V loňském roce vlci nejčastěji zabíjeli hospodářská zvířata ve Frýdlantském výběžku, na Českolipsku či Hrádecko-Chrastavsku. Z on-line databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK) vyplývá, že první oběť mají v Libereckém kraji na svědomí i letos.
Ovci zabitou vlkem eviduje AOPK v Troskovicích na Semilsku, kam se největší psovité šelmy vracejí opakovaně. Vloni zde zabily dvě kozy a dvě ovce. V nedaleké Vyskeři zranily jednu ovci a čtyři usmrtily.
Peníze, které kraj poskytne chovatelům ve formě dotací, směřují na preventivní opatření, která mají smrtícím útokům zamezit. „Jelikož se v letošním roce náš stát s financováním preventivních opatření proti útokům vlků na hospodářská zvířata na chovatele prakticky vykašlal, nechceme je nechat ve štychu,“ zmínil Jiří Klápště, náměstek hejtmana pro rezort životního prostředí a zemědělství.
Díky plotům, elektrickým ohradníkům nebo přístřeškům, kam se zvířata před vlkem v noci schovají, bude snazší útokům čelit.
Až půl milionu korun
Chovatelé mohou žádat o dotace od 1. března do konce dubna, kraj je připravený mezi ně rozdělit pět a půl milionu korun. Žádosti podpoří částkami od 20 tisíc do půl milionu korun.
„Kdyby byl převis žádostí, myslím si, že je šance žadatele uspokojit i nad rámec plánované alokace,“ připustil Klápště, který za účinné pomocníky považuje zejména pastevecké psy. „Jsou geneticky vybaveni na to, aby stádo ochránili,“ uvedl.
Vlci roztrhali stádo ovcí i pštrosa. Starostové volají po snížení počtu šelem![]() |
Byť někteří starostové dříve apelovali na usměrňování počtu vlků, není k tomu podle AOPK důvod – vlci do české přírody patří, jejich potravou je přemnožená spárkatá zvěř. Eliminovat lze problematické jedince, ale jen v odůvodněných případech.
Opatření proti vlkům nemohou být podle Jindřišky Jelínkové, ředitelky odboru druhové ochrany AOPK a koordinátorky Plánu péče o vlka, nikdy zcela stoprocentní. Nadto je třeba je správně nainstalovat, kontrolovat a udržovat.
„Z našich zkušeností dokáží opatření útokům zamezit. V ideálním případě jde o kombinaci elektrických ohradníků a socializovaných pasteveckých psů, kteří jsou dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu s pasenými zvířaty, a také zahánění na noc do košárů, ovčínů nebo jinak lépe zabezpečených částí pastvin,“ připomněla.
Člověka v autě vlci nepoznají
Vlci nežijí jen v hlubokých lesích, jak si lidé dlouho mysleli. Potřebují procházet krajinou, která je nyní zastavěná mosty, vesnicemi a silnicemi. Počty těchto šelem rostou a s nimi i případy, kdy si jich lidé všimnou i přes den.
„Nejčastější jsou pozorování z auta. Vlci totiž v autě člověka nerozpoznají, před autem neprchají. Postupně osidlují naše území a mohou se vyskytnout prakticky všude. Pohybují se totiž na velké vzdálenosti a za den uběhnou i desítky kilometrů,“ upozornila Jelínková.
Lidé, kterým vlci zahubili hospodářská zvířata, mají nahlásit škodu obci s rozšířenou působností nebo správě chráněného území, jako je CHKO nebo národní park. A poté podat žádost na krajský úřad. Stát jim jeho prostřednictvím poskytne stoprocentní náhradu škody.
Šelmy musíme respektovat. Není třeba se jich bát, říká lektor Vlčích hlídek![]() |
Informace o tom, kolik vloni vydal kraj peněz na náhrady, bude mít náměstek Klápště k dispozici během února. Podle něj jde o desítky případů.
Kromě již zmíněného dotačního programu vyhlásil kraj pět dalších na podporu životního prostředí a zemědělství. Dotace v celkové výši 30 milionů korun pomohou s osvětou a environmentálním vzděláváním, s podporou včelařství, zemědělství či lokální produkce, s předcházením vzniku odpadů nebo s ochranou přírody a krajiny a zadržováním vody v krajině.
U posledních dvou se zvýšila maximální možná výše dotace z původních sedmdesáti na devadesát procent z celkových způsobilých výdajů projektu.