, když u nás natáčela. Už ani nevím, co to bylo za film, asi Krakonoš a lyžníci. Do lyžařského areálu tehdy nahnala celou školu a my jsme dělali diváky,“ vzpomíná.
Komparz si vyzkoušela i rodačka z Chuchelny Hanka Lalíková. „Mnohá její filmová díla mě uhranula, třeba film s koňskou tematikou Lišáci, Myšáci a Šibeničák nebo velmi silný příběh kluků ve filmu Tony, tobě přeskočilo, který je natáčený v Chuchelně a hraje tam mnoho místních lidí,“ píše ve vzpomínce na Facebooku Lalíková.
Inspirace pro Ondřeje Havelku
Před kameru postavila i tehdy šestadvacetiletého Ondřeje Havelku, dnes známého herce a především muzikanta, pozdějšího zakladatele orchestru Melody Makers.
„Nepotkal jsem při své práci takového režiséra, který by na place dával do své práce takovou energii, takové pozitivní emoce a takovou vášeň jako ona. Pro mě byla velmi inspirativní,“ prohlásil Havelka v roce 2019 na udílení Českých lvů.
Silnou stopu zanechala v rodné Lomnici nad Popelkou. „Všichni ji tu měli rádi. Byla fajnová, potkali jsme se mnohokrát při promítání jejích filmů. Řada z nich byla ještě černobílá. Největší úspěch měli asi Lišáci, Myšáci a Šibeničák a Páni kluci,“ zamýšlí se Bohuslav Zelenka, který přes padesát let promítal ve zdejším kině.
Rovněž v Lomnici působí i Petr Pýcha, scénárista oceněný Českým lvem za snímek Všechno bude. „Od 60. let minulého století byla vedle Věry Chytilové naprostou špičkou mezi režisérkami. Navíc pracovala se zvířaty a dětmi, což jsou situace, kterým se režiséři vyhýbají nebo se jich přímo i děsí. Já jsem byl nejvíc fascinovaný sugestivností, zápalem a velkou lidskostí. A to si myslím, že se promítlo i do jejích filmů, které jsou jasně identifikovatelné. Navíc je velmi zajímavé, že se stala známou, aniž by opustila Chuchelnu u Semil, kde žila a napsala všechny scénáře,“ říká Pýcha.
Respektovala dětský svět, vzpomíná na Plívovou-Šimkovou režisér Zelenka |
Jen slova chvály pěl na svoji oblíbenou režisérku před několika lety herec libereckého Šaldova divadla Václav Helšus, který se coby mistr Vichr blýskl v Krakonošovi a lyžnících. „Pracovala hlavně s dětmi, nás dospělých si moc nevšímala. Ale děti vždycky rozblbla tak, že jsem si říkal, ty nemohou hrát. A pak klapka a ony hrály tak úžasně, že jsme se my dospěláci museli hodně snažit, abychom byli tak dobří jako ony,“ zavzpomínal v rozhovoru pro MF DNES.
Na sklonku života se Věra Plívová-Šimková stáhla z veřejného života. O to větším překvapením pak bylo právě předávání Českých lvů, kam se osobně dostavila a několikrát se s chutí chopila mikrofonu.
„Měla jsem a mám pořád film ráda. A i televizi, pokud se můžu koukat a slouží mi oči. Ale mně už nic neslouží,“ glosovala svůj zdravotní stav. Při pohledu na Ondřeje Havelku, který jí cenu předával, pak odhalila recept na úspěšný film. „Čichem poznáte lidi, kteří do toho jdou s ajfrem a celou svou bytostí. A takové jsem vyhledávala a o ty se opírala.“
14. října 2024 |