Autoři publikace, jež mapuje, jak obyvatelé Liberce nazývají místa a objekty ve svém městě, proto připravili druhé doplněné vydání.

„Bez zapojení veřejnosti by atlas nemohl vzniknout. V letech 2019 a 2020 nám přispělo svými postřehy více než 1 500 respondentů. Zájem jsme tedy tušili, ale že pět set kusů prvního vydání zmizí během půl roku, jsme nečekali. A to je taky hlavní důvod, proč jsme se rozhodli pro dotisk,“ vysvětluje Václav Lábus, spoluautor atlasu a odborník na pomístní jména z katedry českého jazyka a literatury FP TUL.

Druhé vydání čítá tři sta kusů, publikace je v prodeji také v e-shopu univerzity. Čtenáři v ní najdou novou kapitolu o vztahu živých jmen k oficiálním pomístním jménům a mapová část obsahuje další autentické poznámky respondentů. Druhý z autorů geoinformatik Daniel Vrbík podotýká, že další tištěné vydání atlasu už nechystají.

„Plánujeme, že bychom časem vydali podobný atlas, který se zaměří na oficiální uliční jména v Liberci a jejich vývoj,“ prozrazuje Václav Lábus.

Atlas formátu A3 nabízí unikátní soubor map a interpretaci tříletého výzkumu i komentář k historickým souvislostem k místům, podle kterých se Liberečané ve svém městě orientují.

Rakev, Papírák i Pentagon. V Liberci vznikla mapa lidových názvů

Podle Vrbíka je Liberec jediným městem, které má online mapu lidového názvosloví včetně tištěného atlasu. „I ve světě je to velmi ojedinělá záležitost,“ míní.

Projekt Živá jména je na internetu stále aktivní, lidé do něj mohou zaznamenávat další osobité a rozšířené názvy míst, která se liší od jmen oficiálních.

Momentálně například obsahuje více než tucet označení pro dopravní terminál Fügnerova – Fügnerka, Fügnerovka, U Fígnerky, U Fórka, FGN, Fu, Na Fý nebo Fída.